Článek
Tak tento článek mě docela pobavil. Dost málo platné někomu něco vysvětlovat, když vidí jen jednu stranu mince. Není samoživitelka jako samoživitelka.
Víte, možná chápu některé názory na ty matky, co sedí v kavárnách, pijí kafe, chodí ven na cíčko a děti jsou v kočárku nebo strčené v dětském koutku. Takové matky marně asi budou říkat (když tam sedí od rána do večera každý den a jen si stále dokola stěžují na finance a nebo na svůj život), že intenzivně shání práci.
V roce 2023 se ale ovšem vše změnilo. Vše se zdražilo, v loňském roce vyskočila cena plynu a elektřiny. Stalo se toho hodně, co zamávalo s rozpočtem rodin.
V první řadě bych autorku seznámila s mojí kamarádkou (tady ji budeme říkat Tereza). Tereza měla střední školu designéry a docela ji to bavilo, tak se rozhodla založit si firmu. Pár let jí to dost vynášelo. Myslela však na zadní kolečka a část peněz si ukládala. Měla nalakovane nehty, byla vždy upravená i pěkně oblečená. Po roce ve své firmě potkala známost. Muž to byl opravdu hezký a pracoval jako realitní makléř. Také se mu dařilo. Nic nenasvědčovalo nějaké komplikaci. Zamilovali se, po čase mluvili o rodině a tak se jim narodila dvojčata. Terka měla radost, splnil se jí sen o rodině. Muž byl taky šťastný, po půl roce Terka už nezvládala firmu tolik řídit a tak zůstala na plný úvazek doma. Činnost pozastavil a jako OSVČ se jí bohužel mateřská netýkala. Jen rodičovský příspěvek, který měla na tři roky 7600 Kč. Myslela si, že se o ní muž postará. Věnovala se dětem a starala se o domácnost. Smůla na sebe nenechala dlouho čekat a muži se přestalo dařit. Měl problémy v práci a začal pít. Domů se vracel čím dál tím později. A nakonec Tereza zjistila, že hraje automaty. Možná, že měl i známost, ale to se nepotvrdilo. Tereze se zhroutil svět. O muže přijít nechtěla, ale aby své úspory dala všechny jemu na dluhy, které se začaly objevovat, to rozhodně nechtěla. Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát. Muž ji okradl a odstěhoval se. Manželé nebyli a sice byl v rodném listě, ale horko těžko se hledal. Ani nevím, jestli ho Tereza našla. Vím, že ho k soudu dát nechtěla a věřila, že se vše změní a on se ozve. Tereza přišla o všechno. O peníze, přítele a otce svých dětí. A co teď? Začali ji pomáhat kamarádi, rodina a začala vidět svět z toho nejhoršího dna. Dostala se až na úřady kvůli dávkam. Dnes žije někde na okraji Prahy s dvěma dětmi sama. Možná, že už rozjela zase svoji firmu, ale po covidu a zdražování mě naposledy do telefonu říkala: „Není to dobré, doba se změnila a už nemám tolik zakázek“. Snad se ji v rámci možností daří dobře.
Byl to jeden příběh, který bohužel nebyl šťastný. Není nikdy jisté, co z člověka bude. Autorka psala, že žena musela vědět, s kým žije a s kým má děti. Z jedné části to je pravda a z té druhé, se vše může otočit, ani nevíte, jak rychle.
Co se týká dětí samoživitelek, myslím, že mají právo vyrůstat stejně jako ty děti bohatších rodin. Dítě nemůže za to, co se děje, ale má pravo si něco přát. A když ve školce a ve škole „frčí“ patrola, tak si ji i děti samoživitelek přejí třeba od Ježíška. Neříkám, že mají mít jen značkové oblečení, ale chodit jen ve starých obnošených hadrech jim nedělá dobrou vizitku. Děti jsou zlé a ve škole pak jsou díky oblečení nebo špatně vypraných věcí, které třeba nevoní, dost vystavené šikaně a nebo jen vystrčení z kolektivu. A to žádná matka, ať bohatá, chudá, v manželství, nebo i sama nechce.
Závěrem neházejme všechny samoživitelky do jednoho pytle. A to, že je žena upravená asi nebude proto, že někoho okrádá (stát) a nechce se jí do práce. Ale upravená žena bude mít na pohovoru větší šanci, že ji zaměstnají, než žena, která bude „smrdět“ nebo bude mít „špinavé ruce“. Možná extrémní názor, ale pro mě z mých osobních zkušeností pravdivý.
Hezký den samoživitelkám i těm ve šťastné rodině.
