Článek
V roce 1939 v Moskvě byla podepsaná smlouva o přátelství a spolupráci německým nacistou J. von Ribbentropem a sovětským masovým vrahem V. M. Molotovem.
SSSR a Německo se spolu dohodlo, že proti sobě neprovedou žádný násilný akt, zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů.
Tak jako dnes některé státy považují Rusko za přátelské, protože je prý obětí západních států a bojuje proti údajně nacistické Ukrajině, tak stejně jako kdysi by tyto státy s Ruskem rozvíjely přátelské vztahy. Přitom Rusko vykazuje stejné znaky jako Třetí říše, kdy Hitler nechal posílat Židy do koncentračních táborů nebo malé děti na převýchovu do cizích rodin. Hitler svou propagandou zmanipuloval obrovské množství lidí, kteří ho následovali a souhlasili se všemi jeho činy. Stejně jako dnes Putin ovládá ruské občany, přesvědčuje je o důležitosti války, likviduje opozici, umlčuje odpůrce války a mění zákony tak jak se mu to hodí.
Podobnost a snaha mezi Stalinem a Putinem o obnovení území Ruska v hranicích původního carského impéria, tedy tam, kde o něj Rusko ve 20 letech přišlo, není vůbec náhodná. V roce 1918 byla podepsaná mírová smlouvá tzv. Brestlitevský mír, který potvrzoval vítězství ústředních mocností, tedy hlavně Německa a Rakousko -Uherska. Rusko tím přišlo o část Polska, Ukrajinu a Pobaltí.
Pakt Ribbentrop–Molotov tedy určil sféru vlivu Německé říše a Sovětského Svazu. Lublinské vojvodství a východní části Varšavského vojvodství připadlo pod dohled Německé říše a k Sovětskému svazu (tajným protokolem) byla připojena Litva. V červnu 1940 došlo k okupaci Litvy Rudou armádou a byla připojena k SSSR jako Litevská SSR, spolu s Lotyšském a Estonskem. Tímto byly porušeny mezinárodní práva dle Haagské úmluvy z roku 1907.
K tomuto paktu byla vyjednaná tajná dohoda o spolupráci mezi Gestapem a NKVD. Obě země si tímto zajišťovaly ochranu před lidmi nebo skupinami, které by mohly ohrozit režim.
SSSR se snažilo naplnit další tajné body z dodatku smlouvy tím, že napadlo Finsko. Mělo v úmyslu obsadit celé finské území, ale přes nečekaný odpor Finů se to nepodařilo. Tím vznikl Moskevský mír z března 1940, v němž bylo Finsko nuceno vzdát se Karelské šíje a části východní Karélie. I přes to si Finsko zachovalo nezávislost. Bohužel Pobaltí takovou možnost nemělo a bylo nuceno podepsat se Sovětským svazem smlouvu o obraně. To umožnilo SSSR umístit vojenské základny na pobaltské území. Postupně tak anektovalo SSSR za pomocí komunistických vlád všechny pobaltské státy.
Zdroje.