Článek
Před pár týdny jsem o zmíněné souvislosti napsal text, který vyšel na Seznam.cz. Ten však musím v některých oblastech doplnit či dokonce opravit.
Především, a jsem tomu rád, se nepotvrdila má obava, že český stát a jeho instituce uvízly v „devadesátkách“ a v postoji Václava Klause, který tvrdil, že nelze rozlišit čisté a špinavé peníze. Nové informace ukázaly, že úředníci a experti Ministerstva financí neselhali. Nejprve varovali svého ministra, že operace zamýšlená Ministerstvem spravedlnosti je vysoce riziková a neměla by být provedena. Následně, když se šťastný majitel bitcoinů – zločinec odsouzený za provozování e-shopu na darknetu – pokusil peníze legalizovat, Finančně analytický útvar (FAU), odpovědný za posuzování podezřelých transakcí, směnu zablokoval. A zcela správně předal informace policii.
Stojí za to zmínit, že směnárna, kde se o to pokusil, v souladu se zákonem informovala FAU a správně nezohlednila fakt, že bitcoiny si předtím (chybně) vzal stát jako dar. Splnila tak požadavky evropské krypto regulace MiCA i pravidel proti praní špinavých peněz.
Má omluva tak patří právníkům z Ministerstva financí i lidem z FAU. Nicméně ve vzduchu visí otázka, jak se stalo, že ministr údajně neobdržel včas dokument, který by mohl (a měl) vést k zastavení transakce. Tato skutečnost si zaslouží odpověď a také vyvození důsledků.
Byla to chyba, nebo záměr?
Druhým podstatným otazníkem je skutečnost, na kterou zcela správně poukázala nová ministryně spravedlnosti. Mimochodem, její hodnocení, že je to „tak hloupé, až je to trapné“, je výstižným popisem selhání několika lidí a velké ostudy pro náš stát. Týká se rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který – v návaznosti na verdikt Nejvyššího soudu – zvrátil dvě předchozí rozhodnutí nižších instancí a vrátil odsouzenému zločinci jeho výpočetní techniku. Tím mu umožnil získat přístup k bitcoinům. Existují dvě možná vysvětlení, jak k tomu došlo, ale jako neprávník je nedokážu posoudit.
První možností je, že soud věděl (nebo alespoň měl vědět), že majiteli zabavených počítačů umožní přístup k miliardám, které si z velké části „vydělal“ na darknetu prodejem drog nebo zbraní. To by bylo opravdu „pozoruhodné“. Předpokládám, že rozhodnutí soudu se opírá o právo (i když soudy nižší instance případ posoudily jinak), nicméně výsledek vzbuzuje vážné pochybnosti. Zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že dotyčný podnikatel podle všeho spáchal i jiný zločin – provozoval další tržiště, které mu umožnilo majetek znásobit. A za tuto aktivitu souzen nebyl. Teoreticky by se tak mohl dostat i k výnosům z této nové trestné činnosti (pokud bitcoiny z druhého tržiště skutečně vlastní a má k nim přístupové údaje).
Druhou možností je, že úmyslem soudu bylo umožnit odsouzenému pouze přístup k jeho osobním datům, nikoliv k výnosům z trestné činnosti. Pokud tomu tak bylo, selhaly státní složky, konkrétně ty, které výpočetní techniku předaly. Situaci lze v tom případě přirovnat k legendárnímu případu zločince, který při domovní prohlídce utekl oknem z toalety.
I v tomto případě je třeba objasnění. Chování Ministerstva spravedlnosti však naznačuje, že šlo spíše o první možnost. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nelze se neptat, zda šlo o záměr zákonodárců, a proč jiné dva soudy zákon vyložily zcela odlišně.
Špinavé a čisté peníze rozlišit lze
Hodnocení, že „je to tak hloupé, až je to trapné“, je výstižné. Ale nic nemění na faktu, že i „trapná a hloupá“ kauza musí být využita k poučení o to zejména v oblasti boje proti praní špinavých peněz a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dobrou zprávou je, že nové informace poukazují na kvalitní práci některých státních institucí, především Ministerstva financí a Finančně analytického útvaru. Uznání si zaslouží i postup směnárny, která podezřelou transakci oznámila, byť by to mělo být samozřejmostí.
Zodpovězení uvedených otázek by zaplnilo chybějící klíčové dílky skládačky. Pokud k tomu dojde, může se i tato nešťastná bitcoinová kauza nakonec stát dokladem toho, jak náročné je dnes legalizovat výnosy z trestné činnosti – a že to platí i v České republice.
Rozlišit čisté peníze od špinavých totiž možné je, pane exprezidente, a často velmi snadno.
