Článek
Řád svobodných zednářů oficiálně vznikl v Anglii roku 1717 spojením několika již existujících lóží. Variant původního vzniku je ale mnoho. Jedna z teorií o původu společenství říká, že zednářství vzniklo už v bájné Atlantidě a odtud se pak dostalo do Egypta, Persie, Řecka a Říma a nakonec bylo Kelty přeneseno až ke dvoru krále Artuše. Jiná teorie vychází z Bible a předpokládá, že prvním zednářem byl Adam. Podle další teorie mají být příslušníky lóží stavitelé Šalamounova chrámu a následně jejich potomci.
Na našem území byla první prokazatelně existující lóže založena v roce 1741 v Praze na podnět francouzských důstojníků pruské armády, která obsadila Prahu. Další lóže pak vznikají v následujících letech v Litoměřicích, Plzni, Brně nebo Těšíně. V roce 1795 pod vlivem šíření revolučního hnutí císař František II. zednářská bratrstva zakázal. Všechny lóže tak oficiálně přestaly existovat. Zásadní rozvoj pak přišel po vzniku Československa. V období 2. světové války bylo ale zednářství znovu zakázáno. Obnoveny byly až s rokem 1945. V průběhu dalších let byly ale jednotlivé lóže postupně uspány. Více než 200 svobodných zednářů emigrovalo. Po listopadu 1989 byly lóže opět obnoveny, na Hradčanech se sešlo 18 zednářů, kteří přežili komunistický režim.
Příslušníci lóží mají své hodnosti. V lóži je nejvýše postaven ctihodný mistr, který stojí v jejím čele a je respektován ostatními bratry. Jeho symboly jsou kladivo a meč. Mistrovi pomáhají dozorci, kteří fungují ve dvojici. Dohlíží na dodržování zednářských povinností a starají se o učně a tovaryše. Jejich symbolem je kladívko. Další v lóži je řečník, který dohlíží na zákony a pravidla zednářů. Následuje znalec, který má na starosti zednářské tradice, rituály a symbolismus. Znalci asistuje ceremoniář. Následuje tajemník, který má administrativní úlohu. Dále je v lóžích zastoupena také funkce dveřníka, který hlídá vstup do lóže. Dveřníkem se někdy z důvodu pokory stává odstupující mistr. Pro zednáře není žádná úloha podřadná. Členem lóže se může stát každý muž, který vyznává dobré mravy, ať je jakékoli rasy či náboženského vyznání. Důležitá je pouze víra ve vyšší moc.
Svobodní zednáři se zabývají především duchovnem, vzájemnou pomocí a charitativní činností. Snaží se dosáhnout zdokonalení lidstva, vzájemné lásky, úcty, tolerance a pomoci. Drží se zásady, že každý jedinec by měl pracovat sám na sobě. Všichni se snaží co nejvíce přiblížit ideálu. Zednáři společně pracují za doprovodu rituálů, obvykle se věnují přednáškám z oblasti filozofie, estetiky nebo sociologie, která může zednářům přispět v jejich sebezdokonalování. V průběhu diskuse, která po přednášce následuje, nikdy nerozebírají politiku nebo náboženství.
Mezi zednáře patří či patřila řada známých osobností. V Česku např. Edvard Beneš, Josef Dobrovský, bratři Čapkové, Alfons Mucha, Jan Neruda, Josef Kajetán Tyl, Jan Evangelista Purkyně či Alois Rašín. Celosvětově pak třeba James Cook, Oscar Wilde, Alexandr Sergejevič Puškin, Arthur Conan Doyle, Victor Hugo nebo Franz Joseph Haydn.
Kolem svobodného zednářství koluje také řada konspiračních teorií. Budova společenství svobodných zednářů v Dublinu se dokonce stala cílem útoku žhářů na konci roku 2021, protože jedna z tamějších konspirací poukazovala na to, že zednáři stojí za pandemií covid-19. Jedna ze starších konspiračních teorií pracuje s verzí tzv. Židozednářství, což mělo být společenství Židů a zednářů, které údajně vzniklo za účelem získání světovlády.
Svobodné zednářství je také inspirací pro mnoho filmových či literárních děl, jako je např. kniha Šifra mistra Leonarda či český film Maharal nebo trojdílný seriál Ztracená brána.
Aktuálně je možné navštívit výstavu Století zednářské lóže v Novoměstské radnici v Praze. K vidění jsou autentické zednářské předměty či komůrky rozjímání. Výstavu je možné navštívit až do 26. listopadu.
Zdroje:
Svobodní zednáři. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%A9_zedn%C3%A1%C5%99stv%C3%AD
Kdo jsou svobodní zednáři? In: Český rozhlas [online]. [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/kdo-jsou-svobodni-zednari-7998777
Jak fungují svobodní zednáři v Ostravě? In: Deník [online]. [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/svobodni-zednari-a-ostrava20110328.html
