Článek
Příkladem typického opatrovnického procesu dnešního Česka je Svědectví o opatrovnickém řízení (Praha-západ). V tomto příběhu, skutečném příběhu, „hraje“ hlavní roli OSPOD Černošice. Otec označený znalcem za nebezpečného sobě, dětem i matce podpory OSPODu zdárně využívá.
Tématem domácího násilí v opatrovnických procesech, ale i obecně, domácího násilí ve společnosti, se v poslední době začala zabývat i média. Reportáž České televize (Události), reportáž televize Nova - Střepiny (12.1.2025). Dokonce i eticky uvědomělí politici nebo advokáti si začali všímat, že rozhodovací praxe soudů a přístup OSPODů je v absolutní neprospěch dětí a děti přímo devastuje. Úmluva o právech dítěte je v troskách (nejen v opatrovnických řízeních). Děti jsou diskriminovány, systémově týrány, jejich psychické zdraví se rapidně zhoršuje, čehož si začínají všímat i v zahraničí.
Rozhodnutí soudů jsou často neodůvodněná, založená na neodborných, nepodložených a neodůvodnitelných doporučení OSPODů (Orgánů sociálně-právní ochrany dětí), rozhodnutí Soudů a postupy OSPODů nevychází vstříc názorům a přirozeným potřebám dětí. Soudy i OSPODy nejsou vyškoleny, jak postupovat a rozhodovat v případech že v rodině existuje podezření a důkazy o domácím násilí nebo jiné abusivitě.
Důsledkem tohoto neodůvodněného, zcela nelogického a ničím nepodloženého, děti poškozujícího rozhodování Soudů je, že:
● děti trpí ničením prospěšné vazby s primární pečující osobou,
● dochází k silné deprivaci dětí (poruchy: behaviorální, prožívání, empatie, sebeovládání…)
● děti trpí nižším sebehodnocením (menší sebedůvěra, pocit, že nejsou pro druhé důležití),
● děti mají problémy v partnerských vztazích, mají zvýšenou potřebu ocenění a potvrzení od okolí, že jednají správně,
● děti jsou nejisté v míře zodpovědnosti (přehnaná či nedostatečná),
● děti jsou celkově značně vnitřně nejisté a jsou sebekritické,
● děti trpí pocity viny, osamělosti, odlišnosti od ostatních,
● děti neustále hledají normálnost (co je normální, běžné, jak to v životě chodí), děti mají omezenou schopnost se radovat či si užívat život, nastává počůrávání, koktání, separační úzkost, regrese, somatizování, žaludečními problémy,
● a další. (5), (6), (8), (10), (11), (13), (18), (24), (31), (33), (34), (35)
Traumatizaci dětí (i matek a otců) velmi často zcela slepě podporují OSPODy i Soudy. Zkušenosti z vyspělých západních zemí již nyní potvrzují (stejně jako spousta moderně i tradičně smýšlejících psychologů), že dítě má mít jednoho primárního pečující rodiče (ideálně matku), a zázemí s tím spojené (stabilní domov). Dítě obecně potřebuje stabilitu a pocit jistoty. Stálost výchovného prostředí pro děti je důležitou hodnotou a je třeba ji chránit. (6, 26, 27, 28, 29)
Představa, že se dítě z těchto zbytečně vzniklých traumat, z traumat způsobených nesmyslnou současnou rozhodovací praxí OSPODů a Soudů, nějak vyspí, uklidní a s uplývajícím časem zapomene, je scestná až bludná. Existují stovky studií mozků dospělých, kteří si obdobnými traumaty v dětství prošli. Jejich mozek vykazuje trvale nepříznivé změny ve smyslu panických stavů, zhoršení paměti, výpadků kognitivních funkcí ve stresu, emoční lability, strachu z agrese atd. (2), (3), (4), (13), (18), (19), (20), (21)
POŽADUJEME ABY:
1) byl OSPODy i Soudy plně respektován základní princip Úmluvy o právech dítěte:
„…Zájem dítěte je nadřazen nad všemi ostatními zájmy, jako jsou zájmy rodičů, rodiny
(nebo i státu) a stejně tak musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti
týkající se dětí, ať už je uskutečňována veřejnými nebo soukromými institucemi, soudy,
správními nebo zákonodárnými orgány…“
Tento princip, jehož respektování má zajistit komplexní ochranu dětí a minimalizovat traumata, která jim mohou být rozchody/rozvody rodičů způsobena, nebývá OSPODy a Soudy respektován. Soudy ve spolupráci s OSPODy vydávají neodůvodněná, bezdůkazná, zcela nesmyslná rozhodnutí, která tento základní princip nejen že nerespektují, ale svým významem a důsledky jsou zcela proti tomuto principu. Soudy svým bezdůkazným a neodůvodněným jednáním a rozhodovací praxí v průběhu opatrovnických řízení snižují důvěryhodnost justice a svými neodůvodněnými rozhodnutími konstantně a intenzivně
poškozují psychické i fyzické zdraví dětí, kterým navíc traumatizují jejich primárně pečující osoby. (13)(17) (18)(19)(20)(24)(25)
2) děti do čtyř let věku a kojené děti speciálně zůstaly v péči matek (a to nejen formálně, styk s druhým rodičem by měl být upraven tak, že bude probíhat bez přespávání dětí mimo domov matky, aby bylo zajištěno stabilní a bezpečné prostředí pro děti), pokud zde není relevantní důvod, proč rozhodnout jinak.
3) byl respektován názor i mladších dětí na to, kdy, v jakém režimu a se kterým rodičem chtějí trávit čas.
4) bylo OSPODy a SOUDy rozhodováno ve prospěch dětí a jejich psychického i fyzického zdraví - například tak, že děti nebudou nuceny navštěvovat dvě školská zařízení, nebudou nuceny cestovat zbytečně dlouho a daleko mezi bydlišti rodičů, nebudou oddělovány od matek v útlém věku, zvláště v případě, že jsou kojené.
5) pracovníci OSPODů pořizovali videozáznamy (popřípadě audiozáznamy) z rozhovorů či setkání s dětmi i rodiči tak, aby bylo zabráněno jakékoli manipulaci dětí ze strany OSPOD nebo rodičů a manipulaci s dokumentací, podvodům.
6) domácí násilí nebo jakákoli jiná abusivita páchaná na rodiči druhým rodičem byla v opatrovnickém řízení zohledňována a vnímána obdobně, jako by se jednalo o násilí na dítěti. Požadujeme, aby děti nebyly svěřovány do péče rodičům, kteří se chovají jakkoli násilně, abusivně k druhému rodiči.
7) rozhodutí Soudu byla odůvodněná, důkazně podložená a dbala zásad elementární logiky.
8) vznikla bezplatná osobní i on-line právní poradenská centra.
9) nedocházelo k umísťování dětí do krizových center z důvodu požadavku, tlaku ze strany OSPOD nebo Soudu na změnu názoru dětí.
10) v průběhu opatrovnického řízení rozhodnutí soudů a jednání OSPODů nezpůsobovalo nové trauma dítěti ani dítěti neprohlubovalo již existující trauma. Stabilita prostředí, ve kterém se dítě cítí dobře a prosperuje, by neměla být opatrovnickým řízením narušována. Stejně tak by neměly být narušovány
nebo poškozovány funkční a pro dítě prospěšné vztahy - například s primárním pečujícím rodičem. Naopak, takové vztahy by měly být pro dítě chráněny.
Dále také:
11) označení domácího násilí závažným trestným činem.
12) zlepšení postavení a podpory žen ve společnosti (například trojnásobné platby v mateřství až do třetího roku života dítěte).
13) omezení funce soudců na 7-10 let ve funkci (zvláště u opatrovnických soudců).
14) zpřísnit kontrolu nad opatrovnickými soudy, zpřehlednit a sjednotit rozhodovací praxi opatrovnických soudů, zjednodušit a zrychlit opatrovnické soudy na maximálně 6 měsíců až rok trvání – rozhodování výhradně ve prospěch dítěte a v souladu s výše uvedeným.
Věříme, že přijetím těchto opatření dojde ke zlepšení velmi kritické situace v opatrovnických řízeních v České republice a k zajištění spravedlnosti a bezpečí pro děti, které jsou v opatrovnických řízeních nejzranitelnějšími účastníky.
Petici ZA OCHRANU PRÁV A PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ ČESKÝCH DĚTÍ můžete nově podepisovat na Portálu občana zde na tomto odkaze.
Příběhy podpisujících můžete vkládat i nadále do této Petice zde na tomto odkaze.
Prosíme také o sběr podpisů v „papírové verzi“. Petice je pro kohokoli, kdo by chtěl proaktivně pomoci dosáhnout změny, ke stažení zde na tomto odkaze. Tento dokument si můžete vytisknout, sesbírat podpisy a zaslat doporučeně na adresu Marie Peterová, Pod Horou 458, Březová-Oleško, 25245.
S vděčností děkují autorky petice Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí:
Marie Peterová, Monika Růt Kolbanová, Natálie Muchková, Zoe Čechová, Veronika Egerová, Barbora Plachá
Kontakt na autory petice: +420 774848814
Reference:
(1) WHO, 2024, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/rozchod-rodicu-ci-sikana-ceske-deti-trpi-radou-traumat-varuje-who-348697
(2) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD - a consensus statement.Part I: Neuroimaging and genetics. Bandelow et. al. The
World Journal of BiologicalPsychiatry 2016;17(5):321–65.
(3) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD. Part II: Neurochemistry,neurophysiology and neurocognition. Bandelow et. al. The
World Journal of
Biological Psychiatry 2017; 18(3)
(4) Doc. MUDr. J. Praško CSc. et al: Posttraumatické stresové poruchy – I. díl: Klinický obraz a etiologie. Psychiatrie pro praxi, 2001; 4:
157–160.
(5) National Center for Biotechnology Information. (2010). Intimate partner violence and child custody. Psychiatric Times. Retrieved from
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2872483/
(6) Šance Dětem. (n.d.). Domácí násilí může mít na dítě horší vliv než válečný konflikt. Retrieved from
https://sancedetem.cz/domaci-nasili-muze-mit-na-dite-horsi-vliv-nez-valecny-konflikt
(7) National Center for Biotechnology Information. (2023). Title of the article. Journal Name. Retrieved from
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10213576/
(8) Psychologs. (n.d.). Impact of parental abuse on child development. Retrieved from
https://www.psychologs.com/impact-of-parental-abuse-on-child-development/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR3zE2rf0pvpDyDB8YxNAK
ehn_sXlsKaMWZ95-0×Bsl4QpCl4qrtLNeqaBM_aem_YiFc2JgDZP8bxgrMThUm3Q
(9) How does aggressive parenting affect child development and personality: A systematic review. Retrieved from
https://www.researchgate.net/publication/308302146_How_does_Aggressive_Parenting_Affect_Child_Development_and_Personality_A_System
atic_Review
(10) Miller, S. L., & Smolter, N. L. (2018). The system had choked me too: Abused mothers' perceptions of the custody determination process
that resulted in negative custody outcomes. Retrieved from
https://www.researchgate.net/publication/326692034_The_System_Had_Choked_Me_Too_Abused_Mothers'_Perceptions_of_the_Custody_Dete
rmination_Process_That_Resulted_in_Negative_Custody_Outcomes
(11) Adams, C. B. L. (2019). Shared physical custody: What children discover and suffer. Psychology Today. Retrieved from
https://www.psychologytoday.com/us/blog/living-automatic/201909/shared-physical-custody-what-children-discover-and-suffer
(12) National Organization for Men Against Sexism. (n.d.). Shared custody issues in the context of domestic violence. Retrieved from
https://nomas.org/shared-custody-issues-context-domestic-violence/
(13) Steinbach, A. (2021). Joint physical custody, parent–child relationships, and children’s psychosomatic problems. Journal of Public Health,
29(2), 341-350. https://link.springer.com/article/10.1007/s10389-021-01583-1
(14) Bowlby, J. (1969). Attachment and Loss: Vol. 1. Attachment. New York: Basic Books.
(15) Ainsworth, M. D. S., Blehar, M. C., Waters, E., & Wall, S. (1978). Patterns of Attachment: A Psychological Study of the Strange Situation.
Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.
(16) Carter, C. S. (1998). Neuroendocrine perspectives on social attachment and love. Psychoneuroendocrinology, 23(8), 779-818.
(17) Feldman, Ruth. „Oxytocin and Social Affiliation in Humans.“ Hormones and Behavior, vol. 61, no. 3, 2012, pp. 380-391,
doi:10.1016/j.yhbeh.2012.01.008.
(18) Schore, A. N. (2001). The effects of early relational trauma on right brain development, affect regulation, and infant mental health. Infant
Mental Health Journal, 22(1-2), 201-269.
(19) Sroufe, L. Alan, et al. The Development of the Person: The Minnesota Study of Risk and Adaptation from Birth to Adulthood. Guilford
Press, 2005.
(20) Cassidy, J., & Shaver, P. R. (Eds.). (2016). Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (3rd ed.). New York:
Guilford Press.
(21) Crittenden, P. M. (2008). Raising Parents: Attachment, Parenting and Child Safety. Abingdon: Routledge.
(22) Van Ijzendoorn, M. H., & Sagi-Schwartz, A. (2008). Cross-cultural patterns of attachment: Universal and contextual dimensions. In Cassidy,
J., & Shaver, P. R. (Eds.), Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (2nd ed., pp. 880-905). New York: Guilford
Press.
(23) Grossmann, K., Grossmann, K. E., & Waters, E. (Eds.). (2006). Attachment from Infancy to Adulthood: The Major Longitudinal Studies.
New York: Guilford Press.
(24) Miller, G. E., & Chen, E. (2010). Harsh family climate in early life presages the emergence of a proinflammatory phenotype in adolescence.
Psychological Science, 21(6), 848-856.
(25) Shonkoff, J. P., Boyce, W. T., & McEwen, B. S. (2009). Neuroscience, molecular biology, and the childhood roots of health disparities:
Building a new framework for health promotion and disease prevention. JAMA, 301(21), 2252-2259.
(26) Association for Psychological Science. (2020). How Mother-Child Separation Causes Neurobiological Vulnerability Into Adulthood.
Retrieved from https://www.psychologicalscience.org
(27) American Bar Association. (2020). Parent-Child Separation Trauma Memo. Retrieved from https://www.americanbar.org
(28) Psychology Today. (2019). The Effects of Separating Children From Their Parents. Retrieved from https://www.psychologytoday.com
(29) PLOS ONE. (2019). The psychological effects of forced family separation on asylum-seeking children and parents at the US-Mexico border:
A qualitative analysis of medico-legal documents. Retrieved from https://journals.plos.org
(30) Lewandowska-Walter, A., & Błażek, M. (2022). Sibling Separation Due to Parental Divorce: Diagnostic Aspects. International Journal of
Environmental Research and Public Health, 19(10), 6232. https://doi.org/10.3390/ijerph19106232
(31) Society for Research in Child Development (SRCD). (2020). The Science is Clear: Separating Families has Long-term Damaging
Psychological and Health Consequences for Children, Families, and Communities. https://www.srcd.org
(32) Cambridge Core. (2022). Together or separate? Sibling placements: A review of the literature. Children Australia.
https://www.cambridge.org
(33) White, K. (2021). The Long-Term Effects of Separation and Loss on Sibling relationships. The Therapeutic Care Journal.
https://www.thetcj.org
(34) Rohde, A. (2020). The Impact of Joint Custody Laws on Family and Child Outcomes. Amherst College. Retrieved from
https://www.amherst.edu/system/files/media/Ali%2520Rohde%2520Thesis_1.pdf
(35) Mára, J. (2022, červen). Mozek potřebuje mámu. Psychologie.cz. Získáno z https://psychologie.cz/mozek-potrebuje-mamu
(36) WHO. (2023). Exclusive breastfeeding for optimal growth, development and health of infants. Retrieved from
https://www.who.int/elena/titles/exclusive_breastfeeding/en/
(37) Kramer, M. S., & Kakuma, R. (2012). Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2012(8),
CD003517. doi:10.1002/14651858.CD003517.pub2. Retrieved from
https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD003517.pub2/full
(38) Oddy, W. H., Kendall, G. E., Li, J., Jacoby, P., Robinson, M., de Klerk, N. H., … & Silburn, S. R. (2010). The long-term effects of
breastfeeding on child and adolescent mental health: a pregnancy cohort study followed for 14 years. BMC Medicine, 8(1), 92.
https://doi.org/10.1186/1741-7015-8-92
(39) Reference: Liu, J., Leung, P., & Yang, A. (2014). Breastfeeding and Active Bonding Protects against Children’s Internalizing Behavior
Problems. Nutrients, 6(1), 76-89. https://doi.org/10.3390/nu6010076
(40) WebMD. (2023). Psychological Benefits of Breastfeeding for You and Baby. Retrieved from WebMD.
(41) Koukolík, F. (2006). Vzpoura deprivantů. 3. vyd. Galén
