Článek
Úhoř je dravá ryba žijící u dna. Vypadá spíš jako had než ryba, pokud je to potřeba dokáže se pohybovat i na souši, jeho kůže umí vstřebávat kyslík. V jeho krvi koluje silně toxický jed podobný zmijímu. Už jen 0,5 g úhořího jedu dokáže zabít středně velkého psa, ale přesto vydry jsou vůči tomu nějak imunní a úhoři se živí. Jed se rozkládá už při teplotách kolem 60°C. Kuchyňsky upravené úhoří maso je tak zdraví neškodné.
Nemá břišní ploutve a jeho ocasní, hřbetní a řitní ploutev splývají v jeden celistvý lem. Několikrát za život změní barvu. Nejmladší tzv. monté je bez pigmentace, poté nastává žlutá, hnědá a v dospělosti se vybarvuje do stříbrné barvy. Úhoři se živí bezobratlými (korýši, měkkýši), rybami a obojživelníky. Je u nich běžný i kanibalismus.
Rozmnožování úhořů byla po staletí záhadou. Rozluštit se to podařilo až počátkem 20. století, ale i tak je opředeno několika tajemstvím. Všichni úhoři se třou na jednom místě, a to v Sargasovém moři, někteří tak absolvují cestu dlouhou 7 000 km. Tuto vzdálenost urazí asi za 1,5 roku. Samice klade 400–700 tisíc jiker o velikosti 1 mm. Dospělí úhoři po tření hynou a Golfský proud unáší jejich plůdek ze Sargasového moře k Evropě. Cesta trvá 3–4 roky, během ní se larvy mění v bezpohlavní monté.
Úhoř prochází během života několika fázemi, na obr. Leptocefalová larva
Někteří jedinci populace zůstávají ve smíšených (brakických) vodách, zatímco jiní se vydávají do vnitrozemí. Z většiny monté ve smíšených vodách se stávají samci, zatímco z většiny sladkovodních samice.
Úhoř patří mezi ohrožené druhy. Na jejich ochranu byla zavedena doba hájení a nejmenší lovná délka. Na našem území se zdržují 10-15 let, pak se vydávají na migrační cestu k moři. Bohužel jim lidé cestu komplikují. Zvyšuje se počet překážek na vodních tocích (jezy, zdymadla, přehrady). Hodně ryb končí rozbity na kusy turbínami hydroelektráren. Úhoři se do rozsáhlých oblastí Evropy nedostanou přirozenou cestou, jejich výskyt je zajišťován pouze umělým vysazováním.
U nás ryby z dolní části Labe a některých jeho přítoků mají možnost přirozeně migrovat. Existují důkazy naznačující, že v tomto regionu ještě probíhá přirozená migrace úhořů. To dokazuje například sporadický hromadný nález malých úhořů v komorách rybího přechodu na střekovském zdymadle.
V Asii roste poptávka po úhořím mase a z Evropy se každoročně ilegálně uloví a odveze stovky tun úhořů. Nejvíce pašovaným zvířetem na planetě je úhoř.
Některé státy se snaží o maximum záchrany této tajemné ryby, např. ve Švédsku je zcela hájeným rybím druhem. Existuje také pokus omezení distribuce monté pro účely rybářských farem a podpora jeho vypouštění na místa, kde je předpoklad, že dospělé ryby budou mít možnost se zapojit do tření.
Početnost úhoře rapidně klesla. Úhoři jsou na červeném seznamu kriticky ohrožených živočichů. Dnes se rozhoduje o budoucnosti této tajuplné ryby. Může se stát, že budoucí generace budou tuto rybu znát pouze z obrázků.
___________
Zdroj: https://www.chytej.cz
