Článek
Sběratel vlastní stromy, černocha i kometu
Dlouho nikoho nenapadlo žetony do nákupních vozíků sbírat, až v roce 2014 se stal jejich prvním, a dlouhou dobu jediným shromažďovatelem člen Jihočeského klubu sběratelů v Táboře, Stanislav Vaňouček. Různorodých plastových koleček shromáždil přibližně šest set. Většinou obvyklé žetony s logy obchodů, supermarketů a hypermarketů, ale i kuriozity.
Některá kolečka z jeho sbírky jsou pouze jednobarevná (bílá, modrá…), na dalších jsou i barevné nápisy (loga firem: Metro, Ronal, Tyco Electronics…). Na mnohých plastových žetonech jsou i loga dalších organizací a společností s texty a obrázky (zelený strom Zahradnické školy Kopidlno, červené jablko se stopkou a listem Ovocnářské unie České republiky, černoušek s exotickým fezem se střapcem potravinářské firmy Julius Meindl na jasně žlutém podkladu…) a některá shromážděná kolečka slouží i jako reklama politickým stranám (SNK ED – Evropští demokraté s modrými písmeny a žlutou kometou…).
Z čeho jsou kolečka vyrobena?
Většina žetonů do nákupních vozíků je vyrobena z plastu, některé jsou ale i z extra tvrdé gumy, plexiskla či jiných materiálů. Mnohé žetony netvoří pouze kolečko, ale jsou i součástí přívěsků na klíče (většinou) s kovovým kolečkem, řetízkem a miniaturním, obvykle plastovým zacvakávacím zásobníkem na vlastní žeton.
Co kuriózního strkají lidé tam, kam nemají?
Sběratel žetonů do nákupních vozíků, Stanislav Vaňouček, pracoval původně jako člen ostrahy v bezpečnostní agentuře v obchodním domě. Často byl proto svědkem, jak nakupující strkali do vozíků i nejrůznější nepatřičné předměty a často musel sám tyto předměty z košíků páčit (nejčastěji s pomocí kleští). Začal proto shromažďovat i tyto nepatřičné kruhové „vetřelce“. V jeho sbírce se tak objevily například i podložky pod šrouby, peníze z dětské rulety, kulaté konce klíčů FAB nebo různě pokroucená a poničená Eura…
Info o sbírání žetonů do nákupních vozíků na webu Klubu sběratelů kuriozit
P. S. Na závěr ještě krátká odbočka a zajímavosti o nákupních vozících, do kterých se žetony strkají:
- První nákupní košík na světě vymyslel a sestavil Sylvan Oldman – majitel obchodního řetězce Piggly Wiggly v Landrige. Psal se rok 1936. Veřejnost kupodivu novinku nepřijala příliš vlídně. Americkým mužům se zdálo, že tlačení nákupního vozíku připomíná tlačení kočárku a že vypadají zženštile.
- V roce 1946 si nechal Orla Watson patentovat systém, kdy se vozíky na shromaždišti „noří do sebe“ a nezabírají tolik místa. A… stal se miliardářem :o)
- V USA je obvyklé, že se u vozíků vertikálně otáčejí jen přední kolečka, v Evropě všechna čtyři.
- Proč jsou nákupní vozíky obvykle tak obrovské? Je to jedna z psychologických fint obchodníků: nakupující má při vkládání zboží dojem, že je vozík stále prázdný a že by si měl koupit ještě něco, aby vozík zaplnil a u pokladny nevypadal trapně.
- Madlo nákupního vozíku je jednou z nejšpinavějších věcí na světě. Podle hygieniků často obsahuje koliformní bakterie, stafylokoky, plísně, kvasinky i stopy tělních tekutin ODKAZ.
- Cena nákupního vozíku se v České republice obvykle pohybovala v rozmezí od tří do šesti tisíc korun.
- Vozíky často kradou zloději. Někteří si z nich vyrábějí i zahradní grily ODKAZ. Proto nyní některé supermarkety raději využívají plastové vozíky.
Přečtěte si také další články autora:
Všechny články autora si můžete přečíst zde
