Článek
Touláte se rádi? Pojďte se projít jedním z nejmalebnějších míst Čech: okolím horního toku Otavy, z Kašperských Hor do Sušice.
Město Kašperské Hory
Vítejte v českém Klondiku! Od 14. století se v okolí Kašperských Hor těžilo zlato, archeologická naleziště a zbytky dolů se nacházejí jihovýchodně od centra města. V současnosti se už ale těžba nevyplácí (naleznete novou bohatou zlatou žílu?). V Kašperských Horách je otevřen hornický skanzen s pohyblivými modely mlýnků na těžení žlutého kovu.
Ve městě Vás rádi přivítají i v Muzeu motocyklů a českých hraček (Vimperská ulice č. 12). Na půdě, kde bydlel spisovatel Karel Klostermann si můžete prohlédnout například maximotocykl pro tři osoby, netradiční loutky, houpací koníky i sbírku pivních lahví.
V budově radnice se nachází Informační středisko s historickým betlémem a kobkami městského vězení.
V Muzeu Šumavy je k vidění sbírka secesního skla.
V kostele sv. Mikuláše (západně od města) mají sedátko v podobě fantastické sovy (?).
Na úpatí Šibeničního vrchu (jihozápadně od města) je postaven kamenný pranýř, určený k připoutání a mrskání odsouzenců (původně stál na náměstí).
U Zhůří (jižně od Kašperských hor) se v roce 1937, ve sněhové bouři, zřítilo letadlo společnosti Air-France letící z Bukurešti do Paříže. Zahynuli všichni tři lidé na palubě. Šeptá se, že jeden z nich, státní návladní JUDr. Karel Flanderka, s sebou vezl tajné spisy kompromitující německého vůdce Adolfa Hitlera. Spisy, které mohly změnit běh dějin…
Zřícenina hradu Pustý hrádek
Jde o původně pětibokou věž, kterou postavili Šternberkové, protože se báli odplaty Jiříka z Poděbrad.
Pověst o rytířích z Pustého hrádku:
Pět rytířů sledovalo pět jelenů a pět srnců. Jeden z jelenů se během štvanice zapletl parožím do houštiny a nejbližší z rytířů ho skolil. Ze zvířete ovšem vyletěl čert, posypal lovce čímsi žhavým a rytíř zemřel. Ostatní urozené pány napadlo večer na hrádku strašidlo s kosou. Když se chtěli bránit, propadla se pod nimi podlaha a celý hrádek se sesul k zemi.
Pověst o mluvícím nemluvněti:
V lesích u Pustého hrádku našel kdysi sedlák v prohlubni balvanu dítě - kouzelně zpívající nemluvně. Mrně ho prosilo, ať ho zanese do Vlčí rokle. Sedlák odmítl, nemluvně ho proklelo a prohlásilo, že na něj spadne strom. To se také stalo.
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk nechal v roce 1356 postavit král Karel IV. jako ochranu zlatonosných nalezišť a Zlaté stezky do Bavor.
Jde o nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 metrů nad mořem).
V husitských dobách ho vlastnili vladykové – kališníci s kuriózním jménem: Zmrzlíkové ze Svojšína (husité proto hrad nechali být).
Majitelem nemovitosti byl krátce i císař Rudolf II.
Natáčela se zde filmová pohádka Anděl Páně.
Pověsti o hradu Kašperk:
Dřevorubci, který přišel o ženu, pomohli skřítkové a proměnili pro něj dřevo ve zlato.
U hradu se v temných lesích ztratily dvě děti. Zachránila je tisíciletá žena, „Lesní matka“, porostlá lišejníkem.
Po zdi hradní věže prý občas šplhá bílé strašidlo: „Šplhavec“, s bílou lebkou bez očí.
Keltské hradiště Sedlo u Albrechtic (dnes už jen valy a několik kamenů v lese)
V oblasti Šumavy žili v době železné (6. až 5. století před naším letopočtem) tajuplní Keltové a stavěli si tu hradiště. Jedno, mohutné, vysoko položené, se nachází právě v Sedle u Albrechtic.
Valy hradiště jsou vysoké až deset metrů a měří (kolem dokola) téměř kilometr.
Archeologové zde našli zbytky základů dvou chat (zemnic), keramiku, nůž, žernov (mlýnek na obilí) řeckého typu a bronzovou opěrku nádoby italského typu. Historici proto soudí, že na hradišti pobývali vysoce postavení zcestovalí Keltové.
Pověsti:
Podle některých teorií bylo toto místo posvátné, čarovali tu druidové, bylo mystickým centrem Galie a znal ho i římský císař Caesar.
U hradiště se dnes nachází novodobá rozhledna, vysoká 28 metrů, se skvělým výhledem na hrad Kašperk i hory Javorník, Poledník, Roklan…
Ve vesničce je románský kostel s úplně prvním gotickým lomeným obloukem v našich zemích, použitým při dostavbě severního bočního vchodu (dá se vidět zevnitř kostela).
Město Sušice
Vítejte v krásném českém městě, v místech, kde už před téměř třemi tisíci lety žili Keltové, později Germáni a Slované.
Město zde vystavěl, ve 13. století, budoucí král, Přemysl Otakar II.
V 16. století Sušice hned šestkrát vyhořela. Ohnivý kohout zde zakokrhal i v dalších stoletích.
Sušice má jednu z největších dobových radnic v ČR (na levém rohu budovy je zvonek „Planýř“ k ohlašování požárů).
Město proslavily papírny, sklárny, ale hlavně výroba sirek. Sirkárna SOLO Sušice zde fungovala od roku 1839 až do roku 2008. Sušičtí vyvážely sirky do celého světa, například i do sirkařské velmoci č. 1: do Indie.
Mezi radnicí a kašnou je v dlažbě tzv. „Kámen neštěstí“. Podle pověsti na něj upadl z koně (a zabil se) opilý rytíř, který se předtím bavil střelbou z bambitky do obrazu svaté Anny.
V Muzeu Šumavy (bílý „Voprchovský“ dům na náměstí) si můžete prohlédnout největší sirku na světě, cínový poklad i pohyblivý betlém, se třemi stovkami figurek.
V domě zvaném „Fialka“ (č. p. 49) vyráběli cukráři tak dobré zákusky a dorty, že si pro ně jezdili labužníci až z Prahy (pro ty zákusky a dorty, ne pro cukráře :-) ).
Řada sušických domů (hlavně na náměstí) je ozdobena sgrafity.
Na náměstí pod lipou můžete nalézt zvláštní pamětní deska ve tvaru knihy, věnovanou Václavu Havlovi.
Ve zdi kostela sv. Václava je zazděná bílá dělová koule (památka na dobyvačné Švédy).
Na zadní straně kostela sv. Felixe (v zahradě), na břehu Otavy, odměřují čas sluneční hodiny.
V lesoparku Luh, na břehu Otavy, si můžete zacvičit v outdoorovém centru, šplhat se tu dá i v korunách stromů.
Kolem města se nachází síť stezek pro pěší i jezdce na koních zvaná „Sušická pavučina“. Měří dvacet kilometrů.
V Sušici se narodil tvůrce populárních medvídků z pohádek „Pojďte, pane, budeme si hrát“, Břetislav Pojar. V Sušici spatřil poprvé světlo světa i Roman Holý z hudební skupiny J.A.R. a Monkey Bussines, fotbalista Tomáš Pekhart i pornoherečka Daniella Rush…
Pověst o naštvaném sušickém strašidle:
Po městě prý v minulosti často běhalo strašidlo, duch rytíře z Rumelskirchenu, a neustále křičelo „Hoří!“. Lidem se to brzy přestalo líbit. Místní zvoník proto ukradl strašidlu plášť a utekl před ním na věž, kde zazvonil. Rytíř z Rumelskirchenu v tu chvíli přestal řvát, rozpadl se v prach a už nikdy nikoho neobtěžoval. A zvoník? Ten dostal od městské rady bohatou odměnu.
Zajímavosti a pověsti o Kašperských Horách a a Sušici sesbíral Martin Lavay.
Přečtěte si také další články autora:
