Hlavní obsah

Jak Sněmovna hlídá hospodaření vlády? Samotný rozpočet nestačí.

Foto: Lucie Sedmihradská

Jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny k Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR na léta 2027–2029, 10. června 2026

Schválením rozpočtu kontrola vlády nekončí. Stát má účetní výkazy, které ukazují jeho majetek, dluhy i náklady, ale Sněmovna je systematicky neprojednává. Navrhujeme, aby konsolidovanou účetní závěrku projednával rozpočtový výbor.

Článek

V současnosti se veškerá pozornost soustředí na schvalování státního rozpočtu. Tím ale role Poslanecké sněmovny nekončí. Parlament musí kontrolovat hospodaření vlády v průběhu celého roku a následně vyhodnocovat jeho výsledky. Potřebuje proto vědět nejen to, kolik stát plánuje vybrat a utratit, ale také jak skutečně hospodaří, jak se vyvíjí jeho majetek, dluhy a budoucí závazky.

Parlamentní kontrola ve všech fázích rozpočtového cyklu není formalita ani zbytečná administrativa. Umožňuje sledovat, zda vláda hospodaří s veřejnými prostředky odpovědně, včas upozorňovat na případné problémy a vyžadovat vysvětlení jejích rozhodnutí. Je tak jednou ze základních pojistek demokracie a transparentního nakládání s veřejnými penězi.

V roce 2026 získala vláda větší volnost a Sněmovna méně kontroly

V srpnu 2026 vstoupila v účinnost novela rozpočtových pravidel a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, o které jsem psala v článku Pohřeb rozpočtové odpovědnosti v přímém přenosu. Schválené změny významně zasahují i do vztahu mezi vládou a parlamentem.

Zákon zrušil dosavadní povinnost vlády předkládat rozpočtovému výboru samostatné informace o pokladním plnění státního rozpočtu za první a třetí čtvrtletí. Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu se nově předkládá rozpočtovému výboru místo celé Poslanecké sněmovně.

Novela zároveň rozšiřuje možnosti vlády přesouvat prostředky mezi rozpočtovými kapitolami a upravuje podmínky mimořádného překročení schválených výdajů. Změnily se také fiskální rámce a pravidla pro uplatňování výjimek z nich.

Změnila se také pravidla pro střednědobé plánování veřejných financí. Ještě na konci dubna 2026 vláda schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029, která stanovila závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů. O několik měsíců později však vládní většina zrušila zákonnou povinnost tuto strategii každoročně připravovat. Nově vláda schvaluje výdajový rámec až společně s návrhem státního rozpočtu. Mizí tak samostatná fáze, ve které byly výdajové limity stanoveny před přípravou samotného rozpočtu.

Vláda tak získala větší prostor pro rozpočtové rozhodování a některé zákonem zaručené informační povinnosti vůči parlamentu byly omezeny. Na to jsem upozorňovala již během projednávání novely zákona v článku Kontrola Sněmovnou je pro vládu „nadbytečná“.

Z mého pohledu je problém především v nerovnováze. Pokud vláda dostává větší volnost při nakládání s veřejnými penězi, měla by tomu odpovídat také silnější kontrola.

OECD: Kontrola rozpočtu nekončí jeho schválením

Na význam parlamentní kontroly upozorňuje také nová studie OECD The Role of Parliaments in Restoring Public Finances, která porovnává rozpočtové pravomoci a kontrolní mechanismy parlamentů členských zemí. Vychází z dotazníkového šetření provedeného v roce 2025, tedy ještě před změnami popsanými výše.

OECD zdůrazňuje, že úloha parlamentu zahrnuje celý rozpočtový cyklus: od projednávání dlouhodobé fiskální strategie přes schvalování rozpočtu až po kontrolu jeho plnění, posuzování finančních zpráv a využívání zjištění nejvyšších kontrolních institucí.

Podle OECD je jedním z hlavních problémů nedostatečné využívání výsledků následné kontroly. Parlament by měl nejen sledovat, zda vláda dodržela schválený rozpočet, ale také posuzovat finanční výsledky, dlouhodobá rizika a zjištění z kontrol a auditů. Tyto informace by se měly promítat i do rozhodování o dalších rozpočtech. V praxi však tato návaznost často chybí. Pouze sedm zemí OECD má formálně stanovený postup, jak doporučení vyplývající z kontrol zohlednit při projednávání následujícího rozpočtu. Česká republika mezi ně nepatří.

Stát má kvalitní účetní informace. Proč je více nevyužívá?

Oslabení některých mechanismů parlamentní kontroly v roce 2026 ukazuje, jak důležité je rozvíjet i další nástroje, které Sněmovně umožní vyhodnocovat hospodaření státu. Jedním z nich je systematické využívání účetních informací. Ty už stát sestavuje a zveřejňuje, ale v parlamentní kontrole zatím nehrají odpovídající roli.

V listopadu 2025 zveřejnily Nejvyšší kontrolní úřad a Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické společnou zprávu Využívání účetních informací státu. Česká republika má rozsáhlý systém státního účetnictví, který poskytuje kvalitní informace využívané například pro statistické a makroekonomické účely. Pro řízení institucí, rozpočtové plánování a rozhodování jsou však účetní informace využívány podstatně méně. To znamená, že stát vynakládá prostředky na sestavování účetních výkazů, ale jejich potenciál zdaleka nevyužívá.

Proč na tom záleží?

Představme si rozdíl mezi rodinným rozpočtem a celkovou finanční situací domácnosti. Rodinný rozpočet nám ukáže, kolik peněz během roku přišlo a kolik jsme vydali. To však ještě neříká, jaký máme majetek, jaké splácíme dluhy nebo jaké další závazky nás v budoucnu čekají.

Podobné je to u státu. Státní rozpočet a státní závěrečný účet poskytují především informace o rozpočtových příjmech, výdajích a jejich plnění. Účetnictví státu nabízí další pohled: zachycuje majetek, dluhy, náklady, výnosy, výsledek hospodaření a také některé podmíněné závazky. Oba pohledy se doplňují. Ani jeden by neměl nahrazovat ten druhý.

Ministerstvo financí přitom již řadu let sestavuje a zveřejňuje konsolidované účetní výkazy za Českou republiku spolu s vysvětlující zprávou. Tyto dokumenty poskytují širší obraz hospodaření státu a dalších zahrnutých veřejných institucí.

Problém je, že zveřejnění informace ještě neznamená její skutečné využití. Pokud se účetní závěrka pouze objeví na internetových stránkách ministerstva a nestane se předmětem jakékoli diskuse nebo pravidelného parlamentního projednávání, její přínos pro veřejnou kontrolu zůstává omezený.

A právě to chceme změnit.

Proto jsme připravili pozměňovací návrh k novému zákonu o účetnictví, který zavádí jednoduchou povinnost: Ministerstvo financí by mělo konsolidovanou účetní závěrku České republiky předložit rozpočtovému výboru a ten by ji měl projednat.

Nechceme vytvářet další výkazy ani zatěžovat úřady novou administrativou. Chceme, aby informace, které stát už má a zveřejňuje, konečně sloužily také k parlamentní kontrole jeho hospodaření.

Parlament musí vědět víc než jen výši schodku

Debata o veřejných financích se u nás často zužuje na jediné číslo – schodek státního rozpočtu. Ten je samozřejmě důležitý, ale sám o sobě nestačí k posouzení, jak stát hospodaří. Potřebujeme vědět, jak se vyvíjí veřejný majetek, jaké závazky vznikají, jaká finanční rizika přenášíme do budoucnosti a zda veřejné peníze skutečně přinášejí očekávané výsledky.

K tomu potřebujeme kvalitní informace. Ale stejně důležité je, aby s nimi někdo systematicky pracoval, kladl otázky a vyžadoval vysvětlení. Projednávání účetních informací ve Sněmovně je proto praktický krok ke kvalitnější kontrole veřejných financí.

Parlament nemá jen rozhodovat, kolik stát smí utratit. Musí také vědět, jak stát skutečně hospodaří, co vlastní, kolik dluží a jak se jeho finanční situace vyvíjí. Jinak totiž kontrolujeme především plány vlády, ale o skutečném výsledku jejího hospodaření víme mnohem méně, než bychom měli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz