Článek
Přednášky na středních školách v Jihočeském kraji mívám každý rok v podobných termínech. První vlna je vždy na začátku školního roku. Například je to seminář o dějinách antisemitismu. Podruhé je to v prvních měsících kalendářního roku. Někdy jsou to setkání o islámské kultuře nebo o muslimech v Evropě. Dalším pravidelným tématem jsou tzv. nová náboženská hnutí. Co tyto různorodé motivy spojuje? Často jsou to setkání iniciované školními preventisty.
Snažím se studentům nabídnout několik možností, jak se odborně věnovat této problematice. Subdisciplíny vědy o náboženství jsou našimi startovacími pozicemi. Nejdříve se na celou problematiku podíváme z úhlu pohledu psychologie náboženství. Přemýšlíme nad tím, jaký může mít členství dopad na mentální zdraví jedince. Jakým způsobem se získávají noví vyznavači a co vlastně znamená termín „charismatický vůdce“. Studenti obvykle zmíní osobní informační kampaně ve veřejném prostoru. Přesto je potřeba věnovat pozornost také různým online nabídkám.
Sociologie náboženství se zase zajímá o vznik tzv. nového náboženského hnutí a rozložení moci. Mluvíme o tom, jakou funkci mají nejbližší spolupracovníci vůdčí osobnosti. A co znamená patřit mezi sympatizanty bez užší vazby na skupinu. Je překvapující, kolik pouček z marketingu funguje i v těchto případech. Uděláme si pořádek v různorodých zdrojích informací a jak k nim máme přistupovat. Jak je například pro badatele důležité být v přímém kontaktu se skupinou a že to není mnohdy vůbec jednoduché.
V následujících minutách si rozebereme zmiňované tři základní pojmy: co to znamená „nová“, co myslíme pod výrazem „náboženská“ a co všechno může být „hnutí“. Pohybujeme především v druhé polovině 20. století, ale zmíníme i současnou situaci. Hovoříme o skupinách, které jsou ekonomicky velmi úspěšné a zaměřují se na změnu životního stylu. Zastavíme se i u světonázorů, které se vyjadřují ke konečným problémům lidské existence, ale nevěří v nadpřirozeno. Studenti jsou často překvapení, že Česko není zase až tak ateistickou zemí.
První dvě třetiny přednášky jsou tedy převážně teoretické. I když se snažím propojovat různé pojmy s konkrétními příklady, může to být pro některé posluchače trochu únavné. Proto v závěru popisuji dvě různorodé skupiny, kterými jsou Náboženská společnost Svědkové Jehovovi a Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny. Hezky se to všechno propojí. V závěru semináře je vždy prostor pro dotazy a komentáře. Někdy se vrátíme k nějakému předchozímu detailu, nebo rychle otevřeme zcela nové téma.
Přednášky na středních školách jsou pro mě výjimečnou situací. Musím se na ně didakticky připravit jinak než na běžné semináře na fakultě. Ale pořád to stojí za to.
Zdroj: Lužný, D.: Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita 1997. (ISBN 80-210-1645-0)
