Článek
Přírodní rezervace v Milovicích se stala prvním místem na světě, kde žijí společně tři druhy původních velkých evropských kopytníků – divocí koně, zubři a pratuři. Rezervace je nyní i jediným místem na světě, kde se nachází vzácná perloočka latinsky Daphnia inopinata. Hydrobiologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrdili výskyt tohoto druhu. Poprvé tohoto korýše objevili na přelomu tisíciletí v bývalém vojenském prostoru na okraji bavorského Mnichova. V rezervaci v Milovicích jde tak o druhý nález tohoto druhu na světě. V původní lokalitě u Mnichova, kde se dříve tento druh objevoval, se bohužel přes opakované snahy výzkumníků nepodařilo tohoto drobného živočicha nalézt. Milovice jsou tedy aktuálně jediným místem na světě, kde je výskyt vzácné perloočky potvrzený.
Po několika stoletích, kdy lidstvo vyhladilo velké kopytníky v divočině, se sladkovodní plankton stal závislým na lidské aktivitě v krajině a usídlil se v různých loužích na polích nebo v drážkách vytvořených traktory nebo vojenskými vozidly. Vědci jsou nadšení obnovením jejich symbiotického vztahu s velkými kopytníky. Perloočky se adaptovaly na návštěvy napajedel, a když zaznamenají dusot kopyt, jdou ke dnu, odkud je obtížné je vyšplouchnout.
Přežití těchto druhů v náročném prostředí vysychajících mokřadů je umožněno jejich schopností obstát v drsných obdobích. Velmi rezistentní vajíčka perlooček, ale i listonohů nebo žábronožek, dokážou v krajině přečkat mnoho let a čekat na příznivé podmínky pro vývoj. Vajíčka korýšů jsou schopna přečkat několik let v bahně vyschlých tůní a nový život se z nich zrodí až se tůň naplní po dešti vodou.
Objev vzácného korýše jenom potvrzuje obnovy krajiny bývalého vojenského prostoru. Ředitel ochranářské společnosti Česká krajina uvedl: „Tůně jsme vytvořili při zakládání milovické rezervace v roce 2015 a po celou dobu je udržovali svojí činností výhradně velcí kopytníci. Na tomto příkladu znovu ukázali, jak je jejich činnost důležitá pro obnovu krajiny i návrat vzácných druhů.“
Rezervace má prospěch na společenstva kvetoucích rostlin a na další suchozemské živočichy, od opylovačů po ptáky. Pozitivní vliv na krajinu však dosahuje i do dočasných vod.
Dočasné tůně bývají přehlíženy, ale jsou velmi cennou biologickou součástí krajiny. „Louže po dešti, co v krajině vydrží několik týdnů, mohou být překvapivě zajímavé, malé světy, velmi odlišné od jiných vodních biotopů. Listonohové nebo žábronožky z takových dočasných vod bez ryb jsou poměrně velcí ikoničtí tvorové, kteří jsou chráněni i zákonem. Jiní často ještě vzácnější drobní živočichové z tůní, od korýšů po hmyz, snadno uniknou pozornosti, ale jsou – podobně jako kvetoucí rostliny nebo hmyz – důležitou složkou biologické rozmanitosti v krajině,“ zdůrazňuje Adam Petrusek význam méně známých druhů.
V bývalém vojenském prostoru, kde měly převahu tři druhy agresivních trav, vědci po návratu velkých kopytníků zaznamenali přes 110 druhů květin. Počty těch nejvzácnějších se přitom výrazně zvyšují. Daří se i motýlům. O 1700 procent se zvýšil počet modráska hořcového Rebelova. Nález vzácné perloočky tak dokládá obnovení biologické diverzity dané lokality v další oblasti.
V nejnovějším vydání časopisu National Geographic najdete podrobnou devítistránkovou reportáž věnovanou mimořádnému objevu v rezervaci v Milovicích.
_________
