Důchodová reforma postupuje a bere snad úplně každému

Navrhovaným změnám v důchodovém systému jsem se věnovala už na podzim, v článku Důchodová reforma: zatím 18 změn. Zasáhnou všechny, i důchodce. Čas se posunul, a o změnách už jednala vláda. Většinu z nich odsouhlasila, přidala i své (nikoliv příznivé) body.

Do Poslanecké sněmovny vláda odeslala novelu zákona o důchodovém pojištění s následujícími návrhy na změnu. Pět z nich bude mít pozitivní dopad, ale vždy jen na úzkou skupinu osob. Ostatní jsou čistě omezující.

Nově by se měl náš stát zavázat k vyplácení důchodu i lidem, kteří nebudou schopni prokázat dostatečný počet odpracovaných let. Podívejme se na jednotlivé změny podrobněji.

Jedna z pozitivních změn, tentokrát pro všechny, kdo pracují v náročných profesích. Které to jsou? Vedle záchranářů a hasičů půjde nově o horníky, slévače, kováře, skláře, pracovníky v lesnictví, o některé zdravotní sestry či pracovníky v sociálních službách a další Odhadem jde o více než 100 tisíc osob, stát zatíží jejich zaměstnavatele vyššími platbami pojistného.

Navrhovaná změna, v níž se má důchodový věk vypočítávat podle vývoje statistik věku dožití (předchozí generace), také prošla. Díky tomu se o posunu důchodového věku dozvíme až v 50 letech, navíc se do důchodu bude chodit zase ještě později.

Hranice 65 let byla prolomena, nyní se hovoří o 68 letech a více - pro osoby narozené po roce 1970. Změna se nedotkne ročníku 1965 a staršího, naopak mladší zasáhne naplno. Připomínám, že jde o vládní návrh, legislativním procesem ještě zcela neprošel. Ale jeho schválení v současné podobě je vysoce pravděpodobné.

Aktuálně platný věk pro odchod do důchodu najdete tady.

Vzroste garantovaný minimální důchod. Změna sice pozitivní, ale jen pro část obyvatel, jejich odvody na důchodové pojištění patří k nejnižším. Základní výměra důchodu má činit 10 % průměrné mzdy, procentní výměra má stoupnout na stejnou úroveň.

Celkem by tedy minimální důchody měly dosahovat 20 % průměrné mzdy v ekonomice v daném roce. Stejná změna se navrhuje také pro invalidní důchody ve III. stupni. Pro rok 2024 je 20 % průměrné mzdy cca 8 000 Kč.

Ostatní důchody čeká opačný osud. Jejich výpočet bude nově stanoven tak, aby rostly pomaleji, než tomu bylo doposud. V porovnání se současným způsobem výpočtu se budou nové důchody snižovat o cca 200 Kč ročně. Jinými slovy: důchody porostou, ale pomaleji, než kdyby se počítaly podle současné metodiky.

Konkrétně se v návrhu můžete dočíst, že: „Postupně klesne zápočet příjmů do první redukční hranice (44 procent průměrné mzdy) do výpočtového základu ze stávajících 100 % na 90 %. Snížení procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 % přinese postupné a velmi pozvolné snižování relativní úrovně nově přiznávaných důchodů, a to až o 8 % (což odpovídá snížení náhradového poměru přibližně o 3 %) v cílovém období, které nastane po roce 2035.“

Nemáte 3 a více dětí? Pak zapomeňte na výchovné. Nedávno přiznaná částka rodičům, kteří dlouhodobě pečovali o své děti (ale za tuto péči už nemohli jít dříve do důchodu), se ruší. Sotva se v populaci zabydlela, zase odchází.

Výchovné zůstane jen těm, kdo vychovali 3 a více dětí, nebo částku už pobírají. Ale už se nebude valorizovat.

Aby nebylo uzmutí dávky takovým šokem, navrhla vláda přechodové období, kdy se bude výchovné vyplácet v postupně nižší a nižší částce, až se nakonec zcela odbourá. Odcházející do důchodu před rokem 2027 dostanou 500 Kč za každé dítě.

Kdo půjde do důchodu v roce 2027, si vyslouží 300 Kč za první a druhé dítě, v roce 2028 už jen 200 Kč a kdo se stane důchodcem v roce 2029, ten už jen 100 Kč za první a druhé vychované dítě, rozepisuje se v § 34a návrhu novely zákona č. 155/1995. Důchody přiznané v roce 2030 a později už budou bez výchovného.

Namísto výchovného, které dnes míří ke všem důchodcům, navrhla vláda zavést fiktivní vyměřovací základ pro všechny, kdo byli na rodičovské a mateřské dovolené. Má fungovat coby ocenění za péči o dítě.

Fiktivní vyměřovací základ má dosahovat dohodnuté části průměrné mzdy (podle situace to bude polovina nebo jednonásobek průměrné mzdy), a do výpočtu důchodu se zahrne, pokud to pro žadatele o důchod bude výhodné. Fiktivní příjem na mateřské/rodičovské se bude počítat za první a druhé dítě. Od třetího dítěte již ne, tam bude figurovat výchovné.

Pokud rodič nastoupí do práce dříve, jeho výdělek se k fiktivnímu základu přičte jako peníze navíc. To má více motivovat k dřívějšímu návratu do práce.

Podobná úprava se bude vztahovat i na péči o osobu blízkou v některém ze stupňů závislosti.

Doposud jsme zvyklí, že kdo pracuje při důchodu, zvyšuje si současný i budoucí důchod. Tento benefit už také nebude platit. Práce v důchodu bude pro stát nadále žádaným stavem, ale odměňovat ji plánuje jinak: zrušením plateb na sociální pojištění.

To zvýší aktuální výdělek důchodce o 6,5 %. Ale toť vše. Budoucí příjmy z penze už brigáda nebo částečný a ani plný úvazek při důchodu nijak nezmění.

V současnosti trvá nárok na pozůstalostní důchod 2 roky. Podle návrhu by se měl prodloužit na 5 let, jinými slovy vrátit do stavu před rokem 2012. Počítá se i se zpětnou výplatou od roku 2012, kdy se pravidla změnila v neprospěch pozůstalých v ekonomicky aktivním věku.

Ale pozor, o obnovený nárok budete muset sami požádat, jestliže se vás bude týkat.

Návrh obsahuje i sdílení odvodů na pojištění u manželů. Co to znamená? Ten, kdo zůstane na mateřské/rodičovské dovolené, se bude moci podílet na vybudovaném vyměřovacím základu svého manžela/partnera (registrované partnerství).

V modelovém příkladu, kdy by se o dítě starala manželka, by manžel pobíral o něco nižší důchod, než na který by měl podle odvedeného pojištění nárok. A naopak manželka by měla vypočtený důchod o něco vyšší.

Co k tomuto návrhu vedlo? Jistě netřeba vysvětlovat, že ten z rodičů, který zůstane s dítětem doma, čelí nejen nižšímu příjmu a ztrátě možnosti nerušeně budovat kariéru. Ve stáří se musí potýkat i s výrazně nižším důchodem. Pokud manželé zůstanou spolu, problém až tak palčivý není. Chudobě čelí vdovy a rozvedené seniorky.

Sdílení bude dobrovolné a bude možné jej dopočítat i zpětně, píše se v návrhu.

Studium se do důchodu nepočítá již od roku 2010. A to ani léta strávená na studiu doktorském, kdy spousta doktorandů pracuje pro svou školu. Vláda teď navrhla motivaci pro studenty, aby se doktorským studiím nebránili, a to zavedením nové náhradní doby pojištění (kdy se „započítávají roky do důchodu“).

Vztahovalo by se na úspěšně dokončené první studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR, v prezenční formě studia, v období po roce 2010 a po dobu 3 nebo 4 let (v závislosti na oboru).

Předčasný důchod by měl být podle návrhu zvýhodněn pro všechny, kdo odpracují 45 a více let. Ti dostanou možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek, než jaké budou platit pro lidi s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním.

Podívejte se na podrobnosti: Předčasný důchod a předdůchod. Co se změnilo?

Lidé, kteří NEzískali dostatečnou potřebnou dobu pro vznik nároku na řádný starobní důchod, budou moci do penze i v případě, že prokáží jen 15 let práce. Navíc se jich nárok na důchod dotkne o 3 roky dřív, než tomu je v současnosti.

Tím se stát zaváže vyplácet důchody o tři roky dříve a po kratší době práce v ČR především cizincům, kteří (z objektivních důvodů) nebudou schopni prokázat, kolik let odpracovali. Třeba proto, že přišli ze zemí, s nimiž nemá ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení. Vláda tak, podle informací v návrhu, reagovala na doporučení OECD.

Už jste si spočítali, které z navrhovaných 12 změn zasáhnou vás a vaši budoucnost? Bude některá z nich pozitivní, nebo patříte do skupiny, u níž se projeví jen negativa?

Zdroj: Vládou odsouhlasené znění novely zákona o důchodovém pojištění