Článek
Chemička Clara Immerwahr po svém muži chtěla, aby přestal pracovat na vývoji bojových plynů
V domě Haberových v berlínské čtvrti Dahlem probíhala 1. května 1915 oslava. Ředitel Kaiserova wilhelmínského institutu fyzikální chemie a elektrochemie v Berlíně Fritz Haber zrovna slavil své povýšení do hodnosti kapitána. Byl totiž oceněn za mimořádné služby vlasti.
Jen o dva týdny dříve, 22. dubna 1915, německý 35. sapérský pluk složený z chemiků uskutečnil „úspěšný“ útok s použitím bojového plynu u belgických Yper. Tehdy německá armáda při pokusu o prolomení nepřátelských linií v bitvě poprvé masově použila chemickou zbraň, a to konkrétně chlór. Podél frontové linie Němci podle Haberových pokynů zakopali zhruba 6 000 plynových lahví, ze kterých vypustili mrak chlorového plynu, který se nesl větrem směrem k pozicím nepřítele. Žlutozelená smrt si tehdy vyžádala přibližně 6 000 obětí mezi vojáky Dohody.
Clara Immerwahr, a chemist and the first wife of physicist Fritz Haber, shot herself in the chest using Haber's military pistol in May 1915. Historians argue that she opposed her husband's work on chemical warfare. Distraught over his involvement in developing chlorine gas used… pic.twitter.com/syO8rdct9M
— Physics In History (@PhysInHistory) March 31, 2024
Během první světové války se tak Fritz Haber stal otcem moderní chemické války. Jeho manželka Clara se proti jeho práci velmi ostře stavěla a označovala ji za „zvrácení ideálů vědy“ a „znamení barbarství, které ničí samotný obor, jenž by měl přinášet nové poznatky o životě“. Clara Immerwahr svého manžela opakovaně žádala, aby přestal pracovat na vývoji bojových plynů. Fritz však na její prosby reagoval s hněvem a veřejně ji obvinil z vlastizrady.
Během oslavy Haberova povýšení došlo mezi manželi k velmi ostré hádce. Clara následně 2. května 1915 brzy ráno vzala manželovu služební zbraň a šla s ní do zahrady. První výstřel mířil do vzduchu, druhým výstřelem se smrtelně střelila do hrudníku. Zemřela v náručí svého 13letého syna Hermanna Habera, který svou maminku našel jako první. V době smrti jí bylo pouhých 44 let.
Manželka tajného vládního rady Dr. H. z Dahlemu, který se nyní nachází na frontě, si vzala život střelnou zbraní. Důvody smrti této nešťastné ženy zůstávají neznámé.
V den manželčiny smrti odjel Fritz Haber na východní frontu k Bolimowu, aby dohlížel na přípravy dalšího útoku s použitím smrtících plynů proti ruské armádě. Svého 13letého syna Hermanna tak nechal zcela napospas, dospívající chlapec se se smrtí své matky musel vyrovnat sám. Až do své smrti na infarkt myokardu ve švýcarské Basileji v roce 1934 Fritz Haber nikdy nekomentoval okolnosti manželčina úmrtí.
Kdo byla Clara Immerwahr? První Němka, která získala doktorát z chemie na Univerzitě ve Vratislavi
Clara Immerwahr se narodila 21. června 1870 na statku Polkendorff nedaleko tehdejší německé Breslau (dnešní polské Vratislavi). Pocházela z německé židovské rodiny, která byla bohatá, vzdělaná, liberální a která k židovství přistupovala velmi volně. Její otec Philipp Immerwahr vystudoval chemii a pokusil se založit továrnu, ovšem po neúspěchu se věnoval hospodaření na statku.
Clara (i její sestry) získávala vzdělání nejprve od soukromého učitele. Poté navštěvovala dívčí školu ve Vratislavi, kterou založila jejich babička a kde se zajímala o přírodní vědy. Když jí maminka v roce 1890 zemřela na rakovinu, Clara se přestěhovala do Vratislavi, kde začala navštěvovat učitelský seminář. Díky podpoře svého otce a ředitelky školy se ponořila do studia chemie, což jí nakonec umožnilo získat přístup na Vratislavskou univerzitu.
Na odkaz Clary Immerwahr se nezapomíná v Německu ani v Polsku. V Německu je po ní například pojmenována jedna z ulic v Berlíně. V polské Vratislavi byla zase nedávno založena nadace Clara Immerwahr University Foundation, která podporuje vědecké a výzkumné projekty, didaktickou činnost nebo společenské a akademické aktivity, které posilují aktivní zapojení žen ve vědě a zároveň přispívají k rozvoji polské společnosti v duchu úcty k rovnosti, rozmanitosti a harmonii mezi pravdou, dobrem a krásou.
V roce 1898 Clara složila předdoktorandskou kvalifikační zkoušku pro chemiky a o dva roky později obhájila doktorát na Univerzitě ve Vratislavi. Stala se přitom první německou ženou, která kdy získala doktorát z chemie na této univerzitě. Její disertační práce o rozpustnosti kovových solí získala nejvyšší hodnocení. Při této příležitosti složila následující slavnostní přísahu:
Nikdy neučit nic, co je v rozporu s mým přesvědčením. Usilovat o pravdu a pozvednout vědu na úroveň, jakou si zaslouží.
Navzdory svému úspěchu mohla Clara zastávat pouze pozici laboratorní asistentky. Byla totiž žena. Přesto pokračovala v přednáškách a propagovala vědecké vzdělávání žen.
Seznámení s Fritzem Haberem bylo pro Claru začátek konce
V roce 1901 se Clara Immerwahr na konferenci v německém Karlsruhe setkala s Fritzem Haberem, se kterým se znala již z mládí ještě z tanečních lekcí ve Vratislavi. Fritz Haber, který pocházel z bohaté rodiny židovských obchodníků, byl v této době již uznávaným vědcem a průkopníkem syntézy amoniaku, což byla zásadní látka pro výrobu hnojiv i výbušnin. Clara a Fritz se vzali v srpnu 1901. Clara zpočátku doufala, že dokáže skloubit manželství a vědeckou kariéru, ale brzy zjistila, že se od ní očekává hlavně péče o domácnost a syna Hermanna, který se manželům narodil v roce 1902.
Rodina Haberova v roce 1904 v Karlsruhe. Jejich syn Hermann sedí na fotce vlevo.
Chemik Fritz Haber, který byl plně pohroužený do své práce a profesního života, od Clary vyžadoval, aby plnila roli vzorné německé manželky, která se stará o rodinu a podporuje manželovu kariéru. Často pořádal společenské večeře a setkání s významnými osobnostmi, což přidávalo Claře další povinnosti spojené s organizací domácnosti. Přestože Clara i nadále toužila po vědecké činnosti, její vlastní výzkum a ambice však postupně ustupovaly do pozadí.
Ambice a životní cíle Fritze a Clary tedy byly neslučitelné, což mělo tragické následky pro jejich manželství i pro samotnou Claru Immerwahr, která 2. května 1915 na protest vůči manželovu vědeckému počínání spáchala sebevraždu zastřelením. Tím ovšem tragédie Clariny rodiny neskončila.
Tragédie rodiny Clary Immerwahr pokračovala i po její smrti
Po konci první světové války byl Fritz Haber za svou roli ve vývoji chemických zbraní mezinárodně odsuzován. Přesto v roce 1918 získal Nobelovu cenu za chemii za objev syntézy amoniaku, který měl zásadní význam pro výrobu hnojiv, ale také výbušnin. Haber si Nobelovu cenu převzal až roku 1919, protože za své podíly zejména na prvním a druhém chlorovém útoku u belgických Yper byl na seznamu válečných zločinců a určitou dobu se musel skrývat.
Kromě toho byl Fritz Haber nepřímo spojený i s výrobou pesticidu cyklon B, který nacisté za druhé světové války zneužili v koncentračních táborech k masovému vraždění.
V roce 1920 se Fritz Haber podílel na vývoji prvních verzí pesticidu na bázi kyanovodíku. Tento produkt, který byl určený k hubení škůdců a dezinfekci obilí, byl představen pod obchodním názvem Zyklon A. Fritz Haber tento pesticid vyvinul v zásadě proto, že chtěl zbavit ubytovací a skladové prostory zejména ve vojenských prostorech obtížného hmyzu či hlodavců.
Hrob Clary Immerwahr a Fritze Habera ve švýcarské Basileji.
V roce 1933 Fritz Haber, který byl židovského původu, v důsledku rasových zákonů opustil nacistické Německo. O rok později zemřel ve švýcarské Basileji na infarkt myokardu ve věku 65 let. Po jeho smrti v roce 1934 získali nacisté v Německu kontrolu nad chemickým průmyslem a následně upravili původní formulaci pesticidu cyklon A na variantu cyklon B, která již byla verzí bez dráždivých látek a zápachu a která tak vlastně neupozorňovala na svou přítomnost. V plynových komorách nacistických koncentračních táborů bylo přitom cyklonem B zavražděno i několik Haberových blízkých příbuzných.
A co syn Clary a Fritze Hermann Haber? Aby coby Němec židovského původu unikl perzekuci, emigroval se svou rodinou v roce 1933 do Spojených států, kde pracoval jako chemik. Nedokázal se však vyrovnat s traumatem z dětství a s otcovým odkazem. Po konci druhé světové války v roce 1946 spáchal sebevraždu.
Zdroj:
https://jwa.org/encyclopedia/article/immerwahr-clara
https://sruk.org.uk/clara-immerwahr-and-the-moral-responsibility-of-science/
https://www.sciencehistory.org/stories/magazine/casualty-of-war/
https://uwr.edu.pl/en/day-of-women-and-girls-in-science-clara-immerwahr-haber/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_bitva_u_Yper
https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Haber
https://archives.sciencehistory.org/agents/people/273
