Článek
Kleopatra, královna z rodu Ptolemaiovců a poslední faraon starověkého Egypta, milenka Gaia Julia Caesara i Marka Antonia, jedna z nejslavnějších žen historie, spáchala sebevraždu dne 12. srpna roku 31 před naším letopočtem. Po celá dlouhá staletí ji znázorňují umělci. Není divu, že se stala i vyhledávanou postavou filmařů. A to již na samém počátku kinematografie.
Dvě minuty slávy Jeanne d'Alcy
První film, který o ní byl natočen, byl spíše hororem, než historickým filmem. Psal se rok 1899, když si na Kleopatru vzpomněl Georges Meliés, muž, který je dodnes po právu považován za vůbec prvního filmového tvůrce. Bratři Lumiérové, vynálezci kinematografu, považovali svůj objev jen za technickou novinku, zdokonalení a obohacení fotografie. Vůbec neuvažovali o tom, že by se jejich vynález mohl stát zárodkem mocného průmyslu. Pak ale přišel Meliés a úžasných možností si nejen povšiml, ale i je využil.
V roce 1897 vybudoval v Montreuil u Paříže první filmové studio a začal točit. Natočil toho opravdu požehnaně. Zatímco dnes je nejvíce známá Cesta na Měsíc z roku 1902, snímek Cléopâtre z roku 1899 upoutal ve své době pozornost amerického producenta Charlese Urbana, který film uvedl ve Spojených státech. Snímek měl mít pouhé dvě minuty, byl samozřejmě němý a pojednával o vzkříšení mumie Kleopatry během vykrádání její hrobky. Dnes je považován za ztracený.
Jeanne d'Alcy
První filmovou Kleopatrou, užívající si doslova dvě minuty své slávy, se stala Francouzka Jeanne d'Alcy, která byla milenkou a později i manželkou Meliése. Začínala jako divadelní herečka, jeviště ale záhy opustila, aby se mohla věnovat filmu a stala se jednou z prvních, komu se to podařilo. Za Meliése se provdala v roce 1925 a setrvala s ním až do jeho smrti v roce 1938. Sama zemřela ve věku 91 let a je společně s manželem pohřbena na hřbitově Père-Lachaise.
Florence Lawrence, první filmová hvězda a druhá Kleopatra
Další, opět němý a krátkometrážní film, vznikl ve Spojených státech a nese název Antony and Cleopatra. Režíroval jej Charles Kent a jedná se o vůbec první filmové zpracování stejnojmenné hry Williama Shakespeara. Kleopatrou se tentokráte stala kanadsko-americká herečka Florence Lawrence. Tato v roce 1886 narozená žena je někdy označována jako vůbec první filmová hvězda. Během své kariéry se objevila v téměř tři sta snímcích. Poprvé se před filmovou kameru postavila v roce 1906, následující rok již hrála v třiceti osmi filmech. Pracovala pro společnost Vitagraph. Brzy si jí v jednom z filmů povšiml jeden z nejvýznamnějších producentů a režisérů Biographu D. W. Griffith. Musel ale pátrat, neboť hereččino jméno ještě nikde uvedeno nebylo. Když ji nalezl, nabídl jí novou smlouvu. Zatímco ve Vitagraphu vydělávala dvacet dolarů týdně a kromě herectví pracovala také jako kostýmní švadlena, nově dostávala dvacet pět dolarů a pouze hrála.
Florence Lawrence
Ve stejném roce, kdy se stala filmovou Kleopatrou, se provdala za Harryho Soltera. Získala si velkou popularitu, lidé ale stále neznali její jméno. Fanoušci psali do studia a žádali o zveřejnění její identity. Když nepochodili, nazvali ji jednoduše Biograph Girl. Majitelé filmových studií se tehdy domnívali, že by sláva herců mohla být důvodem zvýšených mzdových požadavků, ponechávali je proto beze jména. Sama Lawrence si nakonec více peněz vymohla a začala vydělávat dvojnásobek. A nakonec patřila i mezi první umělce, jejichž jméno bylo zveřejněno. V roce 1912 založila spolu s manželem vlastní filmovou společnost. Prosperovali a Lawrence si tak mohla splnit sen a zakoupit si rozsáhlý pozemek. V roce 1912 oznámila odchod do důchodu, za dva roky se ale k filmu vrátila. Během natáčení v roce 1915 utrpěla při požáru ve studiu vážný úraz, byla popálena a měla zlomeninu páteře. Zdravotní problémy ji pak trápily dlouhodobě. To se podepsalo i na jejích filmových rolích. Po roce 1924 již dostávala jen bezejmenné roličky. Není bez zajímavosti, že kromě své filmové kariéry se Lawrence zapsala také do dějin automobilismu. Navrhla první „automatické signalizační rameno“, předchůdce moderního blinkru, spolu s prvním mechanickým brzdovým signálem. Tyto své vynálezy si ale nenechala patentovat a v důsledku toho přišla o zisk. Vdaná byla nakonec třikrát. Její první manželství ukončila Solterova smrt v roce 1920. O rok později se provdala za prodejce automobilů Charlese Byrne Woodringa. Rozešli se v roce 1929 a v roce 1932 rozvedli. V roce 1933 si napotřetí vzala Henryho Boltna. Z toho se ale vyklubal násilník a alkoholik. Svazek trval pět měsíců. Ani z jednoho ze vztahů nevzešly děti.
Nepodařená manželství a upadající kariéra nebylo to jediné, co někdejší hvězdu trápilo, v době Velké hospodářské krize přišla o veškeré jmění. V roce 1936 podepsala smlouvu se studiem Metro-Goldwyn-Mayer a až do konce života brala podřadné roličky. V roce 1937 ji postihlo blíže neidentifikované onemocnění kostní dřeně, které bylo neléčitelné. Někdejší první filmová hvězda svoji situaci nakonec dne 28. prosince 1938 vyřešila sebevraždou předávkováním léky.
Helen Gardner byla sice němá, zato celovečerní Kleopatra
Němou Kleopatrou byla rovněž Helen Gardner v americkém dramatickém filmu z roku 1912 Kleopatra. Film produkovala její vlastní společnost. Jedná se o jeden z prvních celovečerních filmů produkovaných ve Spojených státech a je také prvním celovečerním zobrazením Kleopatry. Byl propagován jako „nejkrásnější film, který kdy byl natočen“. Garner nebyla jen herečkou, ale také scénáristkou, producentkou a kostýmní výtvarnicí. Narodila se v roce 1884 do bohaté rodiny a většinu mládí strávila na evropských internátních školách. Již tehdy byla fascinována divadlem. Po návratu do Ameriky začala studovat na akademii a brala i soukromé herecké hodiny. V roce 1910 se stala herečkou Vitagraphu. Byla úspěšná a již v roce 1912 založila svoji vlastní produkční společnost. Její první produkcí byla právě Kleopatra, kde se obsadila i do hlavní role. Film byl velice úspěšný a Gardner se nadále specializovala na celovečerní filmy, ve kterých zpravidla i hrála. Byla dobře vyškolenou tanečnicí, byla známá expresivními výkony a své ženské postavy ztvárňovala jako silné velitelské osobnosti, což bylo něco zcela nového. Je tak považována za první ženu Vamp na plátně, ještě před Thedou Bara. Její filmy, ke kterým patřila právě i Kleopatra, se často soustředí na ženské hrdinky. V roce 1914 ji konkurence lépe financovaných studií donutila produkci ukončit. Uplatňovala se krátce ještě u jiných společností, její herecká kariéra začala ale upadat, a tak ji v roce 1924 uzavřela.
Helen Gardner jako Kleopatra
Gardner se provdala již jako osmnáctiletá v roce v roce 1902 za prominentního podnikatele Duncana Clarksona Pella staršího. Svatba se konala pouhý týden po Pellově rozvodu a vyvolala skandál. Páru se v roce 1904 narodilo dítě. Již v roce 1906 Gardner manžela opustila, aby se mohla věnovat své filmové kariéře. Nikdy se s ním ale nerozvedla a manželství ukončila až mužova smrt v roce 1964. Helen Gardner zemřela o pouhé čtyři roky později ve věku osmdesáti čtyř let.
Theda Bara, slavná žena Vamp
Posledním němým filmem o Kleopatře byl ten natočený v roce 1917. Z filmu se do dnešních dnů zachovaly pouhé fragmenty. Hlavní roli získala již zmíněná Theda Bara, žena Vamp světové kinematografie. Theda Bara narozená v roce 1885 jako Theodosia Burr Goodman byla jednou z nejpopulárnějších hereček němé éry a jedním z prvních sex-symbolů. Její stylizace do tajemných, muže ničících, femme fatale jí vynesly přezdívku Vamp, což je zkratka pro upíra. Bara se narodila do židovské rodiny, studio Fox, jehož byla největší hvězdou, pro ni ale vymyslelo fiktivní identitu. Šířilo se o ní, že se narodila v Egyptě a léta žila na poušti v blízkosti sfingy, pak odešla do Paříže, zajímá se o okultismus a mnoho dalších nepravd. Sama herečka, původně blondýnka, se barvila na černo, nosila exotické líčení a libovala si v odhalených kostýmech. Kleopatra byla jedním z jejích nejúspěšnějších filmů, zničil ji ale požár, stejně tak jako většinu jejích dalších filmů. Těch za svoji kariéru natočila více než čtyřicet a všechny byly němé. V roce 1919 jí již nebavilo vystupovat v rolích záhadných svůdnic, na změně se s Foxem nedohodla, neprodloužila proto smlouvu a studio opustila. Na svůj předchozí úspěch nedokázala navázat a po svatbě s Charlesem Brabinem v roce 1921 natočila již jen dva filmy a v roce 1926 odešla do hereckého důchodu. Manželé neměli žádné děti. Bara zemřela na rakovinu žaludku dne 7. dubna 1955.
Theda Bara
Claudette Colbert poprvé promluvila
Poslední kdo pravděpodobně viděl filmovou Kleopatru s Thedou Bara v hlavní roli, byl režisér Cecil B. DeMille, který si vyžádal projekci filmu během příprav k natáčení svého vlastního snímku. K požáru studia Fox došlo krátce poté, co kopii vrátil. Jeho filmová Kleopatra z roku 1934 je již zvukový film a na svou dobu jde o nevídanou podívanou. Získala pět nominací na Oscara, včetně nominace za nejlepší film. Sošku nakonec film získal za nejlepší kameru. Do kostýmu Kleopatry se tentokráte převlékla Claudette Colbert. Ta svoji kariéru začínala na Broadwayi a s příchodem mluveného filmu dala přednost stříbrnému plátnu. Patřila k jedné z mála hereček, které pracovaly na volné noze, nezávisle na studiovém systému. Ve třicátých a čtyřicátých letech patřila mezi nejpopulárnější hvězdy, natočila více než šedesát filmů, získala Oscara za roli ve filmu Stalo se jedné noci a další dvě nominace na tuto cenu cen. Kleopatra patří mezi její nejlepší filmy. V padesátých letech se od filmu odklonila k televizi, zprvu byla úspěšná, pak ale její kariéra začala upadat. Na konci sedmdesátých let se zdařile vrátila k divadelní práci. A nakonec ještě jednou zazářila v televizi. V roce 1987 získala Zlatý glóbus a nominaci na cenu Emmy za roli ve filmu Dvě paní Granvillové. A konečně v roce 1999 ji Americký filmový institut jmenoval 12. největší ženskou hvězdou klasické hollywoodské kinematografie. To již byla tři roky po smrti. Zemřela v roce 1996 na Barbadosu po předchozí sérii mozkových příhod. Bylo jí devadesát dva let.
Claudette Colbert
Colbert nikdy neměla děti. Provdána byla poprvé za herce a režiséra Normana Fostera, se kterým ale nesdílela společnou domácnost a v roce 1935 se s ním rozvedla. Na Štědrý den téhož roku se provdala za chirurga Joela Pressmana, se kterým zakoupila ranč v severní Kalifornii. Vedle toho manželé vlastnili dům v Los Angeles navržený samotným Lloydem Wrightem, který na počátku šedesátých let prodali a koupili dům na Barbadosu. Manželství trvalo třicet tři let až do Joelovy smrti.
Vivien Leigh byla barevná Kleopatra
V roce 1945 Kleopatra získala barvu. Britský film Caesar a Kleopatra režíroval Gabriel Pascal a do hlavní role obsadil jednu z nejkrásnějších hereček všech dob, Vivien Leigh. Film sice získal několik ocenění, nepodařilo se mu ale získat zpět vynaložené finance a nezaznamenal ani přílišný divácký ohlas. Vivien Leigh, v té době již provdaná za Laurence Oiviera, na tento film neměla nejlepší vzpomínky. Během natáčení potratila a upadla do hlubokých depresí, ostatně trpěla bipolární poruchou. Přes tuto skutečnost a fakt, že zemřela v pouhých padesáti tří letech, získala dva Oscary, za role ve filmech Jih proti Severu a Tramvaj do stanice Touha.
Vivien Leigh
Rhonda Fleming, královna Technicoloru a královna Kleopatra
Dalším barevným filmem o egyptské královně byl Serpent of the Nile z roku 1953. Role Kleopatry se tentokráte ujala Rhonda Fleming. Ani tento film však nedosáhl velkého ohlasu. Rhonda Fleming byla nicméně jednou z nejpřitažlivějších hereček své doby a je přezdívaná „Královna Technicoloru“. Herectví se věnovala již od střední školy. Smlouvu uzavřela s producentem Davidem Selznickem a první podstatnou roli získala v roce 1945 v Hitchcockově Rozdvojené duši. Mezi její další snímky patří Pryč od minulosti, Točité schodiště nebo western Přestřelka. V první polovině padesátých let byl jejím častým hereckým partnerem budoucí prezident Ronald Regan. Jejím posledním celovečerním snímkem se stala komedie z roku 1980 Nahá bomba. Vedle své filmové kariéry byla také filantropkou a výraznou tváří boje proti rakovině. Rhonda Fleming zemřela 14. října 2020 v požehnaných devadesáti sedmi letech. Vdaná byla šestkrát a porodila jednoho syna.
Rhonda Fleming
I Sophia Loren byla Kleopatra
Jen o pouhý rok později než Rhonda Fleming se filmovou Kleopatrou stala ikona italského filmu Sophia Loren. Film Due notti con Cleopatra italského režiséra Maria Mattoliho byl tentokráte komedií. Loren zde hraje dvojroli Kleopatry a prosté dívky Niscy.
Sophia Loren
Pascale Petit měla neskutečnou smůlu
Historické italsko-francouzské drama Cléopâtre une reine pour César z roku 1962 natočil Piero Pierotti s Pascale Petit v hlavní roli. Práva na film ale koupila společnost 20th Century Fox, aby pozdržela uvedení do doby, než sama pustí do kin svůj vlastní film s Liz Taylor v hlavní roli. Pascale Petit měla na počátku šedesátých let nakročeno stát se mezinárodní hvězdou, ale jelikož později točila druhořadé filmy a navíc měla problematické soukromí, prakticky se na ni zapomnělo.
Pascale Petit
Filmaři ji zcela náhodou objevili v roce 1957 v kadeřnictví, kde pracovala, a nabídli jí jednu z vedlejších rolí ve filmu Čarodějky ze Salemu. Záhy se z ní stala hvězda. K velkým úspěchům konce padesátých let patřil film Podvodníci, kde měla hlavní roli. Mluvilo se o ní dokonce jako o druhé Brigitte Bardot. Do roku 1962 natočila patnáct filmů. Mezitím se v roce 1959 zcela v tichosti provdala a jejím manželem se stal herec a zpěvák Giani Esposito. Jejich vztah provázel nestandardní příklon k mysticismu a sektářství. Herečka kvůli manželovi musela odmítat lukrativní nabídky, narodily se jí dvě děti a zájem o ni postupně klesal. Její Kleopatra byla kvůli nešťastnému načasování fiaskem, v kinech naprosto propadla. Herečka pak točila v Itálii a Německu. V roce 1969 se jí rozpadlo manželství a nepodařil se jí ani návrat do francouzské kinematografie. Od devadesátých let již nehraje vůbec.
Nejslavnější Kleopatra Liz Taylor
Americký velkofilm, nejznámější ze všech snímků o Kleopatře, s Richardem Burtonem a Liz Taylor v hlavních rolích, natočil v roce Joseph L. Mankiewicz. Liz získala za titulní roli milion dolarů. Natáčení provázel skandál, když se provalilo, že oba hlavní protagonisté měli cizoložný poměr. S odhadovanými výrobními náklady ve výši 31 milionů korun se jednalo o nejdražší snímek, který byl do té doby natočen. Stal se ale zároveň nejvýdělečnějším filmem roku 1963 a jedním z nejvýdělečnějších filmů desetiletí. Z devíti nominací na Oscara získal čtyři, za nejlepší uměleckou režii, nejlepší kameru, nejlepší vizuální efekty a nejlepší kostýmy.
Liz Taylor
Magali Noël hrála v komedii
Ve stejném roce, tedy 1963, spatřila světlo světa ještě komedie Totò a Cleopatra s oblíbeným italským komikem Totò v hlavní roli. Úloha Kleopatry připadla protentokrát francouzské herečce Magali Noël. Ta se narodila v tureckém Izmiru rodičům v diplomatických službách a její herecká kariéra započala krátce po jejím návratu do vlasti. Byla oblíbenou umělkyní Federica Felliniho. V jeho filmech Dolce vita, Satyricon a Amarcord představovala ztělesnění sexuálních fantazií. Byla ale také zpěvačkou a od osmdesátých let se uplatnila i v televizi. Zemřela 23. června 2015 těsně před osmdesátými čtvrtými narozeninami.
Magali Noël
Hildegarda Neil se narodila v Africe
Další filmovou Kleopatrou se v roce 1972 stala Hildegarda Neil. Film Antony and Cleopatra režíroval Charlton Heston a sám se obsadil do role Marka Antonia. Neil se narodila v Africe a do Anglie přišla v roce 1961. V televizi se poprvé objevila o dva roky později. Následujících čtyřicet let hrála především v seriálech. Objevila se také v několika filmech. Provdaná byla za herce Briana Blesseda a měla s ním dceru Rosalind, také herečku. Zemřela na rakovinu 19. září 2023 ve věku osmdesáti čtyř let.
Leonor Varela, seriálová Kleopatra
V roce 1999 přišla na televizní obrazovky minisérie Kleopatra, která vychází z historického románu Margaret George z roku 1997. Egyptskou královnu v něm ztvárnila chilská herečka Leonor Varela. Rodačka ze Santiaga de Chile se uplatňuje především jako seriálová herečka. Od roku 2013 je provdána za producenta Lucase Akoskina, se kterým měla dvě děti, dceru a syna. Syn Matteo ale zemřel ve věku pěti let. Varela je vegetariánka a ekologická aktivistka, zajímá se o životní podmínky velryb.
Leonor Varela
Monica Belluci a Marion Cottilard po boku Asterixe a Obelixe
Ve výčtu filmů o slavné egyptské panovnici nesmějí chybět ani ty o Asterixovi a Obelixovi. Ve snímku z roku 2002 Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, si královnu zahrála slavná Monica Bellucci, kterou není třeba představovat. V roce 2023 v pokračování s názvem Asterix a Obelix: Říše středu, tato role připadla francouzské herečce Marion Cottilard, která je známá z řady nezávislých filmů i evropských a hollywoodských trháků. Získala již dva Oscary a dva Césary a řadu dalších cen. Z jejích úspěchů lze jmenovat ztvárnění francouzské zpěvačky Edith Piaf ve stejnojmenném filmu, za který v roce 2007 získala Césara i Oscara, čímž se stala první herečkou, která získala Oscara za roli ve francouzštině a druhou herečkou, která tuto cenu získala v jiném než anglickém jazyce. Hraje ale i v anglicky mluvených filmech. Diváci ji mohli spatřit například ve filmu Temný rytíř povstal z roku 2012. Je také ochránkyní práv zvířat.
Marion Cottilard
Adele James, první černá Kleopatra
Ve stejném roce jako film s Marion Cottilard vznikl ještě dokudramatický seriál Africké královny z produkce Netflixu. Kleopatře byl věnován druhý díl. Poprvé si ji zahrála žena tmavé pleti, a sice Adele James. Britská herečka a scénáristka je dcerou Angličanky a Jamajčana. Její obsazení do seriálu čelilo od počátku kontroverzi, neboť Kleopatra byla Řekyně z Ptolemaiovské dynastie. Tvůrci se bránili tím, že královnina matka známá není. Sama Adele vyzvala diváky, kteří se cítí být uraženi její interpretací, aby se na seriál nedívali. Faktem je, že tato série má na ČSFD pouhých šest procent, u českých filmových fanoušků tak zcela propadla.
Zdroje:
