Článek
Už jsem psala o tom, jak jsme se rozhodli vyrazit na Maledivy (článek si můžete přečíst ZDE), pak také o tom, jaká byla cesta (další článek ZDE). Vše očima začátečníků, kteří se na Maledivy vydávají poprvé. Teď se konečně dostávám k tomu, abych vám popsala, jaké to tam bylo. Možná by stačila jediná věta: Prostě skvělé! Ale slíbila jsem „miniprůvodce očima začátečníka“, tak se musím trochu rozepsat.
Lehce udržovaná džungle s dechberoucími průhledy
Check-in v češtině byl velkým překvapením, to jsme opravdu nečekali!
Od hydroplánu nás rychločlun dopravil na ostrov, tam se nás hned ujal místní velmi milý personál, nabídl nám tradiční „welcome drink“ a dostali jsme potřebné informace. Divili jsme se, proč se vyptávají, jakou řečí mluvíme, ale vzápětí jsme to pochopili. Díky chytrým překladačům nám veškeré instrukce poskytli v češtině. Což bylo moc milé (a praktické). Jediná nepříjemnost, se kterou je třeba počítat, je, že po vás budou většinou chtít docela vysokou kauci. Během pobytu se totiž nic neplatí, nemusíte s sebou tahat peněženku, ale na konci vám to všechno spočítají. A pro ty případy si berou kauci, kterou na konci pobytu samozřejmě vrátí (pokud ji tedy neutratíte). Pak vás doprovodí do vaší vilky, kde na vás už čekají vaše zavazadla. Nezapomeňte si s sebou vzít dost drobných na zpropitné, které je dobré tu místním za jejich služby dávat (to asi znáte i z jiných destinací, ale tady je to s tím rozdílem, že tu nejsou žádné bankomaty na výběr hotovosti).
Naše 3D televize s nepřetržitým vysíláním
Ubytování: Libo-li v domečku nad vodní hladinou, v plážové vilce, nebo v chatce schované v džungli?
Volba ubytování začíná už doma, kdy si musíte zvolit typ podle toho, co nabízí rezort, který jste si vybrali. Možností je mnoho. Od hotelového pokoje (ano, i na Maledivách jsou klasické hotely), přes bungalov v džungli nebo chatku na pláži, až po exotické domky přímo nad vodní hladinou (některé mají dokonce prosklenou část podlahy, takže můžete pestrý podmořský život pozorovat přímo z obýváku). Záleží na tom, čemu dáváte přednost.
My jsme si vybrali vilku na pláži, ve stínu vysokých palem a hustého tropického porostu. Byla to dobrá volba. K moři to bylo při odlivu jen pár kroků, a při přílivu dokonce vlny olizovaly terasu naší vilky. Protože jsme tu byli v mimosezóně a většina domků byla prázdných, měli jsme celou pláž skoro pořád sami pro sebe. Ve srovnání s jinými destinacemi s deseti řadami slunečníků, které si musíte „zabírat“ a ještě ležíte v osmé řadě a koukáte na zadek před vámi, to bylo neskutečně krásné. Tady byla jen jedna řada a ještě k tomu pořád prázdná, takže celá vaše.
Obrovská manželská postel s romantickou moskytiérou
Interiér vilky byl jednoduše zařízený, ale bylo tu vše potřebné. Místní mysleli i na detaily, takže nechyběla romantická moskytiéra nebo komáromet (aby do našeho malého ráje nevnikli nezvaní hosté), deštníky (pro případ nenadálého tropického lijáku), fantastická byla venkovní sprcha (nejdřív jsem si neuměla představit, jaké to bude s koupelnou venku, ale bylo to fakt super, ta krásná tropická teplota 30 °C mi bude doma v mé koupelně chybět, a výhled z toalety přímo do džungle a křik místní fauny také, jednou se dokonce na mě přiletěl podívat nějaký místní pták a hlasitě u toho nadával, jsem celkem ráda, že jsem mu nerozuměla), perfektní byla i obří manželská postel (na společnou deku jsme si museli trochu zvykat, ale nakonec to bylo taky fajn). Překvapila nás perfektně fungující klimatizace. Příjemný byl i kávový a čajový set. Když se nám nechtělo do baru (asi 100 metrů po pláži) na kafe, uvařili jsme si vlastní. A horký mátový čaj je v tropech taky fantastický, i když se to nezdá, ale je to tak. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo dokonalé internetové připojení na celém ostrově. Těšila jsem se, že se od virtuálního světa naprosto odstřihneme, což se tak úplně nepodařilo.
Přijela nám večeře. Všechno čerstvé a většinou z místních zdrojů.
Exotické stravování v rámci ostrovních možností
My nejsme nároční strávníci, takže nám tu moc chutnalo, ale dovedu si představit, že by někdo mohl být s výběrem nespokojený. Hlavně tu nebylo vepřové ani žádné výrobky z něj. Logicky, v muslimské zemi vepřové nečekejte. Nabídka byla pestrá, ale kdo je zvyklý třeba na španělské hotely a jejich vyhlášené „žrádelny“ (nemyslím to nijak pejorativně), tak by tu mohl být zklamán. Čerstvý džus se podával pouze ve štamprdlích, ovoce a zmrzlina na příděl (z ovoce hlavně jablka, melouny a blumy), ze zeleniny hlavně zelí a dýně. Ale vše čerstvé a vynikající. Mě jako vegetariána dostaly nejrůznější saláty (většinou z toho, co den předtím zbylo, ale to vůbec neva) a vynikající dortíky. Manžel si zase pochutnával na hovězím nebo skopovém v nejrůznějších úpravách. Musíte vzít v úvahu, že jste v rozvojové zemi, na malém opuštěném ostrově, kde není logistika a zásobování úplně nejjednodušší, a když něco chybí, tak pro to do sámošky prostě neskočíte. Alkohol tu byl jen prvotřídní kvality a světových značek, žádné laciné náhražky, jaké se podávají v některých letoviscích. Za nás doporučujeme „all inclusiv“, sice si trochu připlatíte, ale pak nemusíte nic řešit a počítat, a nebudete na konci pobytu nemile překvapeni při placení. Jsou tu omezené možnosti a vysoké ceny (když říkám vysoké, tak myslím opravdu vysoké, třeba steak v jediné místní restauraci tu stál 450 dolarů).
Hned po příjezdu jsme se zuli a celý pobyt jsme absolvovali naboso. Neskutečná nádhera.
Dress code, aneb co si s sebou zabalit za garderobu
V listopadu, tedy v mimosezóně a na konci období dešťů, tu bylo krásných 27 až 32 °C a i když někdy sprchlo, hodily se hlavně lehké příjemné šaty, které v případě potřeby můžete hodit třeba na mokré plavky. Žádné modely tady nejsou potřeba. I když někdo se snažil svým outfitem oslnit, převažovalo ryze plážové pohodlné oblečení. Měla jsem obavy, zda v muslimské zemi skousnou odhalená ramena, kolena a výstřihy. V rezortech tady vůbec nic nehrotí. A i na letišti bylo spousta turistů takto „nevhodně“ oblečených a také jim to prošlo. Manželovi jsem ještě narychlo před odletem kupovala dlouhé plátěné kalhoty, kdyby náhodou byly na večeři potřeba (tak jako někde v Evropě i ve 4* vyžadují), ale bylo to zbytečné. Tady se fakt nic neřešilo. Ta svoboda byla neskutečně úžasná! Nikdo vám nic nezakazoval, nenařizoval, nekontroloval… Nebyl tu ani plavčík, ani bójky, otvírací hodiny bazénu, žádná pravidla, prostě nic. Vše ve stylu „Dělejte si tu, co chcete“ a jejich hesla „Chceme, abyste si to tu užili“. Po zkušenostech z jiných destinací svázaných pravidly a různými nařízeními byl toto úplný balzám. Prostě paráda!
A úplně boží byla obuv. Když jsme přijeli na ostrov, dostal se mi písek do bot, ještě než jsme došli na recepci. Jak se ukázalo, tenhle problém se vyřešil sám. Chodí se tu prostě a jednoduše naboso. Všude je písek, i v recepci a v baru. Písek je tu krásně bílý a jemný a vůbec nepálí tak jako jinde. Nechápu, jak je to možné, ale i když byl zrovna pařák a slunce mělo největší grády, tak byl písek příjemný a dalo se po něm v pohodě chodit naboso. Takže s sebou si vezměte jen boty na cestu (a ploutve), jinak je vše zbytečné. Za celý pobyt jsme žádné boty neobuli ani jednou.
Zdejší mušle obývané kraby poustevníčky jsou velmi čilé a pořád schůzují nebo někam metelí
Aktivity na opuštěném ostrově, aneb čím se tady zabavit
My jsme měli v plánu hlavně odpočívat a kochat se. Neplánovali jsme žádné aktivity, jen pozorování „3D televize“ v našem dočasném obýváku (rozuměj soukromý krytý altánek na pláži s pohodlnou pohovkou a neskutečnými výhledy). Ta panoramata se prostě neokoukají. Vydrželi jsme to od rána do večera, den co den. Odpočinek jsme oba potřebovali jako sůl. Nicnedělání jsme prokládali jen nenáročnými aktivitami, jako je třeba pozorování mušlí (nemyslete si, že to je nuda, zdejší mušle mají nožičky a pořád se někam přemisťují, shromažďují se a vyvíjejí nejrůznější aktivity). Při té příležitosti se nám do zorného pole občas dostali i jiní živočichové. Měli jsme štěstí na hejno delfínů prohánějících se od obzoru k obzoru, před naši chaloupku si také občas připlavala žraločí rodinka, nebo se tu prohánělo hejno mant (zdejší rejnoci). O ptácích, kteří se tu předváděli s kořistí v zobáku, ani nemluvě. Také tu byli obrovští netopýři, kteří se objevovali především se soumrakem, a havrani (nebo to byly vrány), kteří se objevovali vždy v době jídla a snažili se strávníkům něco ukrást ze stolu, což se jim velmi často dařilo.
Při odlivu byly některé korály na dosah ruky
Kromě lenošení bylo na programu dne samozřejmě také koupání v neskutečně azurově modrém moři (barva předčila všechny katalogy světa). Teplota vody byla příjemná, takže kdyby se nám chtělo, vydrželi bychom se cachtat celý den. V plánu bylo i šnorchlování. I když jsme vybavení s sebou vzali jen pro jistotu, aby nám to pak třeba nebylo líto, využili jsme ho na maximum. Hrozně nás to chytlo, pozorování pestrého života kolem různobarevných korálů bylo skvělou zábavou. Viděli jsme snad všechny druhy ryb, teda kromě Nema, ten se asi pořád hledá. První zkušenost nebyla úplně příjemná. Manžela hned pokousala ryba. Byl to Picasso (ne ten malíř, tak se jmenuje ta ryba). Ale je pravda, že to byla naše chyba. Nadšení tím podvodním královstvím jsme tu rybu okukovali, ukazovali jsme si na ní, pronásledovali jsme ji, když nám chtěla uplavat. Prostě jsme ji obtěžovali, tak nám dala najevo, kdo je tady pánem. Po této lekci jsme si uvědomili, že jsme tu jen nezvaní hosté a podle toho se také musíme chovat! S respektem a pokorou, snažit se nenarušit život obyvatel světa pod mořskou hladinou. Od té doby už k žádnému incidentu nedošlo, i když manžel málem šlápl na místní druh rejnoka, který se na mělčině zahrabával do písku a chystal se k odpočinku. Prý nejsou místní predátoři nebezpeční a k útokům na člověka nedochází. Tak budeme těmto statistikám věřit.
Tenhle Picasso na manžela zaútočil a dal mu najevo, kdo je tady pánem
Někdy jsme se přeci jen odtrhli od naší „3D televize“ vysílající nonstop úchvatná panoramata a šli jsme na procházku. Nic náročného, ostrov o velikosti zhruba 200 × 60 metrů jsme obešli dokola pomalou kochací chůzí asi za půl hoďky . Také jsme si mohli vybrat jednu ze dvou cest vnitrozemím, místní lehce udržovaná džungle poskytuje krásný stín a další várku nádherných výhledů, tentokrát do korun vysokých palem, na tropickou květenu nebo úžasné průhledy na běloskvoucí pláž a akvamarínové moře.
Krmení dravé zvěře, každodenní vítané zpestření našeho pobytu
A naše nejoblíbenější akční aktivita bylo každodenní krmení dravé zvěře. Každý den vpodvečer tu probíhalo krmení žraloků, mant a jiných ryb a mořských oblud. Místní mořská havěť je tu téměř ochočená, žere skoro z ruky a dokonce bylo možné si ji i pohladit. Pro kousek žvance byli žraloci ochotni vyskočit až na schůdky a zašprajcovat se tam tak, že nemohli zpátky do vody.
Kromě výše uvedených aktivit jsme si oblíbili i večerní posezení u ohně, který personál pravidelně rozdělával na pláži, a ke kterému pouštěl romantické retro slaďáky. Jednou jsme se náhodou nachomýtli i ke karaoke v místním baru, ale to nebylo nic pro nás, jednak máme absolutní hudební hluch a jednak jela doprovodná slova na obrazovce v arabštině, takže jsme se vůbec nechytali. Vynechali jsme i pravidelné promítání filmů na pláži, ty si můžeme pouštět doma. Rezort nabízel i další výlety, převážně lodní (jak jinak, z ostrova se jinak než lodí nedostanete), ale ty jsme si také nechali ujít. Bohatě nám stačila adrenalinová cesta rychločlunem, hydroplánem a vnitrostátní let cestou na ostrov a zpátky.
I tropická bouře je tady krásná (a vytváří úžasná panoramata)
Počasí v mimosezóně, aneb i déšť je na tropickém ostrově krásný
Na Maledivách se střídá období dešťů a období sucha. Před odjezdem jsme měli pochybnosti o počasí a o vhodnosti termínu, který jsme vybrali. Nejsme příznivci celodenního opalování a opékání se na slunci, ale trochu nás vyděsila předpověď počasí, která tvrdošíjně ukazovala, že bude každý den po celý náš pobyt na 95 % pršet, budou tropické bouřky a slejváky (kecám, jeden den mělo pršet jen na 80 % a mělo být chvílemi i polojasno). Předpověď se vlastně téměř vyplnila, ale my jsme si pobyt přesto neskutečně užili. Pršelo každý den, to je pravda, ale hlavně v noci, nebo to byl ten avizovaný krátký intenzivní tropický liják, o kterém jste za půl hodiny už vůbec nevěděli. Dal se přečkat v altánku, nebo klidně i ve vodě při šnorchlování, někdy jsme vylezli z moře a teprve jsme zjistili, že mezitím sprchlo.
Zkrátka Maledivy nás nezklamaly v žádném směru. Naopak, mnoho věcí předčilo naše očekávání. Zjistili jsme, že žádné naše obavy nebyly na místě. Zažili jsme tu jedinečný ráj na zemi. A těšíme se, že se sem ještě někdy vrátíme. Tuhle destinaci vám můžu s klidným svědomím vřele doporučit. A nebojte, zvládnou to i začátečníci.
