Článek
V Podkrkonoší, nedaleko Dvora Králové, najdeme přehradu s nejkrásnější hrází u nás, Les Království. Před několika lety tu vznikla i naučná stezka, určená zejména dětem a vysvětlující mnohé ze života lesa. Provede nás kolem přehrady a poté lesní cestou až do osady Hájemství, kde objevíme zajímavý naučný areál.
Přehrada Les Království působí, jako by sem propadla z nějaké pohádky. Hrázi dominují dvě věžní brány s červenou střechou, připomínající nějaký zámek, na jedné straně najdeme věž s cimbuřím, na druhé zas dekorativní kamenný dům hrázného doprovázený taktéž půvabnou věží připomínající maják.
Pohádková přehrada
Naučné tabule nám prozradí, že vodní nádrž na Labi, postavená v romantickém historizujícím stylu, tu stojí od roku 1919 a někdy se jí říká také Tešnovská přehrada či Bílá Třemešná. Jejím hlavním účelem bylo zabránit povodním, které někdy zjara, když se na horách rozpouštěl sníh, nastávaly. Za její podobou stojí pražský podnikatel Jaroslav V. Velflík a architekt Josef Valečka, a samotná pseudogotická hráz je vystavěna z takzvaného královédvorského pískovce, vyznačujícího se mimořádnou tvrdostí.
Svého času se jednalo o největší přehradu v Československu, pokud jde o množství zadržené vody. A později sem přibyla ještě malá vodní elektrárna, kterou můžeme pozorovat dodnes. V současnosti patří půvabná přehrada mezi národní kulturní památky, do jedné z mostních věží byla nedávno vložena časová schránka se vzkazem pro budoucí generace.
Přehrada je dnes velice oblíbená mezi obyvateli Dvora, ať už je léto, podzim nebo zima. Mnoho jich sem jezdí třeba vyvenčit své psy nebo se projít s dětmi. Vodu mají rádi i rybáři – zejména si oblíbili ostroh vybíhající na druhé straně proti hrázi, kde je můžeme vidět i v chladnějších časech, kdy si tu při nahazování udic ohřívají ruce nad malým ohýnkem.
Pozor ovšem, kdybyste se rozhodli přehradu, která nevypadá nijak zvlášť rozlehlá, obejít! Není to v podstatě možné, přehrada se postupně zužuje a po jejím břehu se dají podnikat dlouhé lesní procházky, ale přechází do toku Labe a most není nikde v okolí k vidění.
Naučná stezka s Fagusáčkem
Od roku 2020 provádí po okolí naučná stezka, kterou tu pod hlavičkou místní správy Lesů ČR vytvořil lesník Václav Lokvenc spolu s manželi Polákovými. O ilustrace se postaral Daniel Václavík. A aby se líbila i dětem, provází ji postavička bukového skřítka Fagusáčka, kterou nakreslil tehdy sedmiletý František Václavík.
Jednotlivá zastavení najdeme vždy u nějakého stromu, pokaždé jiného druhu, aby byla příležitost něco právě o tomto stromě prozradit. Soustředí se zábavnou a srozumitelnou formou zejména na představování lesa jako takového, života v něm a využívání dřeva.
První zastavení doprovází tabule, která pobaví děti i dospělé – nese název Člověče, nezlob v lese! Namísto jednoduchých zákazů či stylizovaných obrázků tu zvolili formu komiksu o dvanácti okéncích, kde dobře vidíme, co všechno lidé v lese napáchají a jak to nesou stromy a zejména zvířátka. Zajíc zakrývá svého mláděti oči, aby nevidělo návštěvníky rozhazující odpadky, jiný si pro změnu zavázal uši na uzel, aby ho nerušila hudba vyřvávající z rádi, a veverka stojí smutně s příborem nad rozkopanou houbou se slovy Tahle měla být můj dnešní oběd! Hlavně aby děti (i dospělí) pro všechnu tu legraci nezapomněli na to, uvedené věci také dodržovat!
Kolem léčebny k Hubertovi
Naučná stezka pak pokračuje souběžně s modrou značkou – obejde část přehrady, projde lesem, kde se prohání spousta téměř ochočených veverek, stoupá do kopce, přejde přes silnici a mine impozantní secesní budovu, která jako by sem do lesů také spadla z jiného světa. Jedná se o areál dětské ozdravovny Království, která tu byla postavena v roce 1928 a původně se jmenovala Dětský ráj. Svému účelu slouží dodnes – většinou sem jezdí děti trpící astmatem a jinými dýchacími potížemi, kterým kromě procedur určitě prospívají i procházky na čerstvém vzduchu po okolních lesích. Léčí se tu i obezita a různé zažívací problémy. Jak vidíme na dávných fotografiích, budova bývala místní dominantou, od přehrady bývávala nádherně vidět. Za ta léta už ale stromy v okolí povyrostly natolik, že ji zrakům kolemjdoucích zakryly tak, že si jí všimnete až v posledním okamžiku… Dětem se v prostorách, ke kterým patří i velký kus lesa s několika hřišti, moc líbí.
Postupně přicházejí další zastavení lesnické naučné stezky – U buku si například přečteme, jak dlouho trvá proces od bukvice k dřevěnému koníkovi, U dubu něco o tom, jakým zvířatům poskytuje strom úkryt a obživu, U douglasky, kterou najdeme nedaleko krmelce, něco o tom, čím a jak se která lesní zvířata přikrmují. Zastávku věnovanou modřínu najdeme na rozcestí U Huberta – tady zpozorujeme u vyřezaného dřevěného reliéfu se svatým Hubertem a jelenem (z roku 2007) také kovovou desku s modlitbou ke světci, doprovozenou sepjatýma rukama, taktéž z kovu. „Dopřej nám množství zvěře v našich honitbách,“ říká se v ní mimo jiné, “ a propůjč potřebné štěstí při lovu, nás pak opatruj před všelikým nebezpečenstvím, před úrazy koňmo i na voze.“ Jejím autorem je hrabě František Antonín Špork (1662–1738), muž, který se výrazně zasloužil o tradici kultivovaného lovu v českých zemích, namísto dřívějšího bezuzdného lovení nadháněné zvěře. Cedule jsou časo doprovázený kvízy na dřevěných otočných tabulkách, kde můžeme poznávat různé druhy stromů, houby, semenáčky a další. Takto nás lesem zavede až do vsi, kde najdeme poslední zastavení. Naše poznávání tady ovšem ještě vůbec nemusí skončit!
Do Hájemství přírody
Vesnice s kouzelným názvem Hájemství má co nabídnout malým i velkým, které zajímá příroda. Už před několika lety tu totiž vznikl areál environmetnální výchovy, který si vytyčil za cíl jak přiblížit pochody v lese, tak přivést návštěvníky k většímu respektu k přírodě.
Celé je to laděné velice hravě, i když ani řada zajímavých naučných tabulí tu nechybí. Protože Krkonoše jsou odtud nedaleko, řada věcí je navázána právě na ně – na druhou stranu se autoři shlédli také v životě a uvažování severoamerických indiánů, a tato inspirace se do podoby Hájemství nápadně promítla. Celému areálu, postavenému ze dřeva, vévodí dřevěný indián, najdete tu i indiánského bůžka, vyřezaného orla a na druhé straně obrovský totem s figurami medvěda, bobra a dalších indiány lovených (a uctívaných) zvířat. Dozvíme se, kterému měsíci vládlo jaké zvíře. Zřejmě to byl vztah indiánů k přírodě a jejich schopnost žít s ní v souladě, co způsobilo toto překlenutí propasti mezi podkrkonošskými bory a rozlehlými lesy Severní Ameriky.
Krkonoše, indiáni i Keltové
Najdeme tu například vzorkovník různých druhů našich dřevin, ukázky budek pro rozličné druhy ptáků (i netopýrů) a také malou vyhlídkovou věž, připomínající spíše posed. Oblíbený mezi dětmi bývá labyrint, kde hledají cestičky mezi vzrostlými keři. Zajímavé je ovšem, že ve skutečnosti se má jednat o různé krkonošské řeky: Úpu, Malou Úpu či Jizerku a další, které se pak sbíhají k Labi.
A pak se dozvíme spoustu dalších informací o lese, o přírodních cyklech, o Krkonoších. Ty jsou zde označeny za „ostrov severské přírody v srdci Evropy“ a vysvětluje se tu, že díky chladnému podnebí zdejší příroda nápadně připomíná tu skandinávskou.
„Jsem domovem, úkrytem, útočištěm mnoha opeřenců, chlupáčů, ušáků a zpěváčků,“ říká les na jedné z tabulí. Ta také srovnává cyklus lesa s životním příběhem myslivců – jeden les vysadí, sleduje a probírá jeho malé stromky, asi po čtyřiceti letech jej předává myslivci mladšímu, a ke kácení dochází až za jeho nejméně třetího následníka, po nějakých 110 letech, aby se mohl opět vysadit les nový. A u jednotlivých stromů pak uvidíme zastavení keltského stromového kalendáře, v němž bývala různá období vyhrazena jednomu stromu, který pak předurčoval povahu narozeného. Takže si tu můžete najít nejen indiánské zvíře, jež nad vámi panuje, ale i keltský strom – a rázem máte už třetí znamení, ve kterém jste přišli na svět!
V létě bývají v těchto místech stánky a konají se tu různé akce, za návštěvu ale Hájemství stojí v jakémkoli ročním období. Pokud vám bude zima, můžete si tu na ohništi udělat táboráček.
