Kompostování zemřelých: Zelené pohřbívání je ekologické a přirozené, bez kremace či uložení v rakvi

Zelený pohřeb nebo kompostování zemřelých. Tak se běžně označuje způsob přírodního naložení s tělem nebožtíka. Jedná se o proces, při kterém se tělo zemřelého šetrně a přirozeně transformuje zpět do půdy bohaté na živiny. Místo tradiční rakve se tělo uloží do speciální nádoby, často připomínající podlouhlou bednu, která je naplněna organickým materiálem. Nejčastěji se používá směs dřevní štěpky, slámy, vojtěšky a dalších rostlinných zbytků. Samotné tělo se pak obalí jen tenkou, nejčastěji lněnou látkou, ve které se nechá rozložit. Není tak třeba žádná rakev, ani žádné chemické balzamování, které je ekologicky náročné.

Celý proces se pak spoléhá na přirozenou práci mikroorganismů přítomných jak v organické směsi, tak v samotném těle. Díky pečlivě optimalizovanému poměru uhlíku, dusíku, kyslíku a vlhkosti se vytváří ideální prostředí pro aerobní bakterie, které efektivně rozkládají organickou hmotu. Během tohoto procesu se teplota uvnitř nádoby přirozeně zvyšuje, typicky na 55–70 °C, což zajišťuje účinnou eliminaci jakýchkoli patogenů, díky čemuž je výsledný produkt zcela bezpečný.

Během několika týdnů, obvykle 30 až 45 dní, se tělo přemění na zeminu, která se následně z nádoby vyjme a na dobu dalších 3–5 týdnů se umístí do zracího boxu. Jediné, co zbyde, jsou kosti, které se po dokončení procesu jemně rozemletou a vrátí zpět do kompostu. Vzniklá půda, jejíž objem se pohybuje mezi 0,5 až 1 m3, je pak vrácena rodině. Ta ji může využít k výsadbě stromu, květin, na zahradě, nebo ji rozptýlit v přírodě na k tomu určených místech. Navíc si rodina zemřelého může kompost rozdělit, a mít tak svého blízkého stále u sebe.

Výhody přírodního pohřbívání jsou zjevné, a to jak z ekologického, tak i z osobního hlediska. Předně jde o výrazně ekologičtější alternativu k tradičním pohřbům. Kremace je energeticky velmi náročná a uvolňuje značné množství skleníkových plynů. Tradiční pohřby zase vyžadují výrobu rakví, často z drahých dřevin, případně použití balzamovacích tekutin s toxickými látkami, a zabírají rozsáhlé plochy hřbitovů. Kompostování eliminuje tyto environmentální zátěže, jelikož nepoužívá žádné chemikálie, které by se dostávaly do půdy, a nezanechává žádný odpad. Místo toho vytváří cennou půdu, která může být navrácena do ekosystému, a pomáhá tak při obnově půdy a podpoře růstu rostlin.

Z osobního hlediska je proces jednoduchý a přirozený, v souladu s přírodními cykly. Pro pozůstalé může představovat klidnější a smysluplnější rozloučení. Navíc nabízí flexibilitu – rodiny mohou využít vzniklou půdu k výsadbě vzpomínkového stromu, keře, nebo ji rozptýlit na milovaném místě, což představuje osobní a trvalou formu vzpomínky. Kromě toho, na rozdíl od klasických hřbitovů, které zabírají cennou půdu, nevyžaduje kompostování velké plochy pro ukládání ostatků.

Navzdory všem výhodám není přírodní, zelené pohřbívání v České republice v současné době legální. Důvodů je několik a primárně se týkají platné legislativy. Především současný zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, a jeho prováděcí předpisy jasně definují povolené způsoby pohřbívání – tedy uložení těla do hrobu nebo hrobky, nebo zpopelnění v krematoriu. Žádná jiná metoda není povolena.

To znamená, že pro zavedení kompostování by bylo nutné novelovat zákon o pohřebnictví. Ta by musela definovat podmínky pro provoz zařízení pro kompostování zemřelých, stanovit hygienické normy, pravidla pro nakládání s výslednou půdou a další nezbytné aspekty. I když moderní metody kompostování jsou navrženy tak, aby eliminovaly patogeny, mohou stále existovat obavy veřejnosti a orgánů veřejného zdraví ohledně hygienické bezpečnosti procesu a nakládání s výsledným materiálem. Tyto obavy je nutné řešit prostřednictvím výzkumu a jasných regulací.

Zavedení nové metody pohřbívání se rovněž vždy setkává s kulturními a etickými debatami. Pro mnohé může být představa kompostování lidských ostatků v rozporu s tradičním vnímáním důstojnosti zemřelého.

Kompostování zemřelých osob je v současnosti povoleno v několika státech USA, kde získává na popularitě. Průkopníkem v této oblasti je stát Washington, kde bylo povoleno v roce 2019. Následovaly jej státy jako Colorado, Oregon, Vermont, Kalifornie a New York. V Evropě se o této metodě diskutuje, ale zatím není široce rozšířená. Přesto po něm volají i hlasy v České republice.

Možná je tedy jen otázkou času, než se i u nás začneme vážně zabývat návratem k zemi v té nejpřirozenější a nejudržitelnější podobě.

Zdroje: recompose.life, returnhome.com, webmd.com, dále dle textu