Mozková mlha aneb Když hlava nefunguje naplno: Na vině může být špatná strava i závažné onemocnění

Brain fog neboli mozková mlha není oficiální lékařská diagnóza, ale spíše popis subjektivního stavu, kdy člověk vnímá pokles mentální výkonnosti, jako je pomalejší myšlení, horší soustředění, zapomínání či duševní únava.

Tento stav může být krátkodobý (například po probdělé noci), ale i dlouhodobý. Postihuje široké spektrum populace od studentů přes manažery až po seniory, může výrazně zhoršovat kvalitu života a ovlivňovat pracovní výkon i každodenní úkoly. Nejčastěji brain fog popisují lidé s chronickými nemocemi (např. autoimunitní onemocnění, syndrom dráždivého tračníku – IBS, fibromyalgie, dlouhodobý covid), ale může se objevit i u zdravých lidí v důsledku stresu, špatné životosprávy nebo hormonálních změn.

Mozková mlha zahrnuje různé kognitivní dysfunkce. Lidé tento stav často popisují jako pocit duševní otupělosti nebo „zamlžení“. Příznaky se mohou lišit osobu od osoby, ale mezi nejčastější patří:

Ačkoli mozková mlha není nemoc, je vždy příznakem jiné, základní zdravotní nebo životní nerovnováhy. Příčin může být celá řada:

Chronický stres je jedním z hlavních viníků. Dlouhodobé vystavení stresu může vést k uvolňování velkého množství stresového hormonu kortizolu, který narušuje funkci neuronálních buněk a způsobuje zánět v mozku. Opakovaný nebo chronický stres navíc může oslabit vaši pracovní paměť, koncentraci a celkovou mentální výkonnost

Spánek je klíčový pro regeneraci mozku. Už po jedné noci nekvalitního spánku se zhoršuje reakční čas, soustředění i paměť. Dlouhodobý spánkový deficit je rizikovým faktorem pro rozvoj mozkové mlhy i demence

Kognitivní dysfunkce může souviset s hormonálními změnami, například v období menopauzy. Dále se mlha objevuje jako symptom u řady chronických stavů a onemocnění, jako jsou:

Příznaky mozkové mlhy (např. pomalejší řešení úloh, potíže s pamětí) jsou hlášeny u mnoha pacientů trpících tzv. post-covidovým syndromem. Studie z roku 2024 ukázala, že někteří pacienti s dlouhotrvajícím covidem měli poruchu průchodnosti hematoencefalické bariéry („netěsnost mozkových cév“), což může ovlivnit ochranu mozku před toxiny či zánětem. Vědci však poukazují také na změny funkční konektivity mozku – subjektivní kognitivní dysfunkce mohou korelovat s únavou i změněnou dynamikou v mozkových sítích.

Jeden z nejvíce zkoumaných vztahů je spojení mezi střevem a mozkem. Střevní mikrobiom totiž ovlivňuje nejen trávení, ale právě i mozek. Ukazuje se, že mozková mlha je běžná u lidí s neléčenými trávicími problémy, zejména se syndromem dráždivého střeva (IBS) a se zánětlivými onemocněními střev (IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Vědci se domnívají, že spojení souvisí s mikrobiomem – biliony bakterií, které žijí v lidském těle. Nerovnováha v tomto ekosystému může ovlivnit nebo narušit komunikační cestu mezi střevem a mozkem (tzv. osu střevo-mozek), což může vést k duševním poruchám, jako je mozková mlha. Stav mikrobiomu tak může ovlivňovat poznávání a chování, dokonce i vyvolávat chování podobné depresi.

Jiná studie z roku 2018 zjistila, že lidé s mozkovou mlhou měli zvýšený výskyt přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO).

Vzhledem k tomu, že mozková mlha není samostatnou diagnózou, ale spíše subjektivní stav, neexistuje zatím univerzální diagnostika či léčba a odhalení příčiny může být složité. Pokud však u dané osoby existují některé z výše uvedených příznaků, přistoupí lékař pravděpodobně k následujícím krokům:

Je přitom nutné odlišit tento stav od degenerativních onemocnění (např. Alzheimerova choroba) nebo vážných neurologických problémů. Klíčová je reverzibilita a absence známek strukturálních poškození (u klasické mozkové mlhy by nemělo docházet k trvalému úbytku mozkové tkáně, pokud není jiná diagnóza).

Stejně jako může mít mozková mlha mnoho příčin, může mít i mnoho způsobů vedoucích ke zlepšení stavu. Obecně jsou doporučovány následující postupy a strategie – vždy je však ale třeba myslet na to, že při pokročilejších stavech či dlouhotrvajících problémech je nezbytné vyhledat lékaře a postupovat v souladu s jím navrženou léčbou.

Stanovte si pravidelný režim a dbejte na 7–8 hodin kvalitního odpočinku. Vytvořte si „zónu spánku“ bez technologií, omezte alespoň večer modré světlo a dodržujte pravidelný rytmus (stejné časy ulehnutí a vstávání). Důležité je také vyhnout se stimulanciím (káva, energetické nápoje) před spaním.

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržet energii a duševní jasnost. Mírné až střední cvičení (procházky, jóga) podporují cirkulaci krve v mozku, snižuje stres a má pozitivní vliv na psychiku.

Začleňte do svého dne techniky pro snížení stresu, jako je meditace, jóga nebo aerobní cvičení. Vyzkoušejte techniky, jako je například metoda 5-4-3-2-1 (pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4 věci, které slyšíte, 3 věci, které cítíte, 2 věci, ke kterým si voníte, 1 věc, kterou chutnáte), která pomáhá ukotvit mysl v přítomnosti a snížit úzkost.

Udržujte zdravou a vyváženou stravu a dbejte na dostatečnou hydrataci (s dehydratací klesají mozkové funkce). Mozek vyžaduje stálý přísun mikronutrientů pro metabolismus energie a syntézu neurotransmiterů. Mezi důležité doplňky, které se zvažují v souvislosti se zamlženou myslí, patří vitamín D, vitamín C, omega-3 mastné kyseliny a hořčík. Nedostatek B vitamínů je také spojován s negativními kognitivními dopady.

Děti a dospívající

Dospělí

Senioři

Na závěr ještě pět tipů pro každodenní zvládání potíží spojených s mozkovou mlhou:

Zdroje: apollohospitals.com, my.clevelandclinic.org, meassociation.org.uk, mojepsychologie, dále dle textu