Článek
Nejde jen o pracovníky přímé péče
Když řekneme „pracovník sociálních služeb“, máme tendenci si představit člověka v přímé péči. Jenže žádný domov nefunguje pouze díky nim. Potřebujeme zdravotní sestry, sociální pracovníky, aktivizační pracovníky, kuchaře, pradleny, uklízeče,údržbáře, administrativu, technické pracovníky, řidiče a další profese. Bez nich zařízení nefunguje.
MPSV ostatně při financování sociálních služeb výslovně počítá mezi osobní náklady také administrativní a provozní pracovníky, například účetní, kuchaře, pradleny nebo uklízeče.
Tabulky samy systém neudrží
Současný systém odměňování ve veřejných a příspěvkových organizacích je postaven mimo jiné na tarifních třídách a stupních. Jenže dvě stejně zařazené pozice mohou mít velmi odlišnou náročnost. Jinou odpovědnost má člověk pracující v ambulantní službě. Jinou pracovník v nepřetržitém provozu. Jinou člověk, který pečuje o klienty s vysokou mírou závislosti. Jinou zdravotní sestra v zařízení, kde pracuje s lidmi s demencí. Pokud chceme profesionalizovat sociální služby, musíme se umět bavit také o tom, jak práci oceňujeme.
„Je to poslání“, nestačí
Tuhle větu slyšíme často. „Musíte to dělat srdcem.“ Ano. Ale člověk nemůže splácet hypotéku posláním. Nemůže zaplatit energie empatií. Nemůže si koupit potraviny svou ochotou pomáhat. Smysl práce je obrovsky důležitý! Ale nesmí se stát argumentem, proč má být člověk za náročnou práci podhodnocen.
Právě naopak.
Pokud chceme, aby sociální služby přitahovaly profesionály, musíme jim nabídnout profesionální podmínky.
Co tedy potřebujeme?
Podle mě kombinaci několika věcí.
Férové odměňování.
Flexibilní úvazky.
Kvalitní vzdělávání.
Supervizi.
Možnost profesního růstu.
Péči o duševní zdraví zaměstnanců.
Moderní pracovní prostředí.
A také možnost, aby člověk mohl v určité fázi života pracovat jinak. Mladá maminka nemusí být schopna pracovat na plný úvazek. Člověk před důchodem možná nechce dvanáctihodinové směny. Zkušený pracovník může být skvělým mentorem, i když už nechce pracovat v plném provozu. Systém musí umět pracovat s různými životními situacemi.
Budeme potřebovat každého
Česká republika stárne a současně se bude snižovat podíl lidí v produktivním věku. ČSÚ předpokládá, že počet lidí ve věku 15–64 let bude v příštích desetiletích klesat, zatímco počet seniorů poroste.
To znamená, že sociální služby budou soutěžit o zaměstnance s ostatními obory.
A nevyhrajeme tím, že budeme říkat: Je to krásná práce.
Musíme nabídnout také: Je to krásná, profesionální a férově oceněná práce.
Protože bez lidí nejsou služby. A bez služeb není možné zajistit důstojné stárnutí.
