Článek
Šobes: Vinice s výjimečnou polohou a mikroklimatem
Šobes patří k nejznámějším a nejstarším viničním tratím v Česku. Najdete ji v oblasti Devět mlýnů v katastru vinařské obce Podmolí. Tato jedinečná vinice se nachází přímo v srdci Národního parku Podyjí, vydat se k ní proto můžete po značených trasách pěšky nebo na kole. A to od jihomoravských Hnanic nebo starou Římskou cestou z Podmolí.
Pohled na vinici Šobes (vlevo nahoře) ze skalní vyhlídky Devět mlýnů. Pod Šobesem můžete vidět meandr řeky Dyje.
Vinice Šobes má výjimečnou polohu. Leží na jižním úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje a díky svému specifickému mikroklimatu je ojedinělým místem pro pěstování vinné révy, a to v rámci celé Evropy. Čím se Šobes vlastně odlišuje od ostatních vinic? Jedinečnou souhrou slunečního záření a umístění vinice na jižní straně kopce nad řekou Dyjí. Zdejší víno (Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé nebo Pálava) tak díky tomu získává nezaměnitelné aroma.
Turistické okruhy přes Šobes. Jsou skvělé nejen na podzim
Vinici Šobes jsem navštívila už několikrát, a proto vám chci dát tipy na několik turistických okruhů, které můžete zvolit. Pokud se vám nechce příliš šlapat, rozhodněte se pro trasu z Hnanic přes Šobeskou lávku na Šobes a zpět (trasa: https://mapy.cz/s/leluhoruke). Tuto 5kilometrovou trasu v pohodě zvládnou i děti.
Z Hnanic můžete vyrazit i na delší výšlap. Zvolte okruh přes Šobeskou lávku na Šobes, kolem Železných schodů a přes Lipinskou lávku zpátky do Hnanic. Tento 9kilometrový okruh vás provede malebnou přírodou Národního parku Podyjí a navíc si cestou z Šobesu směr Železné schody dáte pěkně do těla, protože je zde výrazné převýšení (trasa: https://mapy.cz/s/basumejodo).
Z vyhlídky Sealsfieldův kámen v Národním parku Podyjí je přenádherný výhled do údolí řeky Dyje.
Máte-li víc času a dobrou fyzičku, můžete si Národním parkem Podyjí udělat rovnou 20kilometrový okruh, který je nejkrásnější na jaře nebo během babího léta. Tento okruh vede od Popic přes nádhernou vyhlídku Sealfieldův kámen, kolem bývalého mlýnu Papírna, přes Šobeskou lávku a Šobes, kolem Železných schodů, přes Lipinskou lávku a následně Hnanice a vyhlídku Devět mlýnů až přes Havranické vřesoviště zpátky do Popic (zvolili jsme konkrétně tuto trasu: https://mapy.cz/s/gobocepulu).
Vinice Šobes má dlouhou historii
Název Šobes, německy Schobes, má označovat nerovné a vysekané pole. Kdy přesně však tento název vznikl, není známo. Jak potvrdil archeologický výzkum provedený v roce 2000, lokalitu dnešní vinice Šobes osídlili lidé již v mladší době kamenné, tedy v 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Vinice Šobes
V době bronzové zde stálo pravěké hradiště a následně se zde usídlili Keltové a Římané. V době římské si vojáci, kteří procházeli krajem, všimli výjimečné polohy Šobesu. Předpokládá se, že první vinice zde vznikly právě v této době, i když důkazy pro to chybí. A pokud se dnes na Šobes vydáte, podél jeho hřebene vede směr Podmolí tzv. Římská cesta, která je dnes bohužel zalitá asfaltem. Jde o starou obchodní cestu, která spojovala již od raného středověku české země a Rakousko.
Vinná réva se na Šobesu prokazatelně pěstovala po třicetileté válce
Kdy je poprvé doloženo pěstování vína na Šobesu? V 17. století našeho letopočtu. Po třicetileté válce patřil ostroh nad řekou Dyjí ke klášteru v nedaleké Louce. Mniši následně na Šobesu vybudovali terasy, na kterých pěstovali vinnou révu.
Na zámku Konopiště ve Středočeském kraji visí obraz vinice Šobes obklopené meandrem řeky Dyje, který roku 1820 namaloval italský malíř Giovanni Maria Monsorno. Na obraze je mimo jiné tento nápis: „Pohoří Šobes ve Znojemském kraji, kde roste nejlepší moravské víno.“ Vinice na Šobesu prospívaly až do roku 1905, kdy je zničila mšička révokaz. Tento hmyz, který byl do Evropy zavlečený na lodích z Ameriky se sazenicemi okrasné révy, saje z kořenů vinné révy, v důsledku čehož nakonec hyne celá rostlina.
Vinice Šobes
Za první republiky docházelo k obnově vinic na Šobesu velmi pomalu, kolem roku 1925 zde zabíraly přibližně 5 hektarů rozlohy. Poté přišla druhá světová válka a po ní odsun německého obyvatelstva ze Znojemska. Po druhé světové válce se o šobeské vinice, jejichž rozloha klesla na 3 hektary, starali soukromí držitelé – nejčastěji čeští novoosídlenci z vnitrozemí. Takto vinice Šobes existovala do roku 1951.
Železná opona naštěstí neznamenala konec vinice
V roce 1951 došlo na pokyn tehdejšího socialistického Československa v Podyjí k vybudování železné opony, která vedla údolím řeky Dyje pod Šobesem. Vstup veřejnosti byl do této oblasti zakázán a vinice na Šobesu zarostly plevelem. O tom, že zde bylo zakázané pásmo, svědčí například místo nad Šobesem zvané Železné schody. Tento název vznikl podle původních železných schodů vybudovaných pro snazší pohyb vojáků pohraniční stráže. V roce 1996 byly schody odstraněny, na tomto místě nad Šobesem dnes stojí informační tabule.
Tato informační tabule je v místech, kde se dřív nacházely železné schody určené pro snazší pohyb socialistické pohraniční stráže.
Šobes začal znovu ožívat ještě za socialismu. V letech 1969 až 1976 zde JZD Podolí a Bezkov vysázela nové vinice. Od roku 1995 je vlastníkem Šobesu společnost Znovín Znojmo, která jej koupila od obce Podmolí. V roce 2014 přišel majitel vinice za následné podpory města Znojmo s nápadem zapsat Šobes do seznamu UNESCO. Navzdory snahám to nevyšlo.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0obes
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sobes-je-unikat-potvrdili-vedci-muze-na-seznam-unesco-20210107.html
https://www.znojmocity.cz/sobes-je-unikat-potvrdil-vyzkum/d-77318
https://egeon.cz/cile/1461/sobes?c=8733
