Proč ženy nemají smysl pro humor?

Nepíše se mi to snadno, ale vypadá to tak. Ženy zřejmě nemají smysl pro humor. Nenadávejte mi, já to nevymyslel. Nejslavnější český kreslíř a tvůrce vtipů Jiří Winter Neprakta to tvrdil. Říkal: „95% vtipů dělám pro muže, ženy se vtipům nesmějí.“ Proč asi většina jeho vtipů obsahovala polonahé či nahé ženy, že? Něco ale na jeho sexistickém přístupu je. Zvlášt, když jeho vtipy porovnám s těmi v Babovřeskách.

Babovřesky, jeden z nejnavštěvovanějších filmů a také ne úplně skvěle hodnocených, se dá považovat za etnologickou studii jisté části jižních Čech. Je to tak. Proč myslíte, že na něj všichni šli a tak málo lidí ho opravdu pochopilo? Proč ho tak málo lidí považuje za vtipný? Protože je pravdivý! Opravdu, muž žijící v jižních Čechách u Netolic, Dobčic nebo Žabovřesk, kde se film natáčel, by vám to musel potvrdit, pokud by byl upřímný a neschovával se za ženskou sukní.

Když si film rozeberete z hlediska humoru je nesnesitelně antichlapský. Manželky shazující vlastní muže, dcery otce, sestry bratry, ženy faráře, prostě je to film namířený proti mužům. Nebo přesněji, dělá si legraci pouze z mužské části publika. Pokud tedy nepovažujete nastoupenou ženskou přímo babí estébé jednotku za vtipnou.

A tak to v jižních Čechách chodí, po ulicích se plouží individuální agentky a pak se setkávají na babích sedáncích, kde pořádají své vřesky. Je to vtipné? Pokud máte pocit, že drby jsou vtipné, tak si poslužte. Opravdu zde vznikají bizarní situace, které Troška natočil. Ano, je to realita. Klidně se stane, že z nevinného gesta se tady udělá díky babímu týmu terorista či zvrhlík. Věřte mi, že to není vůbec vtipné, pokud chcete někomu třeba za covidu pomoci přežít a on z vaší snahy mu pomoci udělá pokus o zabití. I to se stává v Babovřeskách. To je spíš tragédie než komedie, nebo doslova horor? Zřejmě na tuto část republiky mysleli Němci, když popisovali Čechy jako „smějící se bestie“. Ostatně je tu s úsměvem vykopli. Ono pokud se smějete špatnému osudu druhých, prostě taková bestie jste, co taky jiného. Babovřesky si zasloužily špatné hodnocení, protože je to snaha vydělat na srandě na zlu, na veselém zlu a to není žádná sranda.

Zpět však k něčemu vtipnému, myslím, že ten Neprakta trochu pravdy měl. Ostatně moudrost babích vřesk říká: „Na každém šprochu pravdy trochu.“ Kolik je ve světě ženských komiků? V porovnání s muži minimum. Jednak ženy čekají, že je budou muži bavit, a vůbec jim nevadí, že i v této věci by se měla napravit nerovnost a skončit diskriminace pohlaví, a za druhé prostě ženy myslí jinak. Jsou spíš na ty drby. A ty, které ne, spíše sedají s muži než s babami. Jsou zženštilí muži, kteří drbají, ty Troška v Babovřeskách neztvárnil, ale mohu vám potvrdit, že jsou tady, existují, a není jich málo, a jsou ženy, které rády myslí a umí vymyslet pořádnou srandu, ty taky Troška v Babovřeskách neztvárnil. To jeho daleko úspěšnější film Slunce, seno, jahody táhla svým vtipem a energií vzácná ženská komička Helena Růžičková. Zato Babovřesky je vlastně diskriminační film pro obě pohlaví, prostě Troška vlezl do zadků mainstreamu. V tom má svou letitou zkušenost. S hodnocením humoru u žen nám tedy tento film moc nepomůže.

Po tisíciletí byly ženy zvyklé na to, že je bavili muži. Trubadůři tak činili svými písněmi, a ostatní ztepilejší muži svými meči a kordy. No a teď sedí muži u počítače místo u vína se ženou a paří hry. To je ale nefér. Jediné možné řešení současné situace je, aby ženy zaujaly mužské role. Zkuste bavit muže, a pozor soutěžíte s chytrou umělou inteligencí a vyspělou grafikou, dnes už i s robotickými pannami, které nemají žádnou chybu. Je to prostě konkurence jako kráva.

Ženy myslí jinak než muži. Nemyslí třeba skoro vůbec na sex, myslí na ekologii a parfumérii, make upy, recepty od Magdalény Rettigové, žijí prostě v jiném světě než muži. A hlavně myslí na komandování mužů. Proto se u většinové ženské společnosti nejlépe uplatní tajtrlík. Je to tak, jen ten může vyprodat arénu, jako nedávno jistý trapný komik. Kde jsou ty časy pánů Kopeckých, Císlerů, Nekudů, Menšíků a samozřejmě Šimků!

Nevím, co se se ženami stalo, že by přestaly oceňovat kvalitu, mít na ni čuch, mít smysl pro humor? Neprakta tvrdil, že se tak dělo už v jeho době. Možná to tam začalo, někde za normalizace se jejich vkus dotvořil a dnes vypadá jako plastová socha současného umělce. Není v tom kus života, překvapení ani živočišnosti, je v tom jen snaha udržet si svůj dolík a být za každou cenu v obraze o nepodstatných aspektech životů druhých, tak jako báby v Babovřeskách. Aby se zajímaly o to, jak o druhých říci něco pěkného to ne, ale vyšťárat kdejakou hloupost a špinavost, na to jsou expertky.

Znáte tu hru Pošli to dál? Je známou věcí, že při šeptantě se dozvíte po pár lidech úplně jinou informaci než na začátku. Není to proto, že je to několik lidí, ale protože lidé prostě neumí věnovat pozornost sdělení a často nerozumí slovům, která se říkají. To je prostě tak, to, že vás někdo naučil mluvit, neznamená, že rozumíte řeči. Experimentálně se to potvrzuje v komentářích k mým článkům, velmi vzácně se někdo vyjadřuje k tomu, co jsem opravdu napsal, spíše si jen mele svou. Jak se říká jeden o voze a druhý o koze. A to se týká obou pohlaví, rozhodně tento článek nemíří na to diskriminovat ženy, obě pohlaví jsou si rovné v neschopnosti komunikace a v míře hlouposti, kterou projevují.

Chápu, že vás tento článek nepobavil, ale upřímně mě taky nebaví žít život ve filmu jako jsou Babovřesky. Zkuste si to někdy na jeden den a uvidíte. Ostatně Troška sám téměř nevychází v jižních Čechách z domu, ty báby, co mu hrály ve filmu jsou totiž všude kolem něho, a to je pokud je stále při smyslech recept na ztuhlý… úsměv.

Zdroje: Čemu se směji Jiří Winter Neprakta dokument České Televize 1981

Film Babovřesky 2013, režisér Zdeněk Troška.