Článek
Moc hezky napsaný článek o císaři a taky o tom, jak na to pohlížejí matky. Je pravda, že spousta lidí v císaři vidí výhodu. Já teda výhodu nevidím v žádném porodu. Mám za sebou čtyři porody a z toho ten druhý byl právě císařský řez.
Měla jsem ho jen napůl, a o to víc to bylo strašně dlouhé. Když mě vytáhli dceru z břicha a já slyšela její pláč, byl to skvělý pocit štěstí a lásky. Nechali mě ji chvíli i na mě takže jsem zažila tělo na tělo a pohlédla do jejich očí. Pak mi ji odnesli. Narodila se v osm ráno. A než jsem se dostala z pokoje, který byl pooperační, byla jedna hodina odpoledne. Mezitím to byl nejdelší čas čekání, až budu cítit nohy. Člověk se nemohl pohnout a byl to dost divný a frustrující pocit. Kolikrát jsem četla, že při umrtvení dolní části těla se může špatně „napíchnout“ a člověk může mít problémy s chůzí a nebo musí docházet na rehabilitace. Naštěstí se mě to netýkalo a mohla jsem pak chodit normálně.
Po jedné hodině odpoledne jsem se sice dostala na normální pokoj, ale dceru jsem dostala až okolo páté hodiny. Okolo čtvrté mě postavili a dovedli na záchod a do sprchy. K mému údivu jsem kojila dceru již druhý den a pouto s ní mám veliké až převeliké. Nakonec ostatní děti byly normálním přirozeným porodem, avšak nemohu říct, že to byly nejlepší zážitky na světě. Jo, ten poslední ano, to jsem přijela do porodnice a bylo to. Nejtěžší byl třetí porod rok a půl po císaři. Tam to trvalo dlouho a dost to bolelo, nechtěl ven, dost mě potrhal a byla jsem tak unavená, že první minuty možná hodiny ani nevím, kdo měl syna, protože já usnula a nemohla jsem ho ani udržet. Druhý den na revizi dělohy, kvůli placentě. Až pak to bylo lepší a mohla jsem se ze syna radovat.
Dnes, když se mě někdo zeptá, jaký porod je lepší, odpovím stejně jako autorka článku, že nevím. Mám srovnání, protože mám oba za sebou, ale lepší, nebo horší? Nevím. Z obou si něco nesu. Já kojila všechny děti. Císařský řez mi v tom nijak nebránil, lásku mám všech dětí a pouto taky. Miluju všechny své děti. V mém článku všechny nejvíc, ale každého jinak. Jediné, co bych řekla, je, že císař je operace, velký zásah do těla. Žena se musí vyrovnat s bolestí po operaci a taky s tím, že bude mít celý život jizvu. Ale to dítě za to stojí.
Závěrem bych řekla, že odsuzovat někoho, kdo nerodí přirozeně, ale císařem, je hloupost. Já kdybych si prosadila přirozený porod místo toho císaře, umřela bych možná já, možná dítě, možná obě. A taky je spousta rodiček, co kvůli zdravotnímu stavu nemohou jinak a své vytoužené dítě chtějí. A ano, jeden čas to byl trend, kdy chtěli spíše císaře než přirozenost. Takový porod na „objednávku“. To snad už není tak časté a každá rodička rodí tak, jak jí to zdraví a miminko dovolí.
