Chodící stromy miliardáře Ivanišviliho. Kdo je tajemný oligarcha, který ovládá Gruzii

To řekl v roce 2012 miliardář Bidzina Ivanišvili poté, co založil stranu Gruzínský sen a oznámil kandidaturu na premiéra. Lidé věřili, že zemi zbaví autoritářství, nastolené Michailem Saakašvilim. Přestože Ivanišvili po roce skutečně složil mandát a již nikdy nezískal žádnou stranickou ani politickou funkci, dodnes řídí nejen Gruzínský sen, ale je šedou eminencí ovládající celý stát. Autoritářství nevymýtil, naopak zemi zavlekl do nejhlubšího úpadku demokracie od Revoluce růží v roce 2003.

Ivanišvili je mimořádně uzavřenou osobností. Neposkytuje rozhovory, nevyšla žádná kniha mapující jeho život. Víme o něm, že se narodil v roce 1956 do chudé rodiny ve vesnici Čorvila. Později se jeho firmy staly největším zaměstnavatelem v regionu a jeho investice do silnic, vodovodů a osvětlení, rekonstrukce desítek škol, kostelů, sportovišť a nemocnice mu přinesly masovou popularitu. V Čorvile nechal opravit střechy všech domů a do roku 2009 hradil účty za energie šedesáti tisícům obyvatel regionu. Lidé dostávali zdarma ledničky, televize a sporáky. Milovali Ivanišviliho, stali se na něm závislými, a udělali by pro něj cokoliv. A on si v malém vyzkoušel, jak bude později řídit celý stát.

Ne všichni vzpomínají na oligarchu z Čorvily v dobrém. Jen patnáct kilometrů odtud se nacházejí obří manganové doly s neprůhlednou vlastnickou strukturou, napojené na podnikatele blízké Gruzínskému snu. Krajina zdevastovaná těžbou je dějištěm jedné z nejhorší ekologických katastrof jižního Kavkazu. Firmy i vláda přitom odmítají poškozené lidi odškodnit.

Ivanišvili vydělal jmění v Rusku, kde v osmdesátých letech studoval. Chápal to, co ostatní ne: že komunismus brzy padne. První zisky mu přinesl prodej počítačů. Pak, stejně jako další budoucí oligarchové v té době, levně privatizoval státní majetek. Dnes jeho jmění ve výši šesti miliard dolarů převyšuje státní rozpočet Gruzie. Mnohé zdroje tohoto bohatství nicméně zůstávají nejasné.

„To je Diktátorovo doupě,“ říkají ironicky obyvatelé Tbilisi, když ukazují na palác ze skla a kovu tyčící se nad starým městem. Je součástí komplexu Panorama v hodnotě přes miliardu dolarů, jenž tvoří luxusní hotely, rezidence, obchodní a rekreační zařízení propojená lanovkami. Budovy kazí historické panorama a komplikují zapsání města na seznam památek UNESCO. Snad ještě větší pohoršení vyvolalo Ivanišviliho soukromé arboretum poblíž černomořského letoviska Batumi, kam svozil vzácné staré stromy z celé Gruzie. Za pět tisíc dolarů například koupil 250 let starý buk, prastarý eukalyptus vyměnil se starým mužem za počítač. Celkem padesát majestátních stromů, jež utvářely krajinu gruzínského venkova, vykopali i s kořeny a převáželi na tahačích do miliardářovy zahrady.

Ivanišvili, jenž kdysi mluvil o kontrole politiků a svobodě tisku, inicioval v roce 2024 prosazení Kremlem inspirovaného zákona o zahraničních agentech. Drakonické pokuty a hrozba kriminálem od té doby donutila ukončit činnost dvě třetiny nevládních organizací, aktivisté a novináři jsou terčem slovních i fyzických útoků. Spojené státy zařadily Ivanišviliho za podkopávání demokratické a euroatlantické budoucnosti Gruzie ve prospěch Ruské federace na sankční seznam.

Ve stejném roce se stala motivem Ivanišviliho projevů konspirační teorie o „globální válečné straně“, již popisuje jako neformální síť ovládající západní instituce a usilující o zničení gruzínské identity pomocí LGBT propagandy a zatažení Gruzie do války s Ruskem. Součástí této sítě mají být nevládní organizace. Příčinou Ivanišviliho touhy po absolutní moci však může být i strach z odplaty. Bývalý prezident Saakašvili dostal dvanáct let vězení za zneužití pravomocí a zpronevěru, a vzhledem k vážné nemoci už možná nikdy nevyjde na svobodu. „Gruzie má dlouhou historii politických vendet,“ říká politoložka Kornely Kakačia pro britský The Guardian. „Kdokoli se dostane k moci, má tendenci jít po svém předchůdci. Pro Ivanišviliho je setrvání u moci ‚existenční otázkou‘,“ dodává.

Více informací: