Článek
Mnozí si jistě vybaví pohádku Zlatá panna, kterou v roce 1980 natočil režisér Vojtěch Štursa na základě knižních předloh Pavola Dobšinského a Boženy Němcové a scénáře Boženy Šimkové. Příběh vypravuje o mladém princi, který stojí v cestě proradné maceše, jež by se po smrti starého krále ráda dostala k moci. Za pomoci intrik se jí podaří nevlastního syna vyslat do světa, aby hledal vysněnou Zlatou pannu, podobající se jeho mrtvé matce. Královnini věrní mají zařídit, aby se z cesty již nikdy nevrátil. Jako v každé správné pohádce je však dobro nakonec odměněno a zlo po zásluze potrestáno.
O generaci mladší sestra slavné herečky
Televizní film se natáčel na zámku Lednice a v roli prince mohli diváci spatřit Jiřího Kodeše, zlou královnu hrála Drahomíra Hofmanová a krásnou Mahulenu, Zlatou pannu, právě Miriam Vránová.
Miriam přišla na svět 16. února 1959 v Brně. Narodila se do rodiny středoškolského profesora a příležitostného spisovatele a básníka Jaroslava Veriána Vrány. Byť svou podobou mnohem známější sestru Gabrielu nezapřela, mnohým divákům příbuzenství uniklo. Obě ženy totiž od sebe dělil výrazný věkový rozdíl, Gabriela byla téměř o dvacet let starší a mohla by tak být klidně matkou své mladší sestry, ostatně ji ve filmu i hrála. A byla to právě ona, kdo Miriam inspiroval ke studiu herectví na brněnské konzervatoři, kterou absolvovala v roce 1979.
Před kameru, zatím jen tu televizní, se Miriam Vránová poprvé postavila ještě coby konzervatoristka v roce 1975. Právě tehdy si ji režisér Petr Tuček vyhlédl do svého komediálního seriálu Slovácko sa nesúdí. V páté epizodě s názvem Divadlo si zahrála Mařenku Ohnicovů. „Na to vzpomínám hezky, proto že jsem se setkala i s Galuškou, který to napsal, několikrát. Režisér Tuček, který už taky není mezi námi, byl výborný režisér a výborný chlap. Měla jsem velmi ráda Jozefa Kronera, ten byl na mně moc hodnej a milej vždycky, napsal mi několik hezkých dopisů, který mám schovaný. A Oldřich Velen, ten shodou okolností je soused, má chalupu blízko mé sestry Gabriely, ve Velké Bukovině. Tak toho, vždycky když tam jedu, tak vidím a vypijeme spolu pár skleniček vína a zavzpomínáme si na to,“ řekla Miriam v rozhovoru z roku 2012.
Filmovala na Moravě a na Slovesku
Televize ji poté využívala pravidelně, zahrála si kupříkladu v populárních Bakalářích, několika pohádkách i dramatech. Na stříbrném plátně se poprvé objevila v roli pionýrské vedoucí v dětském příběhu Indiáni z Větrova. Film natočil režisér Július Matula v rámci tehdejšího Filmového studia Gottwaldov, které se soustředilo na dětskou tvorbu.
Do Prahy to měla Miriam daleko a barrandovští tvůrci ji přehlíželi, kromě brněnského televizního studia a zmiňovaných filmových ateliérů ve Zlíně, ji však začali oslovovat i slovenští režiséři. Ve stejném roce, kdy si poprvé zkusila práci před filmovou kamerou, tedy v roce 1979, se objevila i v dramatu A pobežím až na kraj sveta, vyprávějícím o dvanáctileté handicapované dívce Majce. Miriam hrála její starší sestru a kromě Majčiny představitelky Anetky Lakatošové se na place sešla i se slavným Ivanem Mistríkem. O dva roky později se na Slovensko vrátila, aby si zahrála v poetickém dramatu Vták nociar.
Kromě toho si na počátku osmdesátých let dvakrát zahrála i dceru své vlastní sestry Gabriely. Stalo se tak v navazujících televizních dramatech Dlouhý týden a Dlouhý měsíc.
Gabriela Vránová
Chtěla žít ve svobodné zemi
Ještě během studií začala Miriam pohostinsky vystupovat na jevišti Státního divadla v Brně, kam byla pak přijata do stálého angažmá. Divákům se představila v řadě různorodých rolí, od postav naivních dívek po složité psychologické charaktery, projevila i nadání pro komediální úlohy. I přes slibně započatou kariéru se však v roce 1982 rozhodla spolu s tehdejším manželem hercem Zdeňkem Maryškou k emigraci. „Jsme žili v komunismu, nebyla svoboda slova, svoboda projevu. Ale také to bylo volání dálek, a proč nežít naplno někde jinde, kde si můžeš říct z plných plic, co chceš. Protože jsem byla vdaná v té době za Zdeňka, odešli jsme společně. Vzali jsme to přes Německo, kde jsme byli skoro rok v Mainzu u Wiesbadenu, Zdeněk tam měl svoji sestru. Odtamtud jsme jeli do New Yorku, kde na nás čekali naši kamarádi Fisherovi, kteří později pracovali pro Hlas Ameriky ve Washingtonu. Z New Yorku jsme to vzali přímo na západní pobřeží sem do San Francisca, protože jsme chtěli být co nejdál od České komunistické republiky tenkrát, jak to bylo možno. Měli jsme zde v Palo Altu kamaráda se svou manželkou, tak jsme přijeli za nimi. Já jsem tady zůstala, se Zdeňkem jsme se rozvedli po roce,“ popisovala Miriam Vránová své životní peripetie.
V Americe přijala druhé křestní jméno Lilly a živila se, jak se jen dalo – jako pečovatelka, servírka nebo prodavačka v obchodním domě. Kromě práce chodila i do školy. Studovala různé obory, nakonec si udělala kosmetickou licenci. Lákalo ji ale také poznávání neznámých krajů a jen s batohem na zádech odjela na rok a půl do Asie. Po návratu do Kalifornie si otevřela kosmeticko-aromaterapeutické studio. V polovině devadesátých let si pro změnu vyzkoušela učitelskou profesi. Na City College v San Franciscu vyučovala český jazyk, o nějž byl v té době zájem.
Pomáhala, kde se jen dalo
Láska k cestování ji přivedla i k humanitární pomoci. Kupříkladu s americkou neziskovou organizací Q Fund zavítala do Zambie, kde pomáhala zařizovat školu ve městě Ndola. V roce 2004 se dokonce vydala na zpustošenou Srí Lanku. „Byla jsem také jako dobrovolnice na Srí Lance hned po tsunami. Jednak jsem tam pracovala jako sama za sebe asi na takových pět měsíců, no a tam jsem pomáhala stavět školu v Ambalagoda, organizovali jsme loutková představení, jezdili jsme po kempech, psychologická taková pomoc,“ svěřila před lety novinářce.
Ve volném čase se začala věnovat i fotografování a do České republiky se začala příležitostně vracet jako průvodkyně amerických turistů. I přes velkou zeměpisnou vzdálenost udržovala pravidelný kontakt se svou starší sestrou, s níž dokonce mluvila jen pár hodin před její smrtí v roce 2018.
Zatím poslední filmovou roli dostala Miriam Vránová v dramatu režisérky Michaely Pavlátové Děti noci z roku 2008. Tam si zahrála matku jedné z hlavních postav, kterou představoval Jiří Mádl.
Zdroje:
