Článek
Dětství plné opuštění a nejistoty
Marilyn, vlastním jménem Norma Jeane Mortenson, se narodila 1. června 1926 v Los Angeles a její dětství bylo cokoli, jen ne idylické. Její matka, Gladys Pearl Baker, trpěla těžkými duševními problémy (pravděpodobně paranoidní schizofrenií) a byla často hospitalizována. Otec byl neznámý a malá Norma Jeane strávila většinu svého mládí v pěstounských rodinách a sirotčincích, kde zažila opakované zneužívání a pocity opuštění. Dokonce se uvádí, že ji jako dítě zneužívali manželé jejích pěstounek. Tato raná traumata zanechala hlubokou jizvu na její psychice, zformovala její nejistotu, strach z opuštění a zoufalou touhu po lásce a přijetí, které ji provázely po celý život. Později v dospělosti byla Marilyn diagnostikována hraniční porucha osobnosti, což částečně vysvětluje její emoční nestabilitu a problémy ve vztazích.
Zrození ikony: Cesta ke slávě a proměna identity
V šestnácti letech se Norma Jeane provdala za Jamese Doughertyho, svého souseda, aby unikla pěstounskému systému. Během druhé světové války pracovala v továrně Radioplane Company, kde kontrolovala padáky a postřikovala letadla. Zde ji objevil fotograf David Conover, který hledal modelky pro válečnou propagandu. Její přirozená fotogeničnost a charisma brzy vedly k úspěšné kariéře modelky a následně ke smlouvě s 20th Century Fox v roce 1946. V té době si změnila jméno na Marilyn Monroe (Monroe bylo dívčí jméno její matky) a kompletně změnila svou image – z hnědovlásky se stala ikonickou blondýnkou.
Zpočátku dostávala jen malé role, ale její talent a především jedinečná přítomnost na plátně ji rychle posunuly vpřed. Filmy jako Niagara, kde poprvé ztvárnila femme fatale, Páni mají radši blondýnky a Jak si vzít milionáře ji katapultovaly mezi největší hvězdy. Její postava „hloupé blondýny“ byla mistrovsky využívána pro komediální efekty, ale Marilyn se cítila být v této škatulce uvězněna. Toužila po uznání i jako seriózní herečka. Studovala na prestižním Actors Studio pod vedením Lee Strasberga a její dramatické výkony ve filmech jako Zastávka v Kansasu a především Někdo to rád horké, za který získala Zlatý glóbus za hlavní ženskou roli, ukázaly její skutečný rozsah. Právě z frustrace z typových rolí a nízkých platů založila dokonce vlastní produkční společnost, Marilyn Monroe Productions, což bylo v té době pro herečky v Hollywoodu naprosto neslýchané a odvážné.
Osobní démoni, bouřlivé vztahy a rostoucí izolace
Navzdory ohromnému profesnímu úspěchu byl osobní život Marilyn Monroe neustálým bojem. Tři vysoce medializovaná manželství – s Jamesem Doughertym, baseballovou legendou Joe DiMaggiem (jehož žárlivost a násilnické sklony byly veřejným tajemstvím, ale on sám ji po smrti velmi ctil) a uznávaným dramatikem Arthurem Millerem – skončila rozvodem. Každý z těchto vztahů odrážel její zoufalou touhu po stabilitě, rodině a lásce, ale zároveň odhaloval její vnitřní zranitelnost, neschopnost vyrovnat se s tlakem slávy a potíže s intimitou způsobené traumaty z dětství.
Trpěla chronickou nespavostí, úzkostmi a hlubokými depresemi. Byla závislá na předepsaných lécích a alkoholu, což ovlivňovalo její práci a pověst. Na filmový plac často přicházela pozdě, měla problémy se zapamatováním si textů a její chování bylo vnímáno jako problematické, i když se pravděpodobně jednalo o projevy její duševní nemoci a závislosti.
Záhadný konec ikony
V posledních letech života se její zdravotní a psychický stav neustále zhoršoval. Měla za sebou několik potratů a mimoděložní těhotenství, což pro ni bylo hluboce traumatizující, neboť si velmi přála mít děti. Byla opakovaně hospitalizována pro deprese a bojovala s rostoucí závislostí. Její poslední nedokončený film, Něco musí prasknout, byl poznamenán jejími opakovanými absencemi a konflikty se studiem. Byla dokonce propuštěna, ačkoliv později se vyjednávalo o jejím návratu.
V noci ze 4. na 5. srpna 1962 byla Marilyn Monroe nalezena mrtvá ve svém domě v Brentwoodu v Los Angeles. Ležela nahá na posteli, obličejem dolů, s telefonním sluchátkem v ruce. Kolem ní byly prázdné lahvičky od léků. Oficiální příčina smrti, kterou stanovil koroner Dr. Thomas Noguchi, byla akutní otrava barbituráty, přesto o příčinách její smrti koluje dodnes řada pochybností i konspiračních teorií. Zemřela ve věku pouhých 36 let.
Zajímavý fakt na závěr
Marilyn Monroe rozhodně nebyla „hloupou blondýnkou“, jak byla prezentována. Naopak byla velmi inteligentní, zajímala se o umění, literaturu i politiku. Vlastnila rozsáhlou knihovnu čítající přes 400 děl klasických autorů a aktivně se zajímala o občanská práva. Dle některých zdrojů měla vysoké IQ – údajně se jednalo o hodnotu IQ 165. Nicméně tento fakt je – stejně jako její smrt – spojen s řadou otazníků a některé zdroje uvádějí, že se jedná o nepodložený mýtus. Faktem však je, že se její inteligence projevila v podnikatelské prozíravosti – založila vlastní produkční společnost – a odvaze čelit hollywoodským stereotypům a vyjednávat si lepší podmínky. Bohužel jí ani vysoké IQ nepomohlo k tomu, aby se vyrovnala se svým životem a vyhrála boj nad těm nejhlubšími stíny a démony z minulosti.
Zdroje: theguardian.com, vogue.com, en.wikipedia.org, dále dle textu
