Hlavní obsah

Hitler v prosinci 1938 navštívil československé opevnění u Králík

Foto: Bundesarchiv, Bild 183-H13192 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 DE

Adolf Hitler se svým doprovodem během zastávky mezi Františkovými Lázněmi a Chebem 3. října 1938.

Adolf Hitler si 5. prosince 1938 prohlédl československé opevnění na Králicku. Německá armáda zde zkoušela odolnost pevností proti dělostřelecké palbě. Podle historického výzkumu Hitler pravděpodobně ostřelování přihlížel.

Článek

Krátce po osmé hodině ranní dorazila 5. prosince 1938 do Králík kolona automobilů s Adolfem Hitlerem a jeho doprovodem. Nacistický diktátor zamířil k československému opevnění na severním okraji města, kolem poledne se vrátil na oběd do hotelu Rotter a odpoledne se k pevnostem znovu vypravil. Jeho návštěvu zachytila místní německá kronika, jejíž autor popisoval nadšené vítání Hitlera a jeho doprovodu.

Za projevy přízně části místního německého obyvatelstva se však skrývala událost s podstatně závažnějším vojenským významem. Hitler si přijel prohlédnout obranné stavby, které měly Československo chránit před německým útokem. Ještě před několika měsíci zde českoslovenští vojáci připravovali obranu republiky, nyní už celé území patřilo nacistickému Německu.

Pro německou armádu představovaly získané pevnosti mimořádnou příležitost. Mohla bez boje prozkoumat jejich konstrukci, technické vybavení i odolnost proti různým zbraním. Hitlerova návštěva přitom nebyla náhodná. Československé opevnění ho zajímalo už při předchozích inspekčních cestách do obsazeného pohraničí.

Obrana, kterou Československo nestačilo dokončit

Králicko patřilo k nejdůležitějším oblastem československé pohraniční obrany. Jeho strategický význam vyplýval především z blízkosti Kladského výběžku, odkud mohl německý útok proniknout směrem do vnitrozemí a ohrozit spojení mezi jednotlivými částmi republiky.

Československá armáda proto v oblasti budovala rozsáhlý obranný systém tvořený pěchotními sruby, dělostřeleckými tvrzemi a soustavami překážek. K nejvýznamnějším stavbám patřila tvrz Hůrka, jejíž výstavba začala v roce 1936. Pod mohutnými železobetonovými objekty vzniklo více než 1,75 kilometru podzemních chodeb a sálů, určených mimo jiné pro ubytování posádky, skladování zásob a provoz technického zařízení.

Na podzim 1938 však tvrz ještě nebyla plně vybavena plánovanou výzbrojí. Stavebně dokončené objekty tak představovaly pouze část zamýšleného obranného systému, jehož dokončení mělo pokračovat v dalších letech.

Situaci zásadně změnila Mnichovská dohoda z konce září 1938. Československo bylo donuceno odstoupit Německu rozsáhlé pohraniční území, včetně značné části opevnění. Vojáci museli své pozice vyklidit a samotné pevnostní stavby zůstaly na místě. Obranná linie, do níž stát investoval obrovské prostředky, se tak dostala do rukou protivníka, proti kterému byla vybudována.

Hitlerova návštěva je zachycena na fotografiích

Podrobnostmi Hitlerových inspekčních cest se zabýval historik Josef Novák ve studii Československé opevnění jako cíl inspekčních cest Adolfa Hitlera, publikované v roce 2020. Jeho výzkum potvrzuje, že Hitler 5. prosince 1938 navštívil objekty těžkého opevnění severně od Králík a prohlížel si také jejich překážkové systémy.

Dochované fotografie zachycují Hitlera s doprovodem v bezprostředním okolí dělostřelecké tvrze Hůrka. Další snímky dokládají jeho návštěvu pěchotního srubu K-S 9 „Mezi lesíky“, kde si mimo jiné prohlížel protitankový příkop vyhloubený v blízkosti objektu.

Pro tuto návštěvu bylo u srubu připraveno dřevěné schodiště umožňující přístup na jeho stropní část. U jednoho z pancéřových zvonů vznikla také pozorovací plošina, ze které Hitler podle Novákova výzkumu pravděpodobně sledoval dělostřelecké zkoušky.

Právě otázka jeho osobní přítomnosti při ostřelování vyžaduje určitou opatrnost. Zatímco prohlídku některých pevnostních objektů potvrzují fotografie, přesný průběh dělostřeleckých zkoušek za Hitlerovy návštěvy nelze ve všech podrobnostech spolehlivě rekonstruovat. Odborný výzkum proto jeho účast při sledování palby označuje za pravděpodobnou, nikoliv za bezvýhradně prokázanou.

Německá děla zkoušela odolnost československých srubů

Jedním z objektů, na nichž německá armáda prováděla zkoušky, byl pěchotní srub K-S 2 „Na kótě“ nedaleko kóty Maliník. Betonáž tohoto objektu byla dokončena v červenci 1937 a jeho konstrukce odpovídala požadavkům na těžké pohraniční opevnění.

Podle regionální dokumentace Králické pevnostní oblasti němečtí dělostřelci 5. prosince 1938 přisunuli přibližně do vzdálenosti 1,5 kilometru od srubu protiletadlové kanóny ráže 88 milimetrů. Následná zkušební palba mířila na týlovou stěnu objektu silnou 1,25 metru.

Zaznamenané výsledky ukázaly značnou odolnost železobetonové konstrukce. Podle uvedené dokumentace způsobily zásahy pouze zanedbatelné škody, které by samy o sobě neohrozily bojeschopnost srubu.

Regionální přehled zároveň uvádí, že se na zkoušku přijel podívat osobně Adolf Hitler. Odborná studie Josefa Nováka však jeho pravděpodobné pozorování dělostřeleckých zkoušek spojuje s připravenou plošinou u jiného objektu, srubu K-S 9. Přesné místo, odkud Hitler palbu sledoval, proto není vhodné vydávat za jednoznačně doložené.

Samotné ostřelování ovšem představuje významnou epizodu v historii československého opevnění. Němečtí odborníci získávali zkušenosti s odolností staveb, které měly původně čelit útoku jejich vlastní armády.

Z pevností se stal německý zkušební prostor

Německý zájem o králické opevnění Hitlerovou návštěvou neskončil. Právě naopak. V oblasti probíhal rozsáhlý program vojenských zkoušek, který pokračoval i v následujících válečných letech.

Na tvrzi Hůrka a okolních objektech Němci testovali různé druhy dělostřelecké munice, speciální střely, ženijní nálože a další prostředky určené k překonávání opevnění. Některé pevnostní stavby přitom utrpěly značné poškození, zatímco jiné prokázaly vysokou odolnost.

Německá armáda se navíc nezajímala pouze o pevnostní beton. Do Hůrky nechala dodatečně namontovat také část původního technického zařízení, které českoslovenští vojáci před odstoupením pohraničí odvezli nebo které se do tvrze do té doby nepodařilo dodat. Zkoušelo se například zařízení vstupních vrat, šikmý výtah a další technické systémy.

Opuštěné československé pevnosti tak Němcům poskytovaly nejen vhodné terče pro dělostřelecké zkoušky, ale také možnost detailně studovat konstrukční a technická řešení moderního obranného systému.

Mohly pevnosti německému útoku odolat?

Výsledky některých německých zkoušek dodnes vyvolávají otázku, jak by československé opevnění obstálo při skutečném ozbrojeném střetu v roce 1938. Značná odolnost některých srubů ukazuje, že nešlo o stavby, které by bylo možné běžnou dělostřeleckou palbou snadno vyřadit.

Z takových výsledků však nelze automaticky vyvozovat průběh případné války. Skutečná obrana by závisela také na výzbroji a výcviku posádek, vzájemné spolupráci jednotlivých objektů, podpoře polních jednotek, zásobování a celkové strategické situaci. Podstatnou roli by hrála rovněž skutečnost, že československý pevnostní systém nebyl v září 1938 dokončen.

Připravené ostřelování opuštěného srubu proto nepředstavuje spolehlivý důkaz, že by československá armáda dokázala německou invazi zastavit. Stejně tak by ale nebylo správné tvrdit, že pevnosti neměly vojenský význam. Samotný rozsah německého zájmu a následných zkoušek dokládá, že jejich konstrukci a odolnosti věnovali němečtí vojenští odborníci značnou pozornost.

Hitler odjel, zbrojní zkoušky pokračovaly

Podle králické městské kroniky opustil Adolf Hitler město kolem čtvrté hodiny odpoledne a přes Mezilesí zamířil zpět ke Kladsku. Jeho prosincová cesta byla poslední inspekční návštěvou československého pohraničí před okupací českých zemí v březnu 1939.

Německé vojenské zkoušky na Králicku ovšem pokračovaly i po jeho odjezdu a jejich následky jsou na některých pevnostních objektech patrné dodnes. Tvrz Hůrka se mezitím stala přístupnou vojensko-historickou památkou, která připomíná nejen technickou úroveň meziválečného československého opevnění, ale také jeho složitý osud po Mnichovské dohodě.

Hitlerova návštěva z 5. prosince 1938 tak představuje pozoruhodnou, ale zároveň trpkou kapitolu našich dějin. Československo vybudovalo na Králicku rozsáhlý obranný systém, jehož úkolem bylo chránit republiku před německou agresí. Po odstoupení pohraničí však jeho vojenské možnosti začali zkoumat právě němečtí důstojníci a zbrojní odborníci, zatímco českoslovenští obránci nedostali příležitost prověřit pevnosti ve skutečném boji.

Zdroje:

  • Novák, Josef: Československé opevnění jako cíl inspekčních cest Adolfa Hitlera. In: Ozbrojené síly a československý stát. Univerzita obrany, Brno, 2020, s. 219–233. Odborná studie – PDF.
  • Společnost přátel československého opevnění: Dělostřelecká tvrz Hůrka – historie.
  • Králický Sněžník: Pěchotní srub K-S 2 „Na kótě“.
  • Králický Sněžník: Linie opevnění Králicko.
  • Pamětní kniha městské obce Králíky, překlad kroniky z let 1927–1945, s. 219–220, citováno prostřednictvím studie Josefa Nováka.
  • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/32/Bundesarchiv_Bild_183-H13192%2C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland.jpg

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz