Hlavní obsah
Lidé a společnost

Deníček šílené ředitelky: Tohle není agitka!

Foto: Lenkakohoutova 67

Každý den v Domově Sulická přinese nějaký příběh. Někdy dojemný, někdy náročný a někdy tak zvláštní, že by ho člověk ani nevymyslel. A dnes je na řadě další z nich.

Článek

Nedávno jsem procházela kavárnou v domově pro seniory. Jako obvykle odpoledne praskala ve švech. Někdo pil kávu, někdo řešil zákusky, někdo probíral rodinné záležitosti a dával si sklenku vína, někdo prostě jen seděl mezi ostatními a užíval si ruch kolem sebe.

U jednoho stolku seděla klientka se svou rodinou.

Když jsem šla kolem nich, zaslechla jsem syna, jak říká:

„No jo, viděl jsem na sociálních sítích, jak sem přišel starosta hrát pétanque. To se přišel ukázat před volbami, co? Jsou to šašci!“

A v tu chvíli se stalo něco, co jsem opravdu nečekala. Nebyla jsem totiž jediná, kdo syna slyšel.

„Jaký před volbami? Jaký šašci?“ ozval se jeden klient. „Já jsem tady tři roky a starosta sem chodí pořád. On nás normálně zná.“

Další klientka se hned přidala: „Nedávno mi pomáhal při pétanque. Nemohla jsem pořádně házet a držet stabilitu.“

A další paní dodala: „Mně přišel popřát k narozeninám a přinesl pugét a hezky si se mnou popovídal.“

Syn klientky se v tu chvíli tvářil trochu překvapeně. A možná i trochu zahanbeně.

Stála jsem chvíli opodál a jen poslouchala. A vlastně jsem byla pyšná. Nejen na to, že máme starostu, který mezi lidi opravdu chodí. Ale hlavně na naše klienty.

Že se umí ozvat. Že dokážou říct svůj názor. A že umí bránit někoho, koho znají z vlastních zkušeností, ne podle komentářů na sociálních sítích.

Musím říct, že za dobu své práce jsem ještě nezažila takovou podporu ze strany starosty, jakou máme teď. A asi to opravdu nebude jen volbami.

Protože on mezi nás chodí dlouhodobě. Nejen do domova pro seniory, ale i mezi lidi s mentálním postižením.

Normálně si povídá, směje se, hraje pétanque a zajímá se. Pétanque navíc nikdy nevyhrál, klienti trénují velmi poctivě. A ono je to vlastně strašně jednoduché.

Když mezi lidi opravdu chodíte, oni to poznají. Poznají hraný zájem jednou za rok a ten opravdový.

Není politik jako politik.

A není starosta jako starosta.

A jeden další příběh z Domova Sulická vám zase brzy povím.

Tyto příběhy se opravdu staly v Domově Sulická. Jen jména a některé detaily měním, aby zůstala zachována důstojnost našich klientů. Jinak je to život takový, jaký u nás každý den je. Někdy dojemný, někdy náročný a občas také docela šílený.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz