Velikonoční vejce pro Hitlera: Tato fotka obletěla svět, má ale temné pozadí

„Easter eggs for Hitler“ neboli „Velikonoční vajíčka pro Hitlera“. Právě tento velikonoční vzkaz napsali během Velikonoční neděle roku 1945 a v průběhu bitvy o Remagen dva afroameričtí vojáci na dělostřelecké granáty Adolfu Hitlerovi a celému nacistickému Německu. Psaní tohoto typu vzkazů byl pro bojující vojáky jedním ze způsobů, jak před vystřelením granátu vtipně vyjádřit nesouhlas s nepřítelem.

Tento recesistický kousek zvěčnil 10. března 1945 jeden z fotografů americké armády. Pořízená fotka záhy obletěla svět. Na snímku můžete vidět dva Afroameričany bojující v americké armádě. Konkrétně technického seržanta Williama E. Thomase a vojína první třídy Josepha Jacksona z 333. polního dělostřelectva, kteří v době pořízení fotografie patřili k 939. dělostřeleckému praporu.

Oba afroameričtí muži byli původně součástí 333. polního dělostřelectva. Tato jednotka patřila k jedné z prvních afroamerických jednotek, které skutečně bojovaly ve druhé světové válce. Do té doby byli vojáci tmavé pleti obvykle začleňováni na méně prestižní úkoly.

333. dělostřelecký prapor americké armády utrpěl obrovské ztráty v počátečních fázích Bitvy v Ardenách koncem roku 1944. Přeživší vojáci se následně připojili k 969. dělostřeleckému praporu, kde byli až do konce této bitvy (leden 1945). Právě bitvu v Ardenách britský premiér Winston Churchill označil za největší americkou válečnou bitvou, protože to byla poslední hlavní ofenzíva Adolfa Hitlera ve druhé světové válce proti západní frontě.

V březnu 1945 se 969. dělostřelecký prapor americké armády zapojil do bitvy o Remagen. A právě během Velikonoc 1945 se jeho členové rozhodli Adolfovi Hitlerovi poslat sváteční vzkaz napsaný na dělostřeleckých granátech.

Bitva o Remagen probíhala od 7. do 25. března 1945. V rámci této bitvy americké jednotky dobyly Ludendorffův most přes řeku Rýn v německém městě Remagen. Dokázaly jej udržet proti německému odporu a postavit další dočasné přechody. Tento most byl strategickým cílem, protože umožnil spojeneckým silám rychlý přechod na německé území a urychlil konec války v Evropě.

Pro Čechy je Bitva o Remagen známá i díky americkému válečnému filmu Most u Remagenu, který se v roce 1968 natáčel převážně v Československu. Tehdejší západoněmecké úřady totiž nepovolily jeho natáčení kvůli tomu, že by omezoval lodní dopravu po Rýnu. Americký štáb si k natáčení vybral most v Davli na Vltavě blízko soutoku se Sázavou, který byl Ludendorffově mostu hodně podobný. Z důvodu invaze „spřátelených“ vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 však musel americký štáb narychlo opustit Československo v taxících. Američané měli tehdy film Most u Remagenu hotový ze dvou třetin, následně jej dokončili v Itálii.

Fotka se dvěma afroamerickými vojáky, kteří napsali během bitvy o Remagen na dělostřelecké granáty velikonoční vzkaz pro Hitlera, má ale temnější pozadí. Zatímco Afroameričané v americké armádě bojovali za druhé světové války proti rasové nenávisti v nacistickém Německu, uvnitř vlastních vojenských řad paradoxně čelili rasové segregaci. Na místo nasazení do bojových jednotek bývali zpravidla zařazeni do podpůrných a zásobovacích oddílů.

Tuto segregaci zrušil 26. července 1948 americký prezident Harry S. Truman. Dlouhé roky však stále v americké armádě platila v případě vojáků černé pleti segregace neformální. Afroameričané například absolvovali vojenský výcvik odděleně, spali v oddělených ložnicích a jejich důstojníci byli většinou bílé pleti. Rasově byli odděleni také v jídelnách nebo během bohoslužeb.

Zdroj: Stoplusjednicka.cz, Americangimuseum.org, Rarehistoricalphotos.com, En.wikipedia.org, Armyweb.cz, Cs.wikipedia.org