Článek
Na Štědrý večer roku 1997 odvysílala Česká televize premiérově pohádku RumplCimprCampr. Režisér Zdeněk Zelenka ji natočil na motivy příběhů Jana Wericha Hrášková princezna a RumplCimprCampr. Posledně jmenovaný je českou obdobou tajemného skřítka, kterého známe jako Rampelníka nebo Rumpelstiltskina z pohádek bratří Grimmů. Werich jej pojal po svém, s typickým humorem, moudrostí a hravým jazykem. Skřítek pomůže dívce s těžkým úkolem, ale chce za to odměnu. Když se ukáže, o co ve skutečnosti jde, musí hlavní hrdinka uhodnout jeho jméno, aby slib odvrátila. Protože byl původní Werichův příběh krátký, děj filmu byl obohacen o další zápletky a postavy.
Hlavní hrdinku, chudou Božidaru, ztvárnila Andrea Elsnerová, prince Huberta Ivan Hora, skřítka, který se představuje jako Štístko, ale ve skutečnosti je to pěkný parchant, si zahrál Jaroslav Kepka.
Věrný byl Vinohradům
Kepka se narodil 14. srpna 1935 v Praze. Zájem o divadlo se u něj probudil již v mládí. V rodném městě proto vystudoval DAMU a po absolutoriu v roce 1958 zamířil do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Nesetrval tu dlouho, již v roce 1960 přijal angažmá v Divadle na Vinohradech. Členem zdejšího souboru byl až do roku 2004, poté tu ještě hostoval.
Přestože aktivně hrál celý život, v celovečerních filmech se příliš často neobjevoval. Jednou z jeho prvních rolí se stal mladý policista ve filmu Kdo chce zabít Jessii z roku 1966. O rok později se proměnil v agenta s plamenometem ve filmu Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky. V Rumburakovi měl menší roli člena výboru a v komedii Konec básníků v Čechách propůjčil svoji tvář lékárníku Veisovi. Při práci na pohádce Nesmrtelná teta se setkal s režisérem Zdeňkem Zelenkou, jenž ho později obsadil do v úvodu zmiňované role v televizní pohádce. Byla to právě televize, která Kepkova talentu dokázala využít daleko víc než film. Často účinkoval v pohádkách, objevil se ale i v seriálech. Františka Horáka si zahrál v seriálu Rodina Bláhova. Jednalo se o vůbec první televizní seriál Československé televize.
Rodina Bláhova přichází
Když v polovině padesátých let začal v televizi pracovat legendární Jaroslav Dietl, měl nápad na vytvoření příběhů na pokračování. K jejich realizaci tehdy však nedošlo. První československý seriál nakonec vznikl v literárně-dramatické redakci pod vedením dramaturga Zdeňka Bláhy. Na pořadu pracovala tamní skupina, včetně Jany Dudkové a Jaroslava Dietla, na tvorbě se podílel i herec Ilja Prachař. O scénáře k jednotlivým dílům se podělili Bláha, Prachař a Dietl. Jelikož byl Bláha v kolektivu oblíbený, seriálová rodina byla pojmenována po něm. Režie se ujali Jaroslav Dudek, Václav Lohniský a Stanislav Strnad.
Seriál televize vysílala v letech 1959 až 1960 a jednalo se o živé vysílání. Před premiérami jednotlivých dílů tak probíhaly dlouhé zkoušky. Herci nejprve tři týdny zkoušeli chystaný díl ve Stavovském divadle a následně absolvovali další zkoušky již v kulisách v televizním studiu v Měšťanské besedě. Teprve poté byl díl odvysílán živě. Osmá epizoda se zčásti odehrávala v Rumunsku u Černého moře, a proto byla částečně předtočena. Závěrečný, desátý díl, byl předtočen na záznam celý, neboť byl určen pro silvestrovské vysílání. Právě proto se do dnešních dnů jako jediný zachoval. Zůstal uložen v archivu televize, kde jej počátkem 21. století objevila dramaturgyně Jana Dudková. Kromě tohoto dílu se v archivu nachází také několik záběrů natočených v Rumunsku. Zbylé díly neexistují.
V seriálech vystupoval často
Jaroslav Kepka se tak ocitl na samém počátku naší seriálové tvorby a mohl tak sledovat, jak se v průběhu času proměňovala. Diváci jej mohli spatřit v dalším průkopnickém seriálu, který nesl název Tři chlapi v chalupě a rovněž se nedochoval celý. To již nebyl případ třídílné trilogie Alexandr Dumas starší, v němž si titulní úlohu zahrál Vladimír Menšík. Na Jaroslava Kepku připadla jedna z vedlejších rolí. V sedmdesátých letech se ani on nevyhnul normalizační tvorbě. Objevil se v Matce, Muži na radnici i 30 případech majora Zemana. V osmdesátých letech se připomněl ve Slavných historkách zbojnických, Panoptiku Města pražského i v Dobrodružství kriminalistiky. V následující dekádě se do paměti diváků zapsal jako profesor Buchálek v Konci velkých prázdnin.
Kromě divadla a filmu se Jaroslav Kepka intenzivně věnoval dabingu a rozhlasové tvorbě. Jeho charakteristický hlas propůjčil mnoha postavám v zahraničních filmech a seriálech. Za své mistrovství v dabingu byl v roce 2003 oceněn Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v tomto oboru.
Jaroslav Kepka pocházel z umělecké rodiny. Jeho bratr Jiří Kepka byl rovněž hercem, stejně jako jeho synovec Ondřej Kepka, který je známý herec a režisér. Švagrovou Jaroslava Kepky byla herečka Gabriela Vránová. Kepka zemřel 24. dubna 2019 v Praze ve věku osmdesáti tří let. Místo svého posledního odpočinku nalezl na Vinohradském hřbitově, v hrobě rodiny Tumpachů a Kepků.
Zdroje:
