Článek
Zákon doporučuje 3 roky
Z Občanského zákoníku je doporučená promlčecí doba závazku na 3 roky (není-li ve smlouvě stanoveno jinak). U hypoték se promlčuje po deseti letech, v tomto případě jde o úpravu více vypovídající. A že se ve smlouvě často stanovuje jinak, aniž by si o tom většina klientů cokoliv přečetla, asi nebude žádným překvapením.
Ve smlouvě ale podepíšete i 15 let
A pozor, jde i o jiné smlouvy než o půjčkách. Třeba o dodávkách energií, o poskytnutí připojení k internetu, o mobilním telefonním a datovém tarifu atp.
U úvěrů si většinou dáváme zvýšený pozor na splátky a zbývající závazky, abychom se nedostali do prodlení, a tím do problémů. Jenže půjčky nejsou jediné finanční produkty, za něž bankám, úvěrním družstvům a dalším společnostem platíme.
Ustanovení o promlčecí lhůtě pohledávky se může směle týkat ještě třeba i poplatku za vedení účtu nebo za jinou už starší službu, která se třeba zpoplatní až časem, až už ji moc často nevyužíváte, a tak si zavedení poplatku možná ani nevšimnete.
Z původně pár drobných se může během 15 let stát astronomická částka, jejíž vymáhání bude platné i tehdy, když s ním společnost začne jen několik dní před uplynutím předlouhé a smluvně stanovené lhůty.
Kolik dělá úrok z prodlení?
V současnosti je opravdu vysoký, neboť se počítá jako 8 % plus repo sazba. Ta byla dlouhé měsíce na 7 %, od poloviny prosince 2023 klesla na 6,75 %. Ano, v součtu jsme na cirka 15 % (pro současné roky). A to už je na úrovni dražší půjčky. Dodejme, že u částky v prodlení se úrok počítá ve výši platné pro to pololetí, v němž k prodlení poprvé došlo. Pokud to byl rok 2023, výsledný úrok z prodlení bude megalomanský.
Jen pro pořádek: u daní se úroky z prodlení počítají ještě trochu jinak: 14 % p. a. plus repo sazba ČNB platná na začátku toho pololetí, kdy prodlení poprvé vzniklo. U pohledávek v oblasti zdravotního a sociálního pojištění se prodlení úročí ve výši 0,05 % z dlužné částky každý den.
Jak se smí prodlení sankcionovat u půjček?
Jsme v sérii Půjčkologie, tak se i s tímto tématem ponořme do oblasti půjček.
Spotřebitelské půjčky a půjčky na IČO poskytované jednotlivcům mají ze zákona o spotřebitelském úvěru omezenu výši sankcí z prodlení se splátkami. U spotřebitelského úvěru se smí účtovat v prvních 90 dnech prodlení:
- a) účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením spotřebitele
- b) úroky z prodlení (repo + 8 % p.a.)
- c) smluvní pokutu, která nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení (omezení se neuplatňuje jen v taxativně vyjmenovaných případech). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
Jakmile je spotřebitel, ale dokonce i živnostník, který si vzal půjčku na IČO nebo půjčku pro OSVČ, v prodlení delším než 90 dní, má věřitel právo jen na „úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů“. To byla citace přímo ze zákona o spotřebitelském úvěru (257/2016 Sb.).
Jak zjistit, jestli někde nejste v prodlení?
Koho napadly registry, respektive výpisy z registrů, je na správné cestě. Podívejte se na návody, jak si nechat výpisy vygenerovat a poslat. A na kolik přijdou. Částky za výpisy nejsou nijak vysoké.
Ve finanční gramotnosti se obecně doporučuje nechat si vyjet výpis alespoň jednou za rok až dva, případně kdykoliv, když se objeví nesrovnalost. Třeba zamítnutí půjčky, přestože by k němu neměl být důvod.
