Článek
Zřejmě jsou na tom o málo lépe, tak chtějí, aby bylo dobře vidět, že zrovna oni žádná chudoba nejsou.
K pobavení na tom v podstatě je, že chudoba v této zemi je skoro každý, střední třída ve skutečnosti téměř neexistuje. Tudíž, když se to tak vezme, na bídu s nouzí je v naší zemi oprávněn si stěžovat skoro každý.
Záleží víc na tom, kdo se s kým sejde a na rozdílnosti povah, než na tom, jak jsou na tom ve skutečnosti finančně a materiálně. Jeden si postěžuje, druhý svou bídu hrdě nese a usilovně předstírá, že vůbec neví, co to je.
Ti s krásnými auty na leasing, byty a domy s drahou hypotékou a luxusním mobilem na spotřebitelský úvěr si ani moc stěžovat nesmí. Někdo by je sežral za živa. Obrazně řečeno, nejsme kanibalové. Tudíž se jen málokdy odváží svěřit se s tím, že doma „louskají chrousty“. K večeři.
Dále by si neměli stěžovat ti, kteří si dovolili jet na dovolenou. Byť na ni v potu tváře šetřili celý rok a odepřeli si jiné věci. Ostatně, výlet už je také podezřelý. Nebyl ten Bezděz už trochu moc velký luxus?
Podezření vzbuzuje i dobře oblečený člověk. To je trochu legrační položka, když je někdo oděn do hadýrků s pochybnou značkou viditelnou na půl kilometru a někdo je schopen si myslet, že je „draze“ oblečen. Naštěstí, zdá se, už tahle značková mánie pominula, ale pořád se najdou jedinci, kteří se jdou pominout, když vidí ZNAČKU na tričku nebo na kabelce.
Zvláště v době, kdy se pořádají hromadné nálety na second handy a i celebrity se chlubí, co kde ulovily z druhé ruky, za což bývají pochváleny a nikdo si o nich nemyslí, že by trpěly nouzí.
Chce-li si postěžovat dáma, je záhodno, aby vypadala, jako když ji někdo vytáhne z popelnice, nebo alespoň jako já, když jdu od koní. Tedy poněkud rozcuchaně, nenalíčená, tady prosím pozor, šťouravé mentorky rozpoznají každý kosmetický trik s nenápadným líčením, trocha špíny za nehty neuškodí, na rozdíl od nalakovaných nehtů. Díra kdekoliv v oděvu a trocha bláta podtrhne celkový dojem.
Opovažte se dát si pivo, když máte na pivo, rovněž ztrácíte oprávnění si stěžovat na chudobu. Ovšem pozor, rozhodně se nehádejte s obsluhou o džbán kohoutkové vody zadarmo, to chudým nepřísluší, to dělají pouze bohatí, aby demonstrovali, že jsou bohatí, protože, na rozdíl od chudých, šetří.
Zapovězeny jsou rovněž cigarety, leda byste si balili vlastní. Pokud si chcete postěžovat na chudobu a bídu, vybavte se balíčkem tabáku, filtry a papírky. V této podobě to většinou projde. Většinou, někteří mentoři chudoby jsou nároční a u těch byste neprošli.
Také kelímek s kafem, kupovaný na ulici, je podezřelý. Nenoste si prosím vlastní kelímky, to dělají bohatí, aby demonstrovali udržitelnost. To je trendy. Vy, jakožto stěžující si, musíte nést kelímek s reklamou na supermarket, v jehož útrobách jste si levné kafe zakoupili. Tu a tam si ho dovolí i bezdomovci, není to podezřelé.
Kupodivu se ještě nikdo nenavezl do domácích mazlíčků a to tedy prachy lítaj. Jednou jsem šla k panu zvířecímu doktorovi, protože pejsek byl „trochu smutný“. Vylezla jsem ze zvířecí kliniky o pět tisíc chudší. Zřejmě jsou naši zvířecí bližní natolik posvátní, že se, bohudíky, zatím nikdo neodvážil navážet do jejich majitelů a nabádat je k odložení pejsků či kočiček do útulku.
Být bohatý znamená nejen, že si nic neodpírám, ale že když teď zapíchnu vidle do hnoje a v životě už nesáhnu na práci, nebudu si muset nic odpírat a ještě něco zbude pro další generaci. Upřímně, kolik z nás to je?
Všichni ostatní balancujeme neustále na ostré hraně mezi solidním životem a chudobou.
Jak by ta bída vlastně měla správně vypadat, aby si mohl člověk postěžovat? Živobytí v pastoušce, z darů, co kdo přinese, oblečen do pytle od brambor?
Malér je, že vám nikdo nic nepřinese, protože máte přece jít pracovat. V tom pytli od brambor vás nikdo nezaměstná. Tedy možná ano, využije vás za pár korun, z nichž nic neodvede státu a když se zraníte, vyhodí vás na ulici, jako špinavý hadr.
Zkrátka, moderní doba té správné, středověké bídě nepřeje. Takže nereptejte, máte se dobře a hlavně nezapomeňte včas platit státu daně a odvody. Notně zvýšené daně a hlavně neříkejte, že vás to netěší. Pokud tedy na sobě nemáte ten pytel od brambor.