Článek
Maminka navaří, uklidí, postará se a děti se nemusí snažit vůbec o nic – přesně tak nějak zjednodušeně vypadá mamahotel. A i když statistiky uvádějí, že průměrný věk, kdy děti opouštějí dům rodičů, je u nás 25,8 roku, realita bývá mnohdy odlišná. Není totiž vůbec výjimkou, že mladí dospělí žijí v rodném hnízdě ještě ve třiceti. Na vině však mnohdy ale není lenost a pohodlnost, nýbrž peníze.
Ceny nájmů neustále rostou, drahé je i samotné stěhování do nového bytu
Po dokončení školy mají mladí v podstatě jen tři možnosti – jít do nájmu, pořídit si vlastní bydlení, nebo zůstat u rodičů (teď samozřejmě nehovořím o těch, kteří dostanou vlastní dům či byt od rodičů či prarodičů). A i když mnozí touží po osamostatnění, jsou to právě peníze, které jim nedovolí onen přetřásaný mamahotel opustit.
Pokud se totiž rozhodnou pro pronájem, musí nejen platit každý měsíc nájem, ale také kauci, která je často ve výši tří nájmů, a většinou také provizi realitnímu zprostředkovateli, která bývá ve výši jednoho až dvou nájmů. A vzhledem k tomu, že ceny pronájmů neustále rostou (za poslední čtyři roky narostly téměř o čtvrtinu) a činí již více než 300 korun za metr čtvereční, jedná se jednorázově o částku v řádech desetitisíců – budeme-li vycházet z ceny 15 tisíc korun za měsíc, která je ve velkých městech mnohdy i nedostačující, pak se dostaneme na 75-90 tisíc korun, jež jsou třeba, aby se vůbec mohl mladý člověk přestěhovat (3měsíční kauce, 1× nájem a provize ve výši 1–2 nájmů). K tomu je samozřejmě třeba přičíst energie a také alespoň základní vybavení, pokud není byt vybaven.
V neposlední řadě je třeba uvědomit si fakt, že pronájmy bytů, zejména těch menších a levnějších, jsou na mnoha místech nedostatkovým zbožím. Poptávka značně převyšuje nabídku. Pak tedy nezbývá, než zvolit větší, ale samozřejmě také dražší byt, nebo setrvat u rodičů.
Hypotéka na vlastní bydlení není pro každého
Stejně tak problematické může být i pořízení vlastního bydlení. Opomeneme-li fakt, že ceny nemovitostí dosahují opravdu extrémních výšin, pak je třeba, aby měli žadatelé o hypotéku našetřeno minimálně deset procent z ceny nemovitosti (pro klienty do věku 36 let). A k tomu je samozřejmě třeba trvalý zdroj příjmů, přičemž některé banky půjčí například jen desetinásobek ročního příjmu žadatele. Vezmeme-li tedy v potaz, že si mladý člověk chce koupit byt či dům za cenu pěti milionů, musí mít našetřeno pět set tisíc korun z vlastního. A kde na to má po škole vzít?
Žít u rodičů a spořit je jedinou možnou cestou
Výše uvedené pak jasně dokládá fakt, že tím nejrozumnějším řešením tedy je zůstat po škole bydlet u rodičů a spořit si na vlastní bydlení. Jiná cesta totiž mnohdy není schůdná. A kombinovat nájem s šetřením na vlastní bydlení často ani reálná.
Zdroje: seznamzpravy.cz, e15.cz, fingo.cz
