Hlavní obsah
Cestování

Den otevřených mlýnů v Rapotíně a pralinkárna ve Velkých Losinách, fotoreportáž

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Lenka Hoffmannová

Stále populární trpaslíci a například hrady na našich zahradách? Považuji je za vtip a také lidovou tvořivost v krajině.

Čau Bejku, loučí se mladíci, ještě jsem nevytáhla foťák a už mám téma. Nastoupím do vlaku, otec rodiny s dětmi rázně komentuje mladíky, neváhám se přidat k jeho hodnocení, mým hlavním cílem je však mlýn v Rapotíně a pralinkárna ve Velkých Losinách.

Článek

„Nevzdělaní, nevychovaní opilci!“

„Plně s vámi souhlasím, a ten alkoholový odér, že,“ přidávám svůj dojem.

Většina zastávek vlaku z Nezamyslíc do Kout nad Desnou je na Šumpersku „na znamení“. Jedu navštívit vodní mlýn Reitendorf v Rapotíně v rámci Dne otevřených mlýnů. Otevřený vodní mlýn je několik století starý, rekonstruují jej mladí manželé se dvěma dětmi. Od loňska, kdy jsem mlýn navštívila poprvé a psala o něm, se zde mnohé odehrálo. Rodina se konečně nastěhovala do moderně opraveného přístavku, který si zde pro své potřeby postavila stolařská firma v roce 1994.

Foto: Lenka Hoffmannová

Stodola téměř v původním stavu stojí u cesty vedoucí od vlaku k mlýnu.

Minulý rok měli návštěvníci možnost si prohlédnout objekt a příslušenství stovky let starého vodního mlýna na říčce Losince, ale také právě rekonstruovaný byt majitelů, mimochodem byt je velmi útulný a moderně vybavený s některými historickými prvky.

Foto: Lenka Hoffmannová

Mladí manželé, ekologové, se s kolegy věnují několika projektům. V rámci spolku Nemeleme, vzděláváme! se v roce 2022 podařilo vytvořit pojízdnou učebnu zážitkové ekologie. Aktuálně s ní navštěvují školská zařízení s hydrobiologickým osvětovým programem. Dlouhodobým cílem je vytvoření vlastního zázemí s učebnou ekologie a zkulturnění komplexu mlýna Reitendorf. Plánují zpřístupnit pro veřejnost nejcennější část ukrytou uvnitř stavby, historický pohon bývalého mlýna a truhlárny, která je od dubna 2020 vedena na seznamu kulturních památek. Ponceletovo vodní kolo a dochované transmise pochází z 60. let 19. století.

Foto: Lenka Hoffmannová

Název dalšího projektu je Losos a lososovité ryby v našich řekách - od historie po současnost, je zaměřen na osvětu k tématu losos obecný a další populace lososovitých ryb v ČR. V současnosti je téma lososovitých ryb velice diskutované ve vztahu ke klimatickým změnám, kvalitě vod, rybím predátorům, akvakulturám, sportovnímu rybolovu, malým vodním elektrárnám nebo fragmentaci toků. Cílem je osvětlit veřejnosti negativní vlivy působící na řeky a lososovité ryby.

Na dokumentárních filmech spolupracovali s Českou televizí, další partneři projektu jsou Český rybářský svaz, norský partner Sciencemonastery a evropská organizace World Fish Migration Foundation.

Foto: Lenka Hoffmannová

V rámci projektu Oživení rapotínského mlýna Reitendorf, zahájili spolupráci se dvěma zahraničními partnery, Küefer-Martis-Huus v Lichtenštejnsku, na vytvoření strategického plánu pro provoz kulturně vzdělávacího centra Reitendrof. S dalším partnerem Sciencemonastery z Norska úzce spolupracují na přípravě okruhů a témat pro environmentální vzdělávání a na revitalizaci fragmentu mlýnského náhonu. Náhon bude v budoucnu sloužit ke zpomalení odtoku a zadržení vody v krajině, jako biotop pro organismy vázané na vodu a také jako krajinotvorný prvek s pozitivním vlivem na lokální mikroklima.

Foto: Lenka Hoffmannová

Další projekt Obnova a revitalizace fragmentu mlýnského náhonu Reitendorf, jeho cílem je zadržet vodu v krajině při boji proti suchu jakožto jeden z adaptačních strategií pro povodí Moravy, a také vytvořeni krajinotvorného prvku. Cílem je vytvoření biotopu pro ohrožené, a zvláště chráněné druhy na vodu vázaných organismů.

Foto: Lenka Hoffmannová

Spolek Nemeleme připravuje na sobotu 25. května oslavy Světového dne migrace ryb., o hudbu se postará Koondaa Holaa a Kamafutra. V rámci zajímavého odpoledne zejména pro rodiny s dětmi si návštěvníci prohlédnou mlýn a jeho interiér a také jsou připraveny aktivity pro děti.

Foto: Lenka Hoffmannová

Bývalý vodní mlýn Reitendorf byl poháněn vodou z říčky Losinky. Mlýn leží v katastru Rapotína nedaleko renesančního zámku v lázeňském resortu Velké Losiny v podhůří Jeseníků.

Foto: Lenka Hoffmannová

Současně s rekonstrukcí mlýna probíhají také intenzivní práce v jeho blízkém okolí.

Foto: Lenka Hoffmannová

Zde si návštěvníci opečou nejen buřty a prohlédnou si malou zahrádku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Zde se vstupuje do interiéru mlýna s hodnotným mlýnským kolem a náhonem.

Foto: Lenka Hoffmannová

V současnosti lze nejen zde vidět okolo domů v oblasti vidět bohaté zásoby dřeva.

Foto: Lenka Hoffmannová

Kříž stojí v zahradě jednoho z penzionů.

Foto: Lenka Hoffmannová

Okolo objektu bývalých skláren v Rapotíně projíždí vlak RegioPanter po nedávno elektrifikované železniční trati.

Foto: Lenka Hoffmannová

Další z lidových skulptur v zahradě rodinného domu.

Foto: Lenka Hoffmannová

Okolo renesančního zámku ve Velkých Losinách se dostaneme k vyhlášené výrobně a cukrárně velkolosinských pralinek.

Foto: Lenka Hoffmannová

V zámeckém parku se prochází nejen lázeňští hosté, Losinka je opět součástí parku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Víte proč se plněným bonbónům říká pralinky? Na začátku prý byla jedna rozsypaná hromádka mandlí a také rozhněvaný kuchař. Na konci tohoto příběhu je cukrářská legenda. Spojení tmavé čokolády, oříšků a karamelizovaného cukru bylo tak oblíbené, že dalo jméno všem plněným čokoládovým bonbonům. Podle jedné legendy vylil v roce 1671 rozhněvaný kuchař roztavený cukr na hromádku mandlí, které se jeho pomocníkovi rozsypaly na zem. Původně z nich měl připravit dezert pro svého pána, francouzského maršála du Plessis-Praslina. Místo něj mu zásluhou kombinace kuchtíkovi neobratnosti a svého hněvu naservíroval cukrem obalené mandle a sklidil za to velký úspěch. Název „pralinky“ je prý odvozen z jména jeho pána a původně označoval právě mandle obalené ve zkaramelizovaném cukru. Postupem času se tak začalo říkat namleté směsi těchto dvou ingrediencí, která se přidávala do sladkého pečiva. Jakmile se v Evropě začala vyrábět „tvrdá“ čokoláda, bylo jen otázkou času, než ji první mistr chocolatier zkombinuje s oblíbenou mandlovo–cukrovou náplní. Jako náplň čokoládových bonbonů byla brzy tak oblíbená, že podle ní v Belgii a sousedních zemích časem začali všem plněným čokoládám říkat pralinky. Nejlepší pralinky se vyrábějí ručně z čerstvě upražených ořechů. V Evropě se k jejich výrobě převážně používají mandle a lískové ořechy, ve Spojených státech jsou oblíbené pistácie a pekanové ořechy. Díky kombinaci pronikavé ořechové chuti a karamelu se pralinek nelze nikdy nabažit. Zvlášť když jsou obalené v tmavé čokoládě.

Foto: Lenka Hoffmannová

Na 4 dny vyrazil nedávno hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek do města Cedar Rapids ve státě Iowa v USA, aby vyjednal možnosti partnerství a spolupráce s tímto regionem. S Američany hovořil například o:

🔹 návštěvě amerických podnikatelů v Olomouckém kraji

🔹 ekonomické spolupráci a podnikání

🔹 rozvoji v oblasti výzkumu a vývoje

🔹 investičních možnostech u nás v kraji

🔹 čokoládě z Velkých Losin.

Zástupci kraje navštívili také Národní české a slovenské muzeum s knihovnou, které chce prezentovat a prodávat čokoládu z Velkých Losin.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz