Článek
Život je jako mytí nádobí. Když něco necháte zaschnout a nevěnujete se tomu hned, dá vám později pořádnou práci to vydrhnout a vyčistit. Myčka na nádobí je zkratka. A západní civilizace stále hledá zkratky, místo aby vzala nádobí do ruky a umyla ho ve chvíli, kdy je to potřeba.
Malá škola přítomného okamžiku
Ruční mytí nádobí je malou školou života, plnou téměř zenových okamžiků a jednoduchých životních lekcí. Dostává nás do přítomného okamžiku. Musíme být bdělí a soustředění, abychom se třeba nepořezali nebo neopařili.
Při vkládání nádobí do myčky velice snadno sklouzneme v myšlenkách do minulosti nebo budoucnosti, tedy do stavu, kdy nám život protéká mezi prsty. Při ručním mytí vnímáme teplou vodu, dotek nádobí, pohyb rukou i výsledek své práce.
Žijeme pouze v přítomnosti. Minulost je mrtvá a budoucnost ještě nenastala. Může být jakákoli, tak proč se jí zabývat už teď nebo se obávat něčeho, co ještě nenastalo a možná ani nikdy nenastane?
Stejně tak nám utírání a ukládání nádobí a příborů do skříněk dává možnost být plně přítomní. Moderní spotřebiče nám sice šetří čas, ale zároveň nás připravují o některé obyčejné činnosti, při nichž můžeme zpomalit, zklidnit mysl a skutečně vnímat svůj život.
Co necháme zaschnout, to nás později stojí sílu
Proč nádobí neumýt a neuklidit hned po jídle? Stojí nás to jen chvilku. Později nás stejná práce může zbytečně vyrušit od aktivity, do které jsme plně zabraní. Vzniká tak zbytečný tlak a stres, kterému se dá snadno předejít.
Když talíř neopláchneme hned, zbytky jídla zaschnou a je mnohem obtížnější je odstranit. Často na něm navíc zůstane kousek špíny. Je to stejné jako v životě. Nevyřešíme problém ve chvíli, kdy to jde ještě snadno, ale necháme ho na později. Pak na něm téměř necháme ruce, abychom napravili něco, co jsme mohli vyřešit během několika okamžiků.
Neděláme to tak většinou se vším? Proto je mytí nádobí takovou malou školou. Zkušebnou, ve které si prostřednictvím jednoduché činnosti fyzicky prožíváme různé zákonitosti praktického života.
Neumyjeme-li nádobí hned po jídle či svačině, ale až na konci dne nebo dokonce následující den, co se stane? Nejenže špína zaschne, ale také se nám nahromadí práce. Nakonec nám zabere mnohem více času, než kdybychom nádobí průběžně oplachovali hned po použití.
Další krásná lekce do života. Kolikrát jsme něco nepříjemného a neatraktivního odložili na později? Na večer? Na další den? Na dobu, která nakonec nikdy nepřišla?
Je tu i ekologický aspekt. Pokud talíře opláchnete teplou vodou ještě předtím, než na nich jídlo zaschne, většinou nebudete potřebovat ani prostředek na mytí nádobí. Často je snadno umyjete pouze vodou.
Myčka jako podpora odkládání
Myčka na nádobí nám pomáhá odkládat práci na později, a tím také hromadit špinavé nádobí. Může tak podporovat jeden z našich nejzatěžujících návyků – přesouvání jednoduchých úkolů do budoucnosti.
Již celá léta doma myčku nemáme. Dcery se stále ještě úplně nevymanily z návyku odkládat a hromadit nádobí, jak se to kdysi naučily právě díky myčce. Já jsem však rád, že se tehdy rozbila a mytí nádobí mi mohlo dát všechny tyto lekce.
Je to důkaz, že právě v těch nejjednodušších a neustále se opakujících lidských činnostech může být ukryto tolik cenných ponaučení.
Myjte nádobí. Může to být meditace, duševní hygiena i odpočinek. Uvolníte se a zároveň ulehčíte práci ostatním členům rodiny. Vždyť není nic horšího než přijít domů, chtít začít vařit a zjistit, že nemáte k dispozici čisté nádobí. Nejdříve musíte všechno vydrhnout.
To vás nestojí pouze čas. Bere vám to především energii a zároveň to energii celého prostoru kazí. Nahromaděné nádobí pak myjete ve vzteku. A jakou energii a náladu v sobě máte, přesně takovou také vyzařujete.
S jakou energií vaříme
Naštvaně tedy umyjete nahromaděné hrnce a talíře se zaschlými zbytky jídla a poté se dáte do vaření. Jak asi může takové jídlo chutnat?
Nezáleží pouze na surovinách. To nejdůležitější je rozpoložení kuchaře. I do pokrmu připraveného z těch nejlepších surovin vkládá energii, kterou vyzařuje. Proč tolik milujeme například italskou kuchyni? Italové často vaří s láskou, a to je na jejich jídle znát. Není to pouze chuťový zážitek.
Pokud jste naštvaní, zuřiví nebo v jakémkoli rozpoložení, při němž cítíte, že vám není dobře po těle ani na duši, raději nevařte. Svůj vztek a splín totiž přenášíte i do jídla, které připravujete pro své blízké.
Myslete na to, až budete příště vařit. Myslete na to také při mytí nádobí. Je to dar a cenná lekce do života. Naučte se využívat veškerý potenciál této zdánlivě obyčejné činnosti.
Kdykoli se objeví nějaká komplikace, vzpomeňte si na mytí nádobí. Co vyřešíte hned, nemusíte později pracně drhnout.
Je to jako život…
