Článek
Hraniční most přes řeku Dyji z roku 1874 si užil své
Dnešní jihomoravskou vesnici Čížov a nejmenší rakouské město Hardegg v minulosti spojoval silniční most, který byl za tehdejšího Rakouska-Uherska slavnostně otevřen v roce 1874. V průběhu desetiletí si tento most zažil své. Sehrál například důležitou úlohu během československé mobilizace, z rakouské strany na moravskou přes něj přejížděly tanky osvoboditelské Rudé armády, směřoval přes něj odsun německy mluvícího obyvatelstva ze Znojemska a stal se také součástí budování železné opony.
Takto to vypadalo na hardeggském mostě těsně po sametové revoluci. Historický snímek pochází z nedávné výstavy, realizované na hraničním mostu v Hardeggu.
Po sametové revoluci po něm přecházeli sousedé k sousedům přes rezavějící traverzy a dojemně se vítali. Opravený most přes řeku Dyji, který dnes nerozděluje, ale naopak spojuje (a je z poloviny rakouský a z poloviny český), byl slavnostně znovuotevřen přesně před 35 lety v dubnu 1990.
Fotka ze slavnotního znovuotevřeního hraničního mostu v Hardeggu, které proběhlo v dubnu 1990.
V současné době je určený pouze pro pěší a pravidelně se na něm pořádají třeba výstavy, koncerty nebo sousedská setkání. Poslední konaná výstava se věnovala právě jeho znovuotevření v roce 1990.
Železná opona přírodě paradoxně prospěla
V letech 1948 až 1989 patřila oblast kolem hraniční řeky Dyje k přísně hlídané linii, kterou střežila československá socialistická pohraniční stráž. Paradoxně tato skutečnost prospěla hlavně přírodě a dala následně vzniknout jednomu z nejkrásnějších národních parků Česka.
Zbytky železné opony v Čížově, kde za socialismu sídlila československá pohraniční stráž. Mimochodem, před rokem 1945 byla tato vesnice ležící těsně u rakouských hranic ryze německá.
Z české strany si můžete do Národního parku Podyjí vyšlápnout pěší cestou z Čížova, kde máte k dispozici záchytné parkoviště a kde si dále můžete prohlédnout zbytky železné opony včetně strážní věže. Pokud se vydáte pěší cestou směr Hardegg, na moravské straně se určitě zastavte na malebné Hardeggské vyhlídce, ze které budete mít hrad Hardegg spolu se stejnojmenným podhradním městem jako na dlani.
Pohled na Hardegg z Hardeggské vyhlídky.
A když budete mít štěstí, narazíte na impozantní ještěrku zelenou, která se na skalách nad řekou Dyjí moc ráda vyhřívá. Ostatně kromě Pálavy se jí daří právě v Podyjí.
V místě žil kdysi poustevník, který mylně zabil svého syna
Na jaře 2023 byla mezi českým Národním parkem Podyjí a rakouským Národním parkem Thayatal v lokalitě nad Hardeggem otevřena nová hraniční visutá lávka U Poustevníka, která vede přes řeku Dyji. V Podyjí je to vůbec první lávka pro pěší, která spojuje území dvou států.
Nová hraniční visutá lávka přes řeku Dyji v lokalitě U Poustevníka poblíž města Hardegg.
A proč se této lávce říká Poustevníkova? Podle pověsti si v minulosti poblíž ve skalách vybudoval kamennou poustevnu rytíř, který se zde kál za své hříchy. Pověst vypráví, že tento rytíř vycestoval, aby bojoval proti nevěřícím. Na svém domovském hradě musel tenkrát zanechat svou mladou ženu s prvorozeným synem. Když se po letech vrátil domů, uviděl, jak jeho milovaná objímá mladého muže. Nezaváhal ani chvíli a oba dva proklál svým mečem. Jeho žena v poslední chvíli ještě vykřikla: „Teď jsi zabil svého jediného syna!“
Rytíř pochopil, ale bylo pozdě. Za svůj skutek se rozhodl pykat. Vzdal se svého hradu i veškerého jmění a dal se na cestu pokání. Šel tam, kam jej nohy vedly, až se dostal k meandrům řeky Dyje pod Hardeggem. Právě zde si ve výklenku skladního útesu vybudoval kamennou poustevnu, kde žil jako asketa. Místní lidé jej považovali za dobrého a velmi zbožného muže.
Zbytky kamenné poustevny se nachází ve skalní stěně ve 12metrové výšce. Na fotografii můžete poustevnu vidět pravo nahoře.
Díky Poustevníkově lávce si turisté mohou vychutnat nové okruhy divokou přírodou, které jsem si také sama prošlápla. V nohách jsem ve výsledku měla 24 kilometrů, ale celou dobu bylo jak na české, tak na rakouské straně co vidět. Kromě skalních vyhlídek či divokého údolí řeky Dyje s četnými meandry to byly jednoznačně zříceniny hradů.
Údolí řeky Dyje na rakouské straně mezi Hardeggem a Kajou.
Po cestě jsem z rakouské strany obdivovala vyhlídku na Nový Hrádek u Lukova, který se tyčil na protějším skalním ostrohu. Po výšlapu malebným údolím Chýjského potoka (Kajabach) na mě čekala zřícenina hradu Kaja (český Chýje) a poté v neposlední řadě panoramatická zřícenina hradu Hardegg.
Zřícenina hradu Kaja se v turistické sezoně pravidelně otevírá veřejnosti.
Za sebe musím říct, že právě úsek z Hardeggu ke zřícenině hradu Kaja podél řeky Dyje a následně údolím Kajabach patří v rakouském Národním parku Thayatal vůbec k těm nejkrásnějším. Doporučuji vyzkoušet.
Souřadnice mé 24kilometrové trasy Podyjím a Thayatalem se startem a cílem v Čížově: https://mapy.com/s/nuhakefuve
Pro turisty je otevřený pouze hrad Kaja, Hardegg má zavřené brány
Pokud byste chtěli na prohlídku některé ze zřícenin, zřícenina hradu Kaja poblíž rakouské vesnice Merkersdorf je přístupná turistům vždy v období od 1. května do 31. října, a to vždy v pátek, sobotu a neděli. Impozantní hrad Hardegg, který rovněž patří soukromému majiteli, je bohužel zavřený. Obdivovat jej tak můžete alespoň z dálky.
Hrad Hardegg v plné kráse.
Ve městě Hardegg ovšem stojí za návštěvu budova Správy Národního parku Thayatal, kde si na své přijdou jak dospělí, tak děti. A kromě toho se zde můžete na vlastní oči seznámit se vzácnými divokými kočkami, které žijí volně podél řeky Dyje jak na rakouské, tak české straně.
Zdroj:
Autorský článek / vlastní zkušenost
