Článek
Po havárii jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 bylo z oblasti v okruhu 30 kilometrů evakuováno na 120 tisíc lidí. V panice, která následovala bezprostředně po explozi, a na základě přísných pokynů úřadů museli lidé opustit nejen své domovy, ale i své domácí mazlíčky.
Mnoho psů následně utratili sovětští vojáci ve snaze omezit jejich populaci, ale některým z těchto zvířat se podařilo přežít. Bez lidských rodin a veterinární péče se museli v radioaktivním prostředí postarat sami o sebe. V černobylské uzavřené zóně dnes žije 30. generace toulavých psů, kteří jsou právě potomci těchto opuštěných domácích mazlíčků.
Podle americké neziskové organizace Clean Futures Fund žije v současné době v oblasti kolem elektrárny více než 250 toulavých psů. Dalších 225 se toulá v samotném městě Černobyl a stovky dalších se pohybují po celé uzavřené zóně. Jelikož radioaktivita způsobuje vážné zdravotní problémy, strach z kontaminace brání začlenění těchto psů zpátky do lidské společnosti.
Oblast kolem černobylské elektrárny se stala domovem stovek toulavých psů.
Jednorázová záchrana 34 štěňat z opuštěných vrhů
V roce 2015 navštívili Američané Erik Kambarian a Lucas Hixson černobylskou uzavřenou zónu, kde se stali svědky těžkých životních podmínek místních toulavých psů. O rok později založili neziskovou organizaci Clean Futures Fund, která pomáhá komunitám zasaženým průmyslovými haváriemi. V roce 2017 v rámci této neziskovky spustili program Dogs of Chernobyl, který do dnešní doby (i když vzhledem k probíhající válce omezeně) zajišťuje černobylským psům veterinární péči, přístřešky a krmivo. Veterináři z řad dobrovolníků tyto psy také kastrují, aby omezili jejich populaci.
V roce 2018 tato organizace mimo jiné zahájila jednorázový adopční program černobylských štěňat. Celkem šlo o 34 štěňat, která pocházala z opuštěných vrhů. Po odchytu je dobrovolníci převezli do provizorní nemocnice ve městě Černobyl, kde podstoupila důkladné zdravotní prohlídky, včetně měření úrovně radiace. Pokud byla zjištěna vyšší úroveň kontaminace, štěňata byla důkladně omyta speciálními dezinfekčními prostředky a jejich srst byla ošetřena, aby se odstranily radioaktivní částice.
Toulavý pes v uzavřené zóně. Fotka byla pořízena v bývalém městě Pripjať.
Po této dekontaminaci dobrovolníci převezli štěňata do útulku ve městě Slavutyč, které je vzdálené asi 50 kilometrů od černobylské elektrárny. Zvířata zde strávila 4 až 6 týdnů, během nichž je veterináři z řad dobrovolníků očkovali, odčervili a socializovali, aby byla připravena na život v domácím prostředí. Během této doby se také prováděly další zdravotní testy, aby se zajistilo, že psi nepředstavují pro nové majitele žádné zdravotní riziko.
„Museli jsme získat zvláštní povolení od zóny vyloučení, od elektrárny, od všech úřadů – asi 100 podpisů, které nám umožnily tato štěňata vyvézt ze zóny, protože legálně nemůžete nic vyvézt z uzavřené zóny kvůli radioaktivním kontaminantům. Takže jsme tyto úřady požádali a řekli jim, že se o štěňata postaráme, naočkujeme je, budeme je sledovat a ubytujeme je tak dlouho, jak budeme moci, abychom zjistili, že z nich nic nevychází ve výkalech – což trvá asi tři měsíce – abychom si byli jisti, že nebudou představovat hrozbu pro lidi,“ vysvětlila veterinářka Jennifer Betz z amerického Portlandu, která působila jako dobrovolnice v uzavřené zóně.
Celý tento proces, který navíc ještě zahrnoval 6měsíční karanténu a částku 4 tisíce dolarů na převoz štěňat do USA či Kanady, byl drahý a vyčerpávající. Právě proto musely adoptivní rodiny za oceánem projít důkladným výběrovým procesem, který měl zajistit, že černobylská štěňata budou umístěna do bezpečného a láskyplného prostředí.
Toulavý pes pod černobylským radarem Duga, známým také pod označením Ruský datel, který byl součástí sovětské sítě radarů pro včasné varování před balistickými raketami.
Zachráněná štěňata jsou v hledáčku i v dospělosti. Mimo jiné kvůli rakovině
Díky spolupráci s americkými a kanadskými rodinami našlo v roce 2018 za oceánem nový domov celkem 34 štěňat. „Stále je sledujeme a pravidelně zjišťujeme, jak se jim daří. Také nás zajímá, zda se u nich v pozdějším věku nerozvine nějaký určitý typ rakoviny,“ uvedla veterinářka Jennifer Betz.
Jedním ze zachráněných černobylských štěňat je i kříženec Pravyk, pojmenovaný na počest ukrajinsko-polského hasiče narozeného v Černobylu Volodymyra Pravyka, který byl v noc nehody 26. dubna 1986 odpovědný za hasičskou směnu ve službě. Šlo přitom o první hasičskou jednotku, která likvidovala požáry po černobylské havárii. Poručík Pravyk zemřel o 16 dní později na akutní radiační syndrom.
Kříženec Pravyk byl zachráněn z opuštěného vrhu přímo ve městě Černobyl jako čtyřtýdenní štěňátko 26. dubna 2018, tedy přesně 32 let po katastrofě. Dnes žije v americkém Illinois u zakladatele organizace Clean Futures Fund Erika Kambariana a jeho manželky Nadie. Podle profilu DNA je Pravyk většinou německý ovčák, ale má v sobě také malou čivavu.
Adopted Chernobyl Puppies....... Where are they Now? We would like to introduce to you the few lucky Dogs of Chernobyl...
Posted by Dogs of Chernobyl on Tuesday, November 22, 2022
Další ze zachráněných černobylských štěňat je fenka Isotope, které její majitelka říká Topi. Společně žijí ve Washingtonu. „Přestože se bojí nových věcí, je neuvěřitelně loajální. Bylo potřeba hodně práce a trpělivosti, aby se začala cítit pohodlně mezi novými lidmi a v nových situacích. A stále na tom pracujeme. Ale jakmile si Topi někoho oblíbí, miluje ho bezpodmínečně. Je posedlá hračkami a musí mít jednu v tlamě neustále, jako dudlík. Nebylo to s ní vždycky snadné, ale nevyměnili bychom ji za nic na světě,“ uvedla fenčina majitelka.
V americkém Oregonu zase žije černobylský pes Nobyl, který je dle DNA testů východoevropský vesnický pes, vzniklý ze směsice nejrůznějších plemen. Jediné plemeno, které u něj bylo možné spolehlivě určit, je německý ovčák. Nobyl mimo jiné figuruje i v komiksové knížce Psi Černobylu. „Je to aktivní a hravý pes, který si užívá běhání po zahradě a dovádění. Nobyl je skvělý společník na cestách a miluje jízdu autem. Není ale velkým fanouškem ostatních psů, vyhýbá se jim za každou cenu, takže do psího parku moc nechodíme. Ale lidi miluje, miluje je tolik! Ještě nikdy nepotkal člověka, kterého by neměl rád,“ popsal jeho majitel.
V roce 2018 došlo k jednorázovému schválení za zvláštních okolností, kdy jsme vyvezli 34 štěňat z černobylské vyloučené zóny, nicméně se věci změnily a to již není povoleno. Černobylské psy si nemůžete adoptovat. Je protizákonné vyvážet cokoli z černobylské uzavřené zóny, a to včetně psů.
Nezisková organizace Clean Futures Fund dostává denně desítky žádostí o adopci psa z černobylské uzavřené zóny. „To však není možné. E-mailem dostávám každý den 10 až 15 dotazů od lidí, kteří si chtějí adoptovat štěně z Černobylu,“ podotkla veterinářka Jennifer Betz. Tato žena zájemcům o adopci vzkazuje, ať zavítají do útulků v blízkosti svého bydliště. Je totiž spousta opuštěných psů, kteří potřebují lidské pohlazení a nový domov, aniž by museli cestovat přes půl světa.
Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/cernobyl-psi-adopce_1807011520_mos
https://www.welcometothejungle.com/en/articles/working-with-the-dogs-of-chernobyl
https://www.cbsnews.com/sacramento/news/dog-rescued-chernobyl/
https://www.facebook.com/profile/100070154020205/search/?q=pravik
https://www.facebook.com/DogsofChernobyl
https://www.youtube.com/watch?v=7uYqbXJgqUA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volodomyr_Pravyk
