Článek
Podzim je příležitostí navázat na dosavadní spolupráci s jihočeskými středními školami. Pár týdnů po přednášce o islámu pro českobudějovické gymnázium se ozvaly Prachatice. Jezdím tam už roky a je to moje oblíbená destinace. Není to jen o krásném historickém městě, ale hlavně o skvělém společenství studentů a pedagogů. Už jsem tam mluvil o islámu v Evropě nebo o nových náboženských hnutích. Jedno téma se každý rok opakuje. Je jím antisemitismus.
Vystudoval jsem historii a religionistiku. Proto je propojení těchto dvou věd mým přirozeným odrazovým můstkem. Jak ale oslovit současné středoškoláky? Na jednom z webů pro pedagogy jsem našel výborné studijní materiály „Dějiny antisemitismu jako dějiny světa“. Klobouk dolů před kolegy, kteří jsou nejen kovaní ve svém oboru, ale jsou také zdatnými didaktiky. Kterými zastaveními jsme společně se studenty prošli?
V první části hodiny studenti dostali pracovní listy, na kterých našli krátké odstavce. Očividně na sebe časově ani logicky nenavazovaly. V textu vždy byla ukryta informace o roce nebo období, kdy k nějaké neblahé události došlo. Úkolem pro týmovou práci bylo odhalit tyto datace a seřadit je do časové linky. Ke každému odstavci bylo v záhlaví přiřazeno určité písmeno. Pokud se studentům podařilo vše správně poskládat, vyšel jim nakonec tradiční židovský pozdrav jako kontrolní odpověď.
Historická budova Gymnázia Prachatice.
Nejprve autoři pracovních listů definovali samotný pojem antisemitismus. Prvním zastavením byly dějiny Evropy před rokem 1095, které byly spojeny s tolerancí i perzekucí. Dalším bodem bylo období křížových výprav a s nimi spojené pogromy. Následně jsme se zaměřili na IV. lateránský koncil, příkaz nosit zvláštní znamení odlišující židy od křesťanů a omezení příležitostí k obživě. Epidemie moru ve 14. století byly zničující a obvinění Židů například z trávení studen se objevovaly často. Na tomto místě také studentům vyprávím tragický příběh norimberské komunity za vlády Karla IV. Nezapomněli jsme také na rasové důvody antisemitismu a roli inkvizice ve Španělsku v následujícím století.
Dalším tématem byla pohnutá doba třicetileté války spojená s nákladnými konflikty i pozdějším rozvojem barokních měst. Osvícenství 18. století přineslo u nás nová diskriminační opatření zaměřená na židovské rodiny. O významu Tolerančního patentu císaře Josefa II. jsme proto hovořili mimo jiné i v těchto souvislostech. Opět se tu objevilo slovo tolerance, a proto to byla ideální chvíle pro společné zpřesnění tohoto pojmu. Byl to odrazový můstek k dalšímu motivu, kterým byla emancipace evropských Židů v průběhu 19. století. Dreyfusova aféra ve Francii a tzv. hilsneriáda u nás však připomíná, že antisemitismus prostupoval celou společností.
Proto byl dalším tématem význam knihy Židovský stát od Theodora Herzla. Poslední část bloku tvořeného dvěma vyučovacími hodinami byla věnována Norimberským zákonům a šoa. Studenti mají možnost v průběhu celého setkání klást otázky a vyjadřovat své názory. Obvykle až v samotném závěru je větší prostor pro rekapitulaci celé látky a její případné doplnění na základě dotazů. Současnost nám ukazuje, jak důležité je diskutovat o těchto historických událostech.
Téma to není vůbec jednoduché. Navíc není lehké zvolit vstřícný způsob diskuze o něm. Jsem rád, že se to společně se studenty prvního ročníku prachatického gymnázia podařilo. Těším se na další setkání před tabulí v příštím roce.
Zdroj: skvělé studijní materiály „Dějiny antisemitismu jako dějiny světa“
