Článek
Jan Macháček
Historik Niall Ferguson, který byl na konferenci v Davosu osobně (a jezdí tam skoro každý rok), ve svém komentáři pro Free Press konstatuje, že na tomto bazaru mocných, bohatých, slavných a do sebe zahleděných nikdy nezažil žádného jedince tak kompletně dominovat. Veškerá pozornost byla upřena jen a jen na Donalda Trumpa. Všichni čekali, zda v Davosu oznámí zábor Grónska, nakonec ale řekl, že žádnou sílu nepoužije.
Celý článek mi tentokrát nepřišel moc zajímavý – až na samotný závěr. Ferguson je totiž přesvědčen, že celé divadlo s Grónskem rozehrál Trump jen proto, aby Evropany zmátl. Nechce prý, aby se mu pletli do jeho blízkovýchodní a východoevropské politiky. Všichni si mohli všimnout, že v Davosu Trump vůbec nemluvil ani o Íránu, ani o Ukrajině. Je tomu tak podle Fergusona proto, že jeho administrativa už má pro obě země plán.
Americká letadlová loď Abraham Lincoln a její úderná skupina se Indickým oceánem blíží k Perskému zálivu. Připraveny jsou různé varianty útoku na Írán a čeká se, kterou si Trump vybere. Jeho vyslanci Witkoff a Kushner odjeli do Moskvy na jednání s Putinem kvůli válce na Ukrajině. Poté se konalo v Abú Dhabí trojstranné jednání mezi Rusy, Američany a Ukrajinci. Witkoff je optimista, že jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou se chýlí ke konci. Zbývá prý jedno téma, a to teritoriální ústupky.
Proč dává Trump přednost tomu, aby Evropané mluvili o Grónsku místo Ukrajiny a Íránu? Možná by Evropa zase začala s různými návrhy na deeskalaci ve věci Íránu. A Trumpovi lidé jsou navíc přesvědčeni, že to byli evropští a britští diplomaté, kdo zastavil báječný 28bodový plán pro Ukrajinu, který Witkoff a Kushner dohodli s Putinem.
Podle Fergusona byl celý bzukot kolem Grónska Trumpova „maskýrovka“. Den před americkým útokem na íránská jaderná zařízení ve Fordo americký prezident taky mluvil o tom, že mírová jednání s Íránem pokračují.
...
Tolik Ferguson. Zajímavá úvaha ale předpokládá, že Trump a jeho okolí jsou mnohem rafinovanější a organizovanější, než je nejspíš skutečnost. Americký bojový svaz se sice blíží do Perského zálivu, ale co chce s Íránem dělat? Minule jsme věděli, že se budou ze vzduchu ničit jaderná zařízení. Co by mohlo být cílem teď, však nikdo netuší. Demonstranti v Íránu jsou už zastřeleni nebo zavřeni. Možná čekali nějakou pomoc před dvěma týdny, když ji Trump sliboval.
Mír na Ukrajině je stejně vzdálený jako před dvěma měsíci. Ukrajinci nemohou souhlasit s územními ústupky, dokud je neodsouhlasí tamější parlament a pak asi i lidé v referendu. Území, kde Rusové dosud nejsou, Ukrajinci Rusku neodevzdají. Jiná cesta než přes příměří není – a příměří zas nechtějí Rusové. Je to pořád dokola a takhle se průlomu nedočkáme.
…
Kromě nové americké bezpečnostní strategie tu máme novou americkou obrannou strategii, kterou právě publikoval Pentagon a referuje o ní i článek Michaela R. Gordona v deníku The Wall Street Journal. Návrh konstatuje, že Amerika se bude soustředit na západní hemisféru, tedy Latinskou Ameriku, Severní Ameriku a okolí. Vojenská role Ameriky v Evropě, Jižní Koreji a na Blízkém východě se má snížit.
Pentagon ve strategii přichází s mnohem smířlivějším postojem vůči Pekingu, všeobjímajícím cílem má být „strategická stabilita“ v indopacifické oblasti a snaha deeskalovat napětí s čínskou armádou.
Strategie Pentagonu z roku 2018, kdy byl Trump prezidentem poprvé, popisovala Čínu mnohem ostřeji – jako „revizionistickou mocnost“, která chce spolu s Ruskem získat kontrolu nad „ekonomickým, diplomatickým a bezpečnostním rozhodováním jiných zemí“.
V kontrastu s tím nová strategie konstatuje, že na úrovni armád se má s čínskou armádou komunikovat a redukovat napětí, aby v Indo-Pacifiku panovala rovnováha. Cílem je „mír výhodný pro Ameriku“, ovšem takový, jaký budou „akceptovat i Číňané“.
Dokument byl publikován těsně poté, co Donald Trump pochválil čínského diktátora za to, že pomohl prosadit dohodu o TikToku. Dokument Pentagonu taky například vůbec nezmiňuje Tchaj-wan.
...
Tolik WSJ. Jaké z toho lze vyvodit závěry? Zaprvé jsou pro Trumpa osobně velmi důležité dva summity, které si s čínským protějškem na letošek domluvil. Nejprve pojede Trump do Číny a na podzim přijede Si Ťin-pching do USA. Do té doby lze čekat další vstřícná gesta.
Spíše to zatím vypadá na politiku, kterou jsem na tomto místě předpovídal opakovaně: Trumpovým cílem je udělat velký deal s Ruskem i velký deal s Čínou, ostatní jsou pro něj druhá liga. V Trumpově okolí, a hlavně v okolí J. D. Vance, se sice taky vyskytují protičínští jestřábi, ale ti jsou momentálně v defenzivě nebo dostali za úkol mlčet.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
