Článek
Jan Macháček
Včera večer Donald Trump na 90 dní pozastavil většinu drastických cel, tedy kromě těch uvalených na Čínu, se kterou USA obchodní válku naopak vyhrocují.
Co vedlo ke změně Trumpova postoje? Co jí předcházelo? Co se dělo v posledních dnech a hodinách? Podobně jako v jiných důležitých kauzách americké politiky se to brzy dozvíme. Bylo u toho hodně lidí a novináři to budou rádi podrobně investigovat a určitě o tom vyjde i nějaká kniha. Bude to rekonstruováno minutu po minutě – podobně jako třeba to, co předcházelo pádu Lehman Brothers v září 2008.
Co víme s jistotou, je, že nešlo o žádnou promyšlenou taktiku a že to nebylo od začátku takto připravené. Tedy že potrestáni byli jen ti, kdo poníženě nežadonili o jednání, ale zvolili ostrá protiopatření – jako Čína. Nebyla to žádná promyšlená šachová hra či poker. Trump mimochodem poslal svého ministra financí Scotta Bessenta, aby věc novinářům vysvětlil, a ten bez ostychu lže. Sám Trump na chvíli zalezl, na sdělování nepříjemností má lidi, které tím navíc takto rád poníží.
O promyšlený plán tedy určitě nešlo, i když je pravděpodobné, že leckdo z vychytralých pochlebovačů v Trumpově okolí mohl na výkyvu trhů vydělat majlant. Mimochodem, jak dlouho asi vydrží optimismus na trzích, když ministr financí nejdůležitější ekonomiky světa lže, jako když tiskne?
Zkusme si zase sami odpovědět na několik otázek.
1. Co bylo hlavním důvodem náhlého Trumpova obratu?
Nepochybně to byl výprodej amerických státních dluhopisů. Ten měl pravděpodobně dva důvody. Zaprvé, dluhopisy začali prodávat obchodníci s akciemi, protože propad jejich hodnoty byl tak prudký, že se objevily problémy s likviditou. Museli se na něčem zahojit, a tak začali ve velkém prodávat státní dluhopisy. Ne že by chtěli, ale proto, že prostě museli. Druhým důvodem je, že americké státní dluhopisy, které má ve svém držení, patrně začala prodávat ve velkém i Čína. Tím ukázala, že má v ruce také nějakou páku. Důležití lidé kolem Wall Street začali Trumpa varovat, že může způsobit nejen pokles trhů a vyvolat krátkou mělkou recesi (o níž tvrdil, že by mu nevadila a že s ní počítal), ale rovnou finanční armageddon srovnatelný s rokem 2008. A protože i Trump má své osobní zájmy, jeho rodina – která nepochybně také drží akciové portfolio – nechtěla sledovat, jak chudne v přímém přenosu.
Své úspory má na kapitálovém trhu investováno na 65 procent Američanů. Pokles tržní hodnoty jejich portfolia se okamžitě promítne do jejich spotřebitelské nálady.
2. Jak dlouho na akciovém trhu vydrží dobrá nálada?
Pravděpodobně ne dlouho. Pokud bychom srovnávali situaci s rokem 2008 nebo s rokem 1929, je pokles akciového trhu většinou doprovázen tím, že se po nevyhnutelné cestě dolů trh ještě občas vzpamatuje. Aby mohl vesele růst nebo se držet nahoře, musel by Trump svůj protekcionismus definitivně odpískat a stát se zdrojem stability, důvěry a předvídatelnosti. Místo protekcionismu by se musel stát zastáncem svobodného obchodu a dát se na osvědčenou a vyzkoušenou republikánskou cestu snižování daní a deregulací.
To se však nestane. Trump má rád chaos a nepředvídatelnost. Je mu navíc skoro 80 let – a to už se lidé moc, respektive skoro nikdy, nemění. Cla a protekcionismus jsou zkrátka v něm. Nezapomínejme, že cla jen na 90 dní pozastavil. Než se nadějeme, budeme mít na stole drama a chaos znovu.
3. Jak se bude vyvíjet americká obchodní válka s Čínou?
Trump je kdykoli schopen otočit, koneckonců říká, že jednat bude klidně s každým. Klidně na základě jednoho telefonátu s prezidentem Si Ťin-pchingem vše zas odvolá. Pro oba je důležité, aby nevypadali jako poražení a slabí.
Je možné, a dokonce pravděpodobné, že s Čínou uzavře stejnou dohodu jako s jinými. Jednat se mu bude dobře, protože v Číně vládne jeden člověk. Třeba Trump zařídí vstup amerických sociálních sítí na čínský trh a ty se tam klidně nechají zcenzurovat. Trump nikdy nepatřil mezi republikány, jimž vadí, že je v Číně komunismus. Je mu to upřímně jedno. Trump nepatří k antikomunistickému křídlu v Republikánské straně. Tchaj-wan ho nezajímá. Pro něj je Číňan jako Číňan. Tchaj-wanu řekne: „Převeďte na nás akcie svých firem na polovodiče a pak se můžeme bavit o tom, že vás možná budeme chránit.“ Bude to něco jako surovinová smlouva ve vztahu k Ukrajině.
Pokud ale bude Trump v nejtvrdším možném kurzu vůči Číně pokračovat, je nepředstavitelné, že by se Čína podvolila či přišla s prosíkem. To si Čína nemůže dovolit, i kdyby měla prudce zchudnout a zaseknout vlastní ekonomiku ještě víc, než už ji zaseknutou má. Trhy se nyní radují, ale sama obchodní válka s Čínou je průšvih jako hrom. Produkty firmy Apple se prodraží o stovky dolarů. Výrobní řetězce automobilů Tesla se zablokují. Z amerických pultů zmizí veškeré čínské hračky. Všechna elektronika v USA velmi podraží apod.
4. Co bude další překvapení?
Nevíme, ale nějaké brzy přijde. Už se potvrdilo, že Trumpova pozornost bývá velmi krátká. Příměří na Ukrajině už ho nezajímá. Vázne to, tak ho to nebaví. Ani Riviéra v Gaze už ho nezajímá. Teď zase řeší smlouvu s Íránem. Potřebuje nějaký jednoduchý úspěch, nějaký zářez. Když bude váznout tohle, vymyslí si zas něco nového.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
