Hlavní obsah
Víra a náboženství

Integrace je dlouhodobý proces. Týká se to i muslimů v současné Evropě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Martin Klapetek

Také výstavba mešity hnutí ahmádíja vyvolala bouřlivé reakce. Řešením byla otevřená komunikace v rámci čtvrti Berlín-Pankow.

9. 5. 0:00

V poslední části série se zaměříme na integraci muslimů do většinových evropských společností. Z čeho plynou některé problémy a jaká může být role islámských organizací?

Článek

Integrace je komplikovaný proces, ve kterém není jednoduché vystihnout obecné kategorie lidí, kteří úspěšně nebo neúspěšně vyřešili svoji tíživou životní situaci. V současné době jsme svědky toho, jak vyrůstá již třetí generace muslimů žijících v západní Evropě a uvnitř těchto skupin je možné nalézt mnoho pozitivních i negativních příkladů. Celá řada těchto lidí pochází z rodin, které se přestěhovaly do bytů podle svých tehdejších majetkových možností. V souvislostech s dalšími demografickými proměnami západoevropských zemí byly budovány na okrajích velkých měst panelové sídliště určené i pro sociálně slabé skupiny populace. Postupně tak vznikly lokality se silným podílem muslimského obyvatelstva. Původně se hledalo prostě jen levné řešení bytové situace a až později nově příchozí imigranti volili čtvrti podle etnického a jazykového klíče.

Zde se mimo jiné nachází důležitý zdroj pozdějších problémů. Oproti imigrační minulosti USA neměla například Francie se svým základním principem rovného republikánství zkušenost s multietnickou společností, která se mimo jiné projevuje i etnicky definovanými městskými čtvrtěmi. V tomto případě postupně vznikaly uzavřené komunity se statisticky dvakrát vyšší mírou nezaměstnanosti. Oproti zbytku Francie zde dvakrát více žáků nedokončí školu, je zde dvakrát vyšší delikvence a o polovinu méně lékařských zařízení. Výsledkem je tedy beznaděj a agrese vycházející ze špatného sociálním uplatněním dalších generací.

Muslimská rodina, která se přestěhovala do Evropy, často prožívá hlubokou změnu. Je jí ztráta rozvětvené rodiny a islámské společnosti, do které je samostatná rodina začleněna. Bezmála všechny muslimské rodiny například v Německu jsou podle sociologické terminologie tzv. „rodinné jádro“. I zde, pokud je to možné, se snaží zachovávat relativní soudržnost alespoň se vzdálenými příbuznými. V některých případech nastupují různé muslimské organizace na místo velkorodin, ale tyto vztahy nemají stejnou kvalitu. Vysoký počet institucí ukazuje na přetrvávající heterogennost islámu v Evropě, která vyrůstá z náboženských, historických, etnických i jazykových souvislostí. Především konzervativněji laděné komunity pak přebírají funkce sociálních kontaktů, ale i kontroly nad dodržování norem chování. Uprostřed odlišně uspořádané společnosti totiž podle těchto norem žije relativně malá skupina, proto má sociální kontrola pro organizaci prvořadý význam.

Pro studium islámských komunit v Evropě je také zajímavé sledovat proces budování reprezentativních mešit. Ty mnohdy vznikajících až po bouřlivých debatách se zástupci občanů, kteří své odlišné sousedy často přijímají se smíšenými pocity. S ohledem na řadu okolností však mají organizace přímý vliv přibližně jen na třetinu muslimských rodin v západní Evropě. Proto je důležité věnovat pozornost těm věřícím, kteří svůj každodenní život nespojují s normativní institucionální podobou islámu.

Foto: Martin Klapetek

Mešita v Kolíně nad Rýnem je centrálou největší německé organizace zaměřené především na muslimy tureckého původu.

Problém předávání kulturních vzorců chování nastupující generaci se nejbolestněji ukazuje na příkladech fyzických útoků na mladé dívky, které opouštějí dům svých rodičů proti jejich vůli a z protestu proti tradičnímu způsobu života. Nově se v Evropě pracovně i soukromě orientují na odlišné sociální okolí. V mnoha muslimských zemích však společnost celkově vyžaduje od mladých dívek dodržování tradičních forem chování a podobné opuštění rodiny není možné. Rodinný konflikt je posilován tím, že v nové vlasti stále zůstává úzká zpětná vazba rodiny na příbuzné, kteří zůstali v zemi původu. Mnohdy je prvořadá před společenským stykem s místními muslimskými nebo nemuslimskými známými.

Pro muslimské ženy tureckého původu žijících například v Německu je tato situace ještě těžší. Chybí jim podpora příbuzných i ženami ovlivňované sociální prostředí. To jim ve vlasti zajišťuje přístup do společnosti. Islám jim styk s nemuslimskými ženami nezakazuje. Komunikace s okolím je ale těžká díky jazykové bariéře, nedostatku zájmu a rozdílným názorům na život. Vedle pracujících muslimek je nezanedbatelný počet těch, které žijí izolovány od okolního světa ve svých bytech a jen občas dům opustí v doprovodu svých mužů.

Představili jsme si ve třech částech několik témat spojovaných s islámem v Evropě. Sem jistě patří nejen debaty ohledně počtu muslimů žijících na „starém kontinentu“, ale především široká oblast jejich úspěšné či neúspěšné akulturace. Tedy otázky týkající se například historických souvislostí imigrace, dietetických předpisů, forem odívání, nebezpečí vzniku vydělených lokalit, budování reprezentativních mešit, vlivu organizací, prosazování tradiční podoby rodiny nebo předávání dalších kulturních prvků nastupujícím generacím.

Není jistě jednoduché přesněji odhadnout budoucí podobu „evropského islámu“. Přesto lze konstatovat, že vznikne v otevřené interakci mezi muslimy a většinou společností. Jiná cesta podle mého odborného názoru není.

Poznámky: text byl upraven a dokončen díky Národnímu stipendijnímu programu Slovenské republiky. Autor upřímně děkuje za podporu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz