Proč je Praha přitažlivější než Pražáci?

Každý, kdo čte dějiny Prahy, se tomu nevyhne. Pokud nečtete zrovna romantickou literaturu, zjistíte, že Pražáci často žili v Praze na hnoji a ne v honosných domech. Je tomu tak. A ty hygienické poměry nebyly o nic lepší ani v jejich domech, když už je měli. Ostatně chtěli byste žít v některém z titěrných domečků ve Zlaté uličce. Jako atrakce mikrodomečků dobrý, ale na život? Proč si myslíte, že došlo k poměrně nedávné sanaci židovské pražské čtvrti Josefova? A jak se stalo slovo „Pražák“ synonymem pro nepříjemného člověka?

Prahou prošlo hodně chytrých lidí jako Tesla, Křižík, Santini, Averčenko, Čapek, Schulhoff, ale spíš prošlo. Málokdo se v tom městě usadil. A když se tam usadil, často na to brzy umřel, nebo se stal zoufale osamělým jako třeba herec Oldřich Nový. Proč asi Alfons Mucha říkal, že v Praze slunce nikdy nezasvítí?

Můžete si říkat, že ostatní evropská města na tom nebyla líp, ale když se dívám dnes na inzeráty na bydlení v Praze a vidím klec za 20 tisíc v paneláku s několika tisíci lidmi kolem, nebo dokonce kotec v podzemí, kteří Pražáci inzerují jako by nic, nedivím se ničemu. Pražáci se neposunuli ani o píď za těch několik stovek let od Karla IV.

Praha také ne, a z toho chtějí Pražáci těžit. Krásné budovy, které naprojektoval očividně někdo se smyslem pro eleganci a duchovní kompozici, obklopené a obývané ne příliš kultivovanými lidmi. Samotný geniální stavitel Santini se musel s Pražáky soudit o to, jestli je opravdu stavitel, nemluvě o soudním sporu s jeho manželkou. Holt, když jste v Praze chytrý člověk, nemáte to lehké.

Ostatně Praha je mekkou herectví, většina herců sice přišla z Moravy a jiných částí republiky, ale to Pražákům nevadí. Když totiž neoceníte někoho, kdo nic nepředstírá a je autentický, a rádi hrajete habaďůry, vždycky se to nějak projeví. To Praha byla také centrem erotického a porno byznysu, ale o tom se už moc nemluví, i na takové vylomeniny totiž došla Pražandám energie.

A tituly knih jako Praha město magie? Magici v Praze byli a dobře se jim nevedlo, to by mohl Edward Kelley vyprávět, jak jej Pražáci pronásledovali až k Mostu, kde už to nevydržel, Most proklel, a kupodivu se z něj stala jedna velká zející díra několik století po tom. Řada umělců nedostala za svou práci, kterou v Praze nechala, ani groš zaplaceno, Pražáci sice viní Rudolfa II., ale kdo byli jeho sekretáři, kteří zprostředkovávali obchod, že? Třeba Keplerovi doteď Pražáci dluží několik kop zlatých. Ostatně Praha byla svého času jeden velký trh s otroky a Arabové si ve svých dálnopisech pochvalovali levné jídlo a pití, kde jsou ty časy?

Že by v Praze někdo nechal magickou magnetickou kostku stejně jako v Mekce, která přitahuje shluky bezvýrazných, avšak energie lačných lidí, podobně jako se ovádi z kaluží slétají na čerstvou krev? On si ji tam taky někdo brzy vyzvedne.

Zato se pak můžete s Japonci projít po Karláku a posbírat pár letáků na erotické kluby žen za zenitem od nějakého Nigerijce na Václaváku. Ještě před nedávnem v knize z let osmdesátých její autor upozorňoval, že Praha nemá dobré zásobování vody, že by se neměla užívat pro kojence. Vzhledem k tomu, že nyní populace Prahy narostla do olbřímích rozměrů, protože kdejaký developer si potřebuje někde uložit svou ohyzdnou kostku, tuším, že to bude s kvalitou pitné vody v Praze celkem na levačku i dnes.

Základní problém je, že Pražáci mají nouzi, je to velké město, mnoho lidí a na ně je prostě málo zdrojů. Většina z nich se nerada o něco dělí. A proto jsou mentálně chudí, a tuto chudobu šíří kolem sebe a to masivně. Ostatně všimli jste si, jak Praha vypadala za komunismu? Šedý nezajímavý nepřetržitý kus domů jako jedna ošklivá housenka. Že by se z ní dnes stal krásný motýl, o tom se dá s úspěchem u trdelníku za nekřesťanské peníze pochybovat – či u klobásy s minimálním obsahem masa. To třeba herec Krampol může povídat o tom, jak je městská část, kde žije, chudá a nemá co do úst. K jeho výročí dostal 500 korunový kupón do supermarketu, ale situace se trochu zlepšila, jeho předchůdce dostal jen 200 Kč a to na léky.

Proč Pražáky nemá nikdo rád, tedy kromě samotných Pražáků? Víte, proč tomu tak je? Protože Pražáci si nevidí na špičku nosu. Plují si na obláčku obklopeni odérem výjimečnosti a magie, zajímavé architektury a pověsti, ale zapomínají, že se často chovají sami tak malicherně, slabošsky a podle, že ztělesňují pravý opak toho, čím se chlubí a prezentují.

Zeptejte se v Brně nebo na Šumavě či v Jižních Čechách, oblíbené to turistické lokalitě Pražáků. Sice rádi vyjedou na Šumavu na kolo, ale nikdo se s nimi nebaví, a pokud tam mají chalupu, raději z ní ani nevylézají.

Proč ti Pražáci nevzbuzují sympatie, ale Praha ano? Nejspíš si Prahu nezaslouží, je to jako kdyby skupina vidláků dostala krásný dům se splachovacím záchodem a vířivkou a nevěděli co s tím. Vítejte v Praze, městě, jehož sláva se hvězd dotýká a v jednom evropském jazyce znamená Pohromu. Ano, ostuda, která se z Prahy šíří, to je pohroma, pražská „inteligence“ stojí za několika světovými válkami třeba tou třicetiletou nebo jednou docela nedávnou. Ostatně Karel Čapek viděl prvotní příčinu k Válce s mloky právě v Praze. Jaký vizionář to byl!

Byl to pošetilý byznys plán jednoho roztahovačného Pražana, který přivedl mloky na tento svět. Dnes po řadě morových ran, které Prahu provázely, kvůli špatné mentální hygieně a nedostatečným zdravotním opatřením je po novodobé covidové ráně Praha zoufalá. Zájem o ni se už nevrátí, byznys plány se zhroutily a kouzlo si někdo vyzvednul.

Na Prahu se klidně podívejte, ale s Pražáky si moc nepopovídáte. Pokud nechcete dát za průměrné kafe 60 Kč a za bobky od cibetek násobně víc. Ostatně na ulici stejně češtinu neuslyšíte.

Pokud chcete znát lépe duši Pražáků, zeptejte se spíše na Jedovou chýši anebo na Kafku, který se v Praze cítil jako jeden odporný hmyz, tomu byla Praha velkou inspirací. Ostatně dnes můžete v kafkovské Praze koupit podšálek, šálek, pero, tričko, všechno s Kafkou, to vše za dost grošů, Kafkovi to však život nevrátí. Když je někdo odporná housenka, tak ho nezkrášlí to, že leze po krásné rostlině. Praha má sice krásné uličky, ale v alejích nabli.o, nádherné domy, ale na ulicích a v metru často jen vidíte něco, co připomíná ploužící se housenky, ze kterých se ne a ne vyklubat krásný motýl.

Zdroje:

Franz Kafka: Die Verwandlung. 2008, Tribun EU přetisk.

Karel Čapek: Válka s mloky. Fortuna Libri: 2017 přetisk.

Mojmír Horyna: J. B. Santini - Aichel: Život a dílo. 1998, Karolinum

Jiří Mucha: Kankán se svatozáří. 2019, Garamond přetisk.

Josef Janáček: Malé dějiny Prahy. 1983, Panorama.

Cibula Václav: Objevujeme Prahu. 1988, Albatros.

Horský Zdeněk: Kepler v Praze. 1980, Mladá fronta.