Článek
Nepřízeň osudu, autonehoda, úmrtí blízké osoby, ale i zrada od přítele, neoprávněná křivda, ztráta zaměstnání či výtka od šéfa – to vše se negativně odrazí na naší psychice. Jak ale víme, každý z nás reaguje na danou situaci odlišně – někdo se v takovém případě tzv. psychicky sesype, jiný nese negativní zprávy a situace lépe. K tomu být emocionálně a mentálně flexibilní a schopný přizpůsobovat se vnitřním i vnějším požadavkům nám – kromě vybudované psychické odolnosti z dětství či genetické predispozice – pomáhá také emoční resilience neboli emoční odolnost.
Budování emoční odolnosti vyžaduje čas a sílu
Na úvod je třeba říci, že vybudovat si emoční resilienci rozhodně neznamená, že nebudeme zažívat stres, emocionální otřesy, bolest či utrpení. Budeme ale odolnější a schopni reagovat lépe na nepřízeň osudu, budeme méně zranitelní a také budeme mít šanci předejít onemocněním souvisejícím s nadměrnou mírou stresu, jako je například vysoký krevní tlak, oslabený imunitní systém či riziko srdečních onemocnění. Jinými slovy, odolní lidé zažívají stres, neúspěchy a náročné emoce, ale využívají svých silných stránek a hledají pomoc v podpůrných systémech, aby překonali výzvy a problémy zvládli. Odolnost jim umožňuje přijmout a přizpůsobit se situaci a jít vpřed.
Odolnost není jen jedna
Odolnost můžeme rozdělit do několika skupin:
- Psychická odolnost neboli duševní síla – jedná se o schopnost vyrovnat se s nejistotou, výzvami a nepřízní osudu nebo se jim přizpůsobit. Lidé disponující touto odolností jsou schopni zůstat v klidu a překonat krizi bez dlouhodobých negativních důsledků.
- Emoční odolnost – tato odolnost je vrozená a ukazuje, jak se lidé vyrovnávají se stresem a nepřízní osudu. Emočně odolní lidé chápou, co cítí a proč. Jsou schopni zvládat vnější stresory a vlastní emoce zdravým a pozitivním způsobem. Naopak u těch, kteří jsou citlivější, může daná situace vyvolat záplavu emocí, které se mohou odrazit na jejich zdraví.
- Fyzická odolnost – jedná se o schopnost těla přizpůsobit se výzvám, udržet si vytrvalost a sílu a rychle a efektivně se zotavit. Je to schopnost člověka fungovat a zotavit se, když čelí nemocem, nehodám nebo jiným fyzicky náročným situacím. Tato odolnost je pak také důležitou součástí zdravého stárnutí, aby lidé zvládli zdravotní obtíže a komplikace přicházející s postupujícím věkem.
- Odolnost komunity – jedná se o schopnosti skupiny lidí reagovat a zotavit se z nepříznivých situací, jako jsou přírodní katastrofy, násilné činy a další výzvy pro skupinu jako celek.
Odolnost se může pozitivně odrážet na našem zdraví, jelikož může být ochranným faktorem proti psychickému strádání v nepříznivých situacích zahrnujících ztrátu nebo trauma. Může pomoci při zvládání úrovně stresu a depresivních symptomů. Nedávné závěry vědeckého bádání dokonce došly k závěrům, že odolnost je důležitým faktorem v boji proti duševním poruchám, a naznačují, že posilování odolnosti by mohlo být vynikající rozsáhlou metodou prevence poruch duševního zdraví.
Jak si vybudovat odolnost
Odolnost nám pomáhá odrazit se a prosperovat, když čelíme nevyhnutelným životním výzvám. Budování odolnosti zahrnuje fyzickou, psychickou a emoční adaptabilitu a také silné podpůrné systémy. Je však třeba pamatovat na to, že kultivace odolnosti je dlouhá cesta, nikoli jednorázová záležitost.
Kenneth R. Ginsburg, MD, MSEd, pediatr specializující se na adolescentní medicínu v Children's Hospital of Philadelphia, vyvinul model odolnosti 7 C pro budování odolnosti u dětí i dospělých. Ten zahrnuje:
- Competence – kompetence: Jedná se o schopnost vědět, jak efektivně řešit situace. Aby si jednotlivci vybudovali kompetence, rozvíjejí soubor dovedností, které jim pomohou důvěřovat svým úsudkům a činit odpovědná rozhodnutí. Je proto třeba využívat příležitostí pro rozvoj důležitých dovedností, díky kterým se cítíme kompetentní.
- Confidence – sebevědomí: Opravdové sebevědomí je zakořeněno v kompetenci. Jednotlivci získávají důvěru v sebe sama tím, že prokazují kompetence v situacích reálného života.
- Connection – propojení: Úzké vazby na rodinu, přátele a komunitu poskytují pocit bezpečí a sounáležitosti, umožňují nám stát na vlastních nohou a vyvíjet kreativní řešení.
- Character – charakter: Jednotlivci potřebují základní smysl pro to, co je správné a co špatné, aby mohli činit odpovědná rozhodnutí, být přínosem pro společnost a zažívat vlastní hodnotu.
- Contribution – přispění: Vlastní přínos komunitě posiluje pozitivní vzájemné vztahy.
- Coping – zvládání: Když se lidé naučí efektivně zvládat stres, jsou lépe připraveni zvládnout nepřízeň osudu a neúspěchy.
- Control – kontrola: Rozvoj porozumění vnitřní kontrole pomáhá jednotlivcům jednat jako řešitelé problémů namísto obětí okolností. Když se jednotlivci naučí, že mohou kontrolovat výsledky svých rozhodnutí, je pravděpodobnější, že se budou považovat za schopné a sebevědomé.
Odolnost můžeme zlepšovat každý den
Dobrou zprávou je, že posilovat svou odolnost může každý z nás každý den, a to pomocí poměrně jednoduchých postupů a přístupů.
- V první řadě je třeba pečovat sami o sebe – správná a vyvážená strava, dostatek spánku, dostatečný pitný režim a pravidelné cvičení mohou posílit naše tělo, aby se přizpůsobilo stresu a zvládalo jej překonávat.
- Důležité je budovat pevné vztahy a být součástí společnosti – spojení s empatickými a chápavými lidmi nám může připomenout, že nejsme jediní, kdo má potíže a že na jejich zvládnutí nejsme sami. Měli bychom proto posilovat vztahy s našimi nejbližšími, upevňovat vzájemné vazby a případně vyhledat nejrůznější skupiny či komunity zaměřené na potíže, které nás trápí, v nichž najdeme podporu a pochopení.
- Důležité je pracovat také na všímavosti a vděčnosti – zaměřme se na pozitivní aspekty našeho života, uvědomujme si, co hezkého zažíváme, projevujme vděčnost za to, co máme.
- Zásadní také je naučit se přijímat změny – je důležité pochopit, že změny jsou běžnou a nevyhnutelnou součástí života. Některé naše cíle nebo ideály nemusejí být dosažitelné v důsledku nepříznivých situací v životě, proto je důležité přijmout okolnosti, které nelze změnit, a zaměřit se na okolnosti, které změnit můžeme.
- Snažme se také myslet pozitivně a namísto toho, abychom se trápili tím, co nemůžeme mít, se dívejme vpřed.
- Měli bychom se naučit pracovat se svými myšlenkami a udržovat si pozitivní náhled.
- Vhodné je používat nejrůznější relaxační techniky, které nám pomohou zvládat různé složité situace, například meditace či dechové cvičení.
- V neposlední řadě bychom si měli stanovovat dosažitelné cíle v našem životě, abychom nebyli stresovaní tím, že nejsme schopni dosáhnout toho, co jsme si naplánovali.
Důležité také je umět si říci o pomoc – pokud se v důsledku traumatické nebo jiné stresující životní zkušenosti necítíme dobře, nebo nejsme schopni dané situace zpracovat, rozhodně není žádnou ostudou či ponížením vyhledat odbornou pomoc. Právě naopak – odborník v podobě terapeuta či psychologa nám může ukázat cestu, jak problém zvládnout a posunout nás vpřed. A tím posílíme svou odolnost.
Zdroje: apa.org, positivepsychology.com, dále dle textu
