Článek
Abych byla úplně přesná, učitelé reagovali na odůvodnění, které k tomuto svému rozhodnutí vláda poskytla. Prý podle dat OECD a jejich poslední zprávy o stavu školství ve světě, je u nás v průměru na jednoho učitele 10 žáků. „Já mám ve všech třídách pětadvacet dětí a deset jsem v životě ve třídě neměl(a)!“ rozčilovali se prakticky všichni čeští učitelé, tedy s výjimkou jazykářů, kterým se třídy půlí a v době podzimních viróz tak deset dětí ve výuce občas mívají.
Rozčilování je však zbytečné. Užitečnější je zajímat se o to, jak někdo k takovému výsledku vlastně došel. Jak se to vlastně počítá? Jednoduše, promlouvá průměr, a ten je vždycky zavádějící. Rozhodující je počet plných pracovních úvazků učitelů a počet dětí ve škole. (Poznámka: Průměrný počet žáků na jednoho učitele je počítán z docházejících žáků a počtu učitelů, kteří na těchto školách na plný úvazek učí.) Má to však svá ALE!
Počítá se totiž společný průměr pro primární, sekundární i terciální vzdělávání, tedy od základky až po magisterské studium.
Odborná učiliště tak logicky průměr žáků na učitele výrazně snižují, protože při odborné práci v dílnách nebo u strojů těžko může mistr mít na starosti přes dvacet žáků. Stejně tak některé průmyslovky, kde jsou práce u strojů a v dílnách, ale také například konzervatoře nebo umělecké školy průměr snižují. Studuje někdo klavír nebo hru na housle na konzervatoři? Tak asi těžko bude takový učitel učit několik studentů najednou. Výuka tam musí být individuální, tedy jeden na jednoho.
Skladba škol a studijních oborů je v každé zemi jiná, někdy jsou rozdíly menší, jindy větší, což přiznává i samo OECD. Průměr zkrátka vždycky byl a bude informace naprosto zavádějící. Vlády se jím rády ohánějí, pokud se jim hodí do krámu. Teď se bohužel hodí, protože vláda chce očesat náklady na školství nejvíc, jak to jen jde. Poctivější by však bylo uvést, že dle dat OECD je průměrný počet žáků na jednoho učitele na základních školách v České republice 17. Sedmnáct je ovšem něco hodně jiného, než deset.
V sousedním Rakousku je tento průměr na ZŠ 12 žáků, stejně tak v Belgii a Dánsku, v tolik obdivovaném finském základním školství je to 13, v sousedním Německu 15, v Itálii 11 a třeba v Maďarsku 10. Stejný průměr jako u nás, tedy 17 žáků na učitele na základních školách mají například na Slovensku a v Turecku. Vyšší počet žáků na učitele na základce mají z evropských zemí jen Francie (18) a Velká Británie (19). Průměr zemí OECD je pak 16, tedy o jednoho žáka méně, než je český průměr na učitele na ZŠ. To hned zní jinak než deset, a to vůbec nejdeme do hloubky a do analýzy všeho, co ten zavádějící průměr vlastně ovlivňuje. Níže v odkazech najdete přímý odkaz na zprávu OECD, kterou vláda své rozhodnutí zastropovat počty učitelů na základních školách obhajuje. Je to dost zajímavé čtení a každému ho doporučuji.
Před časem jsem tady na stránkách psala o tom, jak nedostatečně se české základní školství věnuje nadaným a mimořádně nadaným dětem, protože k tomu učitelé nemají potřebné zázemí. Co si myslíte, že se asi stane v okamžiku, kdy do základních škol nastoupí silné populační ročníky a školy nebudou moci přijmout více učitelů. Stížnost na pětadvacet dětí ve třídě pak bude jen těžko dosažitelným snem. Ročníky 2017 a 2018 půjdou do prvních tříd v roce 2024. Jen pro vaši představu: V populačně velmi silném ročníku 2008 (ano, to byli letošní deváťáci, kteří měli problém dostat se na střední školy), se narodilo celkem 119 570 dětí. V roce 2018, tedy děti, které půjdou do první třídy příští rok, se jich narodilo jen o pět tisíc méně. Jinými slovy, příští rok nastoupí do základních škol opět o něco více dětí, než v letech minulých, kdy byla porodnost o něco nižší. Mírný pokles porodnosti pak nastal až od roku 2019. No, proč ne! Více dětí do základních škol a my si zastropujeme počet učitelských míst. Tomu se říká zodpovědný přístup ke vzdělávání budoucích generací.
Sečteno a podtrženo, vláda si vybrala ze zprávy OECD, co se jí zrovna hodilo, aby mohla na školství ušetřit. A my všichni brzy uvidíme zřejmě jitrnici, jakou svět ještě neviděl, jak se praví v jedné české pohádce. I když to nebude jitrnice, ale třída na české základní škole o deseti žácích a ten svět bude náš malý český rybníček.
Zdroje:
Zpráva, na kterou se vláda odvolává: https://www.oecd.org/education/education-at-a-glance-19991487.htm/?refcode=20190209ig
