Článek
Na počátku osmdesátých let byly v Československu velice populární skoky na lyžích. Za mimořádnou oblíbeností tohoto sportu stály takové osobnosti jako Pavel Ploc nebo Jiří Parma. Původním cílem seriálu Dlouhá bílá stopa bylo nadchnout mladé lidi právě pro tuto sportovní disciplínu. Nakonec se ale tomuto tématu věnoval jen úvodní díl, ty ostatní se odehrávaly pouze v horském prostředí.
Tři chlapci a krásná dívka
Rodinný sportovní seriál vznikl ve spolupráci s Poláky a vypravoval o přátelství mezi trojicí českých chlapců a polskou dívkou. V úvodním dílu přijíždí na českou stranu Krkonoš Inženýr Rutkowski, který se právě rozvedl a dostal práci v Československu, má stavět v horách silnici. Společně s ním přichází i jeho dcera Jadwiga, která začne chodit do místní české školy. Záhy se tu spřátelí s trojicí českých chlapců – Honzou, Petrem a Jirkou. Společně pak zažívají mnohá dobrodružství nejenom na lyžích. Jednotlivé díly vyprávějí kupříkladu o ztracených běžkařích, pašerácích, pytlákovi, filmovém natáčení kovbojky, motokrosu, divadelním představení nebo o výletu na Balt. Každý díl byl o něčem jiném.
Seriál vznikl podle knižní předlohy Mlha nad Větrnou dolinou z pera polské autorky Krystyny Boglar. Režie se chopil Petr Tuček, filmař, který začínal celovečerními filmy, později ale upřednostňoval televizní tvorbu. Přesto za sebou zanechal taková filmová díla jako je Copak je to za vojáka. Pro televizi zrežíroval například seriály Slovácko sa nesúdí nebo dnes již bohužel ztracený seriál Ctná paní Lucie. Točil také některé díly Bakalářů. V případě seriálu Dlouhá bílá stopa se Petr Tuček podílel rovněž na scénáři, společně s ním na něm pak spolupracovali ještě Jiří Melíšek a autorka knižní předlohy Krystyna Boglar.
Jadwiga dnes podniká
Polskou dívku Jadwigu si zahrála Karolina Ożgo. Krásná dlouhovlasá blondýnka si hrála pouze v tomto seriálu. Pro herecké povolání se nenadchla a v dospělosti se začala věnovat podnikání. Ani Michal Pečenka, představitel Honzy, u filmování nakonec nezůstal. Před seriálem měl za sebou již dvě filmové zkušenosti, a sice z filmů Maturita za školou a Jen si tak trochu písknout. Následně se ale objevil již jen v televizním dramatu Případ Kolman z roku 1986.
To seriálový Jirka Stanislav Aubrecht má za sebou daleko pestřejší filmografii. Dlouhá bílá stopa byla sice jeho debutem, před kameru, ať tu filmovou či televizní, se ale pak postavil opakovaně. Jeho nejslavnější rolí se stal Jarda Pávek ve filmu Vesničko má středisková. Jeho hláška „zejména zájmena“ se stala doslova lidovou. Vystudoval Státní konzervatoř v Praze a po škole se ještě nějaký čas živil jako herec. Působil v Hudebním divadle v Karlíně, Divadle na Vinohradech i na mimopražských scénách. V devadesátých letech se rozhodl pro změnu, ještě si v roce 1991 stačil zahrát v Tankovém praporu, pak se ale stal výkonným producentem muzikálových produkcí. Na starosti měl takové trháky, jakými byly Jesus Christ Superstar, Evita nebo Kočky. Do života se mu bohužel postavila zákeřná leukemie, Stanislav Aubrecht si ale svůj život vybojoval a nově se zaměřil na pohostinství. Jeden čas dokonce vlastnil známou restauraci U Čiriny. Když podobnému podnikání přestal přát covid, začal multitalentovaný Aubrecht vyrábět designové věci ze švestkového dřeva a ze železa. Na herectví ale úplně nezanevřel a sem tam přijme drobnou roličku. Kudrnatého Jirku z Dlouhé bílé stopy by v něm však již dnes poznal málokdo.
Třetího z chlapců, Petra, si zahrál Tomáš Karger. Tento herec a dabér stál už ve svých pěti letech na prknech Národního divadla. Velkou popularitu mu zajistil právě seriál Dlouhá bílá stopa. Na rozdíl od svých seriálových přátel se herectví věnuje dodnes a je například jedním ze zakládajících členů divadelního spolku Kašpar. Ve filmu jej divák pak mohl spatřit mimo jiné v pohádce Dešťová víla.
Na place se potkal kapitán Kloss s majorem Zemanem
Dospělých rolí se ujala celá plejáda populárních herců. Inženýra Rutkowského si zahrál Stanisław Mikulski, u nás známý především díky roli kapitána Klosse. Zajímavostí je, že se v seriálu sešel s představitelem majora Zemana, tedy postavy podobně kultovní jako byl v Polsku Kloss, Vladimírem Brabcem. Tomu v Dlouhé bílé stopě připadla role Petrova otce. Dále zde mohli diváci spatřit kupříkladu Petra Nárožného coby šéfkuchaře či Jana Skopečka v roli pytláka. Nechyběli ale ani Radovan Lukavský, Slávka Budínová, Libuše Geprtová, Regina Rázlová, Karel Augusta, Svatopluk Matyáš či Ilja Prachař.
Natáčelo se více než rok na české i polské straně Krkonoš a u Baltu, postprodukce a střih pak trvala další rok. Mladí herci přerušili na rok školu a společně bydleli ve Špindlerově mlýně. Jak později vzpomínal Tomáš Karger, přidělená vychovatelka paní Kaliberková s nimi měla dost práce. Neustále jí v noci z hotelu unikali na diskotéky a za děvčaty.
Daleko větší problém ale představovala politická situace v Polsku. V roce 1980 vznikla Solidarita Lecha Walesy a dožadovala se řady práv. Dne 13. prosince 1981 polský generál Wojciech Jaruzelski jako protiúder uskutečnil vojenský převrat a vyhlásil výjimečný stav. To vše se dělo v době natáčení. Na filmaře tak dohlížely tajné bezpečnostní složky obou stran, neboť panovala obava, že Solidarita by skrze polské umělce mohla infiltrovat do Československa. Ve chvíli, kdy došlo k převratu, bylo filmování na polské straně hranic ukončeno a filmový štáb poslán domů.
Seriál byl ve své době velmi populární. Vysílal se však jen dvakrát, v roce 1982 a 1984. Pak se jej diváci znovu již nedočkali a patrně již ani nedočkají. Dle sdělení České televize je tento seriál z autorsko-právních důvodů nedostupný.
Zdroje: