Článek
Jan Macháček
Americký prezident Donald Trump je momentálně v Japonsku, čekají se nějaké dohody se zeměmi ASEAN, ale z globálního hlediska je důležitější setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Tin Pingem, které se čeká ve středu v Jižní Koreji.
Z koridorů diplomacie přicházejí zprávy, že americká celní a obchodní válka s Čínou se chýlí ke konci. Podařilo se dosáhnout průlomu a kromě příměří by měla být brzy podepsána i obchodní dohoda - i když slavnostní parády se zřejmě uskuteční později. Klíčovým bodem je, že Čína údajně omezí platnost zákazu vývozu vzácných minerálů.
Na serveru Eurointelligence.com konstatují, že zatím není jasné, co aktuální vývoj znamená pro Evropu. Zákaz vývozu vzácných minerálů měl však stejně vstoupit v platnost až v prosinci.
Největším problémem v dodavatelských řetězcích mezi Evropou a Čínou je v současnosti zákaz vývozu čipů společnosti Nexperia, na nichž je Německo silně závislé. Dopad tohoto zákazu a přerušení dodávek může snížit německý hospodářský růst o několik desetin procenta HDP - a bude pravděpodobně horší než účinek amerických celních tarifů.
Pokud jde o závislost na Číně, Evropa se měla probudit už během pandemie - a nejpozději poté, co byl Trump podruhé zvolen. Nestalo se tak. Čas byl promarněn.
„Čína potřebuje Evropu více než Evropa potřebuje Čínu,“ prohlásil nedávno prezident Bundesbanky Joachim Nagel. Podle serveru Eurointelligence.com je to ale nesmysl. Obecně platí, že země nebo ekonomický blok, který má s partnerem obchodní schodek - jako Německo či Evropa vůči Číně - je v jednání v silnější pozici. Výjimkou je situace, kdy země s přebytkem, tedy Čína, drží v rukou nástroj, kterým může druhou stranu „zaškrtit“.
Podobně komentoval čínskou strategii také americký ministr financí Scott Bessent, když mluvil o přístupu Číny na americký trh, největší na světě. Ale opravdu si někdo myslí, že by Spojené státy mohly zakázat veškeré čínské zboží? Čínský prezident to dobře ví a americkou hrozbu proto nepovažuje za věrohodnou.
Co se možnosti „přiškrcení“ týče, nejnebezpečnější jsou mikrozávislosti v dodavatelských řetězcích - například v případě čipů Nexperia. Německo je závislé na automobilovém průmyslu a ten je závislý právě na těchto čipech. Jde o zanedbatelnou součástku v měřítku globálního obchodu, ale její nedostatek má gigantický dopad na výrobu.
Američané zvládají podobné situace lépe. Vyjednávání se ujal přímo ministr financí Scott Bessent. Evropská diplomacie je v porovnání s tím nešťastná. Německý ministr zahraničí Johann Watenphul měl cestovat do Číny, ale návštěva byla zrušena - údajně proto, že s ním nikdo významný z čínské strany nechtěl jednat. Číňané podle diplomatických zdrojů nechtějí být Německem poučováni.
Ani schůzka vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaji Kallasové s čínským ministrem zahraničí Wangem Yi v červenci nedopadla dobře. Čína odmítla „heroické“ projevy EU o Ukrajině a Wang Yi dokonce prohlásil, že Čína si nepřeje, aby Rusko válku prohrálo.
Trump byl k Číňanům tvrdý, ale všichni vědí, že je dealmaker - a že věci řídí on sám. Německá vláda se mezitím snaží zabránit obchodní válce kvůli čipům Nexperia. Spor začal poté, co nizozemská vláda znárodnila čínskou firmu. Tento týden je přitom naplánováno jediné zásadní setkání - mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem. „Kde je Friedrich Merz?“ ptá se ironicky server.
Evropští politici strávili většinu roku obavami z Trumpových cel, ale skutečným problémem je závislost na Číně, která nemá krátkodobé řešení. Čína si toho je vědoma a využívá páky: výměnou za přístup k vzácným minerálům požaduje po zahraničních investorech a firmách detailní informace o výrobních postupech, zákaznících a objemech výroby.
Užitek z toho nebudou mít jen čínské firmy, ale také čínská vláda. Významnými dovozci čínských vzácných minerálů jsou totiž evropské a německé zbrojní podniky. To znamená, že čínská strana může získat citlivé informace o plánování německé zbrojní výroby.
Evropa samozřejmě může diverzifikovat a postupně omezit závislost na Číně, například po vzoru Japonska. Jenže to bude běh na dlouhou trať. Mezitím společnost Bosch oznámila, že bude muset omezit výrobu. Bosch přitom není jen největším dodavatelem autosoučástek v Německu, ale také na celém světě.
Evropská komise spustila iniciativu ReSource EU, zaměřenou na vzácné materiály. Program stojí na třech pilířích: recyklace, investice do evropské těžby a výroby a mezinárodní partnerství. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové už evropské firmy recyklují až 95 % kritických minerálů z baterií. Komise plánuje urychlit jednání s Ukrajinou, Austrálií, Kanadou, Chile a Grónskem, aby diverzifikace zdrojů probíhala rychleji.
Nic proti tomu všemu. Problém je v čase - odbourávání závislosti na Číně potrvá několik let. Otázka zní: co se stane mezitím?
Tolik eurointelligence.com. Podle mého soudu Čína a USA směřují k dohodě, která jasně vymezí tři zóny spolupráce: oblast, kde budou partnery a spolupracovat, oblast, kde si budou konkurovat a soupeřit, a oblast, kam se vzájemně nepustí, ale pro potenciální konflikty vytvoří mechanismus krizového řešení.
Připraví si EU podobnou vlastní dohodu?
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
