Článek
24 + 40 = 64
Dnes se studuje minimálně do 24 let (kvůli deváté třídě, která o rok prodloužila docházku do základní školy). Nejdříve ve 24 letech může být mladý člověk inženýrem nebo magistrem. Doktorem medicíny ve 25 letech. Bakalářský titul a titul z vyšší odborné školy nechme stranou, bavme se jen o plně dokončeném vysokoškolském vzdělání. Když k němu přidáme i doktorát (Ph.D.), jsme minimálně na 27 letech (když jde všechno dobře).
Zůstaňme ale u inženýrů a magistrů
24 + 40 = 64
Důchodový věk je zhruba 65. Vysokoškoláci jsou tím v podstatě vyloučeni z možnosti odejít do předčasného důchodu (pokud se nevěnovali profesi, již označujeme jako náročnou, a kde jsou, zcela zaslouženě, jiná pravidla pro odchod do penze).
Anebo je to trochu jinak? …je
Ve výsledku je to opravdu trochu jinak. Ovšem pouze pro ty, kdo studovali fakt jen do 23 (8letá ZŠ) nebo do 24 let. Pouze pro ty, co NEnatahovali vysokoškolské studium, nestudovali i druhou vysokou, a ani se nevydali cestou studia doktorského, které trvá minimálně další tři roky po promoci na inženýra nebo magistra.
Lékařům už se situace může zkomplikovat.
Jak je možné, že shora uvedená rovnice vychází jinak?
Nevychází jinak. 24 a 40 je pořád 64.
To jen podmínky důchodu jsou natolik zamotané, že se věk nedá počítat jen takto napřímo. Pouhý součet těchto dvou čísel nám zkrátka nestačí. Jak je to možné? Důvody jsou minimálně dva:
- do konce roku 2009 se do odpracovaných let počítalo i studium. Sice ne celé, jen poměrná část, ale nějaký ten odpracovaný rok se vysokoškolským studiem nasčítá
- důchodový věk poroste. Současných 62 - 65 let, a původně do budoucna plánovaných stále „jen“ 65 let, už neplatí. Počítá se s postupným navyšováním. Takže generace, která studovala od roku 2010 dál, byť nemá studium do důchodového pojištění započítané, se na 40 odpracovaných let dostane klidně i 3 roky před důchodovým věkem. A to je maximum, jak dlouho smí předčasný důchod trvat.
Celý přehled plánovaných a již přijatých kroků důchodové reformy jsem sepsala tady. Najdete tu i plán natahování důchodového věku.
Bát se chodit na vysokou, aby za to nebyl drahý postih? Zatím ne
Na vysokou se netřeba bát jít, důchodový trest za to (zatím) nebude. Zatím.
Co přijde dál, v dalších letech rádoby důchodových reforem, ale stěží odhadovat. Signál je to každopádně zpátečnický. Jsme zemí, která nemá suroviny, energie a ani spolehlivý turistický potenciál (u ani jedné z těchto oblastí vcelku není o co stát, všechny jsou dost devastační).
Zbývá proto „jen“ lidská manuální práce a chytré hlavy s inovacemi v jakémkoliv oboru a chytré hlavy s hightech. Tak proč si jednu ze dvou klíčových položek nepostavit do (zatím jen optické) nevýhody, že? O lékařích raději ani nemluvím.
Jako by nám porevoluční praxe už dost neukázala, že jenom montovna to tu fakt nespasí.
30 let, 35 let, 40 let a 45 let
Mimochodem, těch odpracovaných let se u nás počítá vícero. Víte, že:
- po 45 letech plateb na sociálním pojištění se dá jít do předčasného důchodu s nižším postihem na výšce důchodu? Odsud už vysokoškoláci opravdu vyloučeni jsou!
- po 40 letech lze jít do předčasného důchodu?
- po 35 letech se dá jít do řádného starobního důchodu?
- po 30 letech se dá jít do řádného starobního důchodu, bez započítání náhradních dob? (výhoda pro všechny, kdo nešli na mateřskou a rodičovskou, kdo se nikdy celodenně nestarali o své blízké...).
A pak jsou tu ještě důchody při nesplnění požadovaného počtu let. Přehled bychom měli mít především v prvních čtyřech číslech.
Předdůchod
Ještě se zastavme u předdůchodu z penzijního spoření. Tam jsou podmínky věkové a finanční: Nastoupit do předdůchodu se dá maximálně 5 let před dosažením důchodového věku, a pokud máme naspořeno na výplatu alespoň 30 % průměrné mzdy měsíčně. Sem se školy (zatím) nijak nepromítají.
Podrobněji o předdůchodech a předčasném důchodu tady. Jak se mění a jaký je mezi nimi rozdíl. Dobré vědět a případně tomu přizpůsobit svou strategii s investicemi a penzijním spořením.
Zdroj info: Zákon o důchodovém pojištění
