Článek
Ogrodzieniec patří k nejpopulárnějším zříceninám Polska. Češi jej příliš neznají
Mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější hrady v Polsku patří impozantní zřícenina Ogrodzieniec, která však českým turistům není příliš známá a která přitom leží pouhých 100 kilometrů od českých hranic. Pojďme si ji proto představit.
Tato zřícenina středověkého hradu se tyčí na vrcholu Gory Janowskiego v obci Podzamcze ve Slezském vojvodství, a to zhruba 60 kilometrů od Krakova a 2 kilometry východně od městečka Ogrodzieniec, po kterém dostala své jméno. Ogrodzieniec najdete na trase takzvaných Orlích hnízd, což je soustava hradů a opevnění rozesetých na vysokých vápencových skalách, které měly v minulosti chránit polskou hranici.
Souřadnice zříceniny Ogrodzieniec: https://mapy.com/s/jonemozusu
Ogrodzieniec je v Polsku populární nejen díky své monumentální rozloze a neobyčejnému vzhledu. Ale také proto, že se stal dějištěm slavných filmových a seriálových scén. Například v roce 2002 si tuto památku vybral polský režisér Andrzej Wajda jako kulisu pro svůj film Pomsta. Na Ogrodzieniec se rovněž v roce 2019 vypravili tvůrci první řady známého fantasy seriálu Zaklínač, kteří zde natáčeli scény do „bitvy o Soddenský pahorek“.
V 16. století se mohl hrdě měřit s krakovským Wawelem
Dějiny hradu Ogrodzieniec sahají až do raného středověku. Na jeho místě nejprve stála dřevěná tvrz, kterou v polovině 13. století vypálili Tataři. Skutečný kamenný hrad v gotickém stylu zde vznikl o jedno století později, jeho výstavba probíhala za vlády polského krále Kazimíra Velikého zhruba mezi lety 1350 a 1370.
Tento polský král z rodu Piastovců pak hrad věnoval maršálkovi polského království Przedborovi Brzeziovi z erbu Zadora. Jenže rodina si pevnost dlouho neužila, v roce 1386 jej král Vladislav II. Jagellonský přidělil rodu Włodků z Chrabimowic. V dalších stoletích se pak majitelé hradu střídali jako na běžícím pásu. Vlastnili jej Salomonowiczové, Rzeszowští, Pilečtí nebo Chełmińští.
Zlatý věk Ogrodzieniece nastal v 16. století. Roku 1523 jej koupil krakovský bankéř Jan Boner a po něm hrad převzal jeho synovec Seweryn. Právě ten nechal hrad přestavět na reprezentativní rezidenci. Mezi lety 1530 a 1545 se tak z pevnosti stal okázalý renesanční palác, který se mohl směle měřit s královským hradem Wawelem v Krakově. Přibylo čtyřpatrové křídlo na skalách, Kredencerská a Branská věž se zvedacím mostem a příkopem, dvoupatrové západní křídlo s ložnicí a knihovnou, hospodářské budovy u nádvoří nebo bastion zvaný Kuří noha.
Po smrti Seweryna Bonera se hrad Ogrodzieniec stal v roce 1562 majetkem Jana Firleje, který se oženil s jeho dcerou Žofií. Firlejové posílili opevnění, ale ani to nepomohlo; v roce 1587 hrad dobyla vojska arciknížete Maxmiliána Habsburského. V polovině 17. století Ogrodzieniec zničili Švédové a v roce 1702 jej vojáci Karla XII. Švédského vypálili znovu. Ogrodzieniec už se z těchto ran nikdy nevzpamatoval, i když rod Warszyckých se pokusil o jeho částečnou obnovu. Posledními obyvateli hradu byli Mieroszewští, kteří zde žili do roku 1810, kdy Ogrodzieniec kvůli jeho špatnému stavu opustili.
Pověst o černém psovi
V obci Podzamczí ležící přímo pod hradem se traduje, že na zřícenině Ogrodzieniec straší. Každou noc se zde prý objevuje velký černý pes, který za sebou táhne třímetrový řetěz a míří k hradním zdím. Nejedná se ale o obyčejné zvíře, nýbrž o přízrak ze záhrobí, který má spojitost s bývalým mocným a obávaným pánem hradu Stanislavem Warszyckým.
Ačkoliv tento muž stál věrně po boku polského krále Jana Kazimíra v boji proti Švédům a proslul jako schopný hospodář, ke svým poddaným se choval velmi krutě, a to i z malicherných důvodů. Podle pověsti nechal na hradním nádvoří vybudovat mučírnu a sám dohlížel na výslechy. Nejvíce se však vyžíval v týrání vlastních manželek. Jednu měl údajně veřejně zbičovat před zraky svých poddaných, druhou dokonce zazdít zaživa a poté vyhodit část hradu do povětří. Pověst tvrdí, že Warszyckého pro jeho hříchy už za jeho života odnesl čert do pekla a od té doby se v podobě černého psa vrací na svůj hrad, aby hlídal své poklady. Tyto poklady byly původně věnem jeho dcery, ale chamtivý Warszycký jí nenechal nic.
Zříceninu hradu Ogrodzieniec ročně navštíví na 200 tisíc turistů
Opuštěný hrad Ogrodzieniec se v 19. století postupně měnil v ruinu. Místní si odnášeli kameny na stavbu vlastních domů a část zdiva dokonce posloužila při budování kostela v nedaleké vesnici Ogrodzieniec.
Zlom nastal až po druhé světové válce, kdy byl hrad zestátněn a mezi lety 1949–1973 prošel rozsáhlou konzervací. Odborníci zpevnili jeho zdi a umožnili, aby se z kdysi nebezpečné ruiny stala památka přístupná veřejnosti. Další větší investice spojená s rozsáhlou obnovou nastala v letech 2013–2015. Právě díky ní se Ogrodzieniec zařadil mezi nejlépe udržované a nejnavštěvovanější zříceniny v Polsku. Dnes je dějištěm historických festivalů, rytířských klání i kulturních akcí a každoročně přiláká zhruba 200 tisíc turistů.
Za zmínku rovněž stojí, že se okolí zříceniny Ogrodzieniec v posledních letech proměnilo v rozsáhlý turistický areál, který má své zastánce, a ovšem i kritiky. Přímo pod hradem vznikl například Park miniatur s detailními modely hradů na trase Orlích hnízd v měřítku 1:25. K tomu přibyl i Park fyzikálních zážitků, Dům legend a strašidel nebo menší zábavní park pro děti. Velkým lákadlem je rovněž bobová dráha, která se vine po východním svahu hradního kopce a dodává zřícenině středověkého hradu velmi netradiční ráz.
Zdroj:
https://www.zamek-ogrodzieniec.pl/kategorie/zamek-ogrodzieniec
https://www.csfd.cz/film/419063-zaklinac/715491-neco-vice/zajimavosti/
https://www.zamkipolskie.net.pl/pages/zamki/ogrodzieniec/ogrodzieniec_legendy.htm
https://www.national-geographic.pl/traveler/kierunki/zamek-ogrodzieniec-to-bialy-klejnot-polski-potrafi-zachwycic-ale-i-przerazic/
