Anna, Marie, Dorota? O oblibě ženských jmen na severočeském venkově v letech 1610-1945

Kdo čte mé články pravidelně, ví, že vždy upozorňuji, že tato vesnice (Kunratice u České Kamenice) nebyla ničím výjimečná a že můžeme v článcích prezentovaná čísla považovat za platná pro celý podhorský pás od Krušných hor až po Krkonoše.

U jmen si tímto tvrzením ovšem nejsem jistý - roli hrálo národnostní složení a také místní zvyklosti.

U národnostního složení je třeba upozornit, že v této obci žilo německé obyvatelstvo. Nechci se zde teoreticky zaobírat pojmy „národ“ nebo „národnost“, takže si zjednodušeně řekněme, že zdejší obyvatelstvo bylo výlučně německé. (Respektive německy mluvící, měl-li by někdo námitky proti používání slova „národ“ pro 17. a 18. století.) V roce 1910 se ani jeden z 501 zdejších obyvatel nepřihlásil k české obcovací řeči (v celém soudním okrese Česká Kamenice se k české obcovací řeči přihlásilo 0,75 % obyvatel) a taktéž v roce 1921 ani jeden ze 428 obyvatel k české národnosti.

Ve druhé polovině 18. století se zde sice narodily dvě děti zde kvartýrujících vojáků české národnosti (podle jmen a příjmení rodičů), ale prvními skutečnými českými obyvateli byli až Ocelíkovi na přelomu 20. a 30. let 20. století.

Takže všechno Němci…

Jak je to s "místními zvyklostmi"? Každá obec měla svého „patrona“, na jehož svátek se konalo procesí. Byla-li patronkou žena, lze předpokládat, že po místní patronce dostávala zdejší děvčátka jméno častěji než jinde.

Po úvodu tedy na téma článku: Jaká jména dostávaly místní holčičky mezi třicetiletou a druhou světovou válkou?

1 923 děvčátek v letech 1630-1945 (ve skutečnosti jich bylo o něco více, ale matrika z let 1715-1735 se nedochovala; částečně ji lze rekonstruovat ze soupisů lidu; tuto rekonstrukci jsem provedl a v článku s ní počítám).

Kolik dostalo těchto 1 923 děvčátek jmen? 92!

Tolik jmen tedy obsahoval „seznam ženských jmen“ zdejších vesničanů mezi lety 1630 a 1945. Devadesát dva jmen. Dnes? Podle seznamu ministerstva vnitra jich dnes existuje kolem 4 500!

Ovšem - tento seznam eviduje zvlášť všechny varianty jednoho jména. Takže různými jmény jsou: Maria, Mária, María, Marie i Márie (a několik dalších variant těchto jmen). Já jsem takto nepostupoval a některá jména spojil: Maria i Marie jedno jméno! Berta i Bertha jedno jméno!

Ještě jednu úpravu matričních záznamů jsem provedl: Konec 17. století přinesl oblibu dvojitých jmen; uvidíme, že to byly hlavně Maria Anna, Anna Elisabeth a Maria Elisabeth.

Tento zvyk pak skoro sto padesát let a v této oblasti se od něj začalo odstupovat až v první polovině 19. století. Jenže v průběhu těchto dvou set let se změnilo používání těchto dvojitých jmen. Zatímco v 18. století zdejší dívky a ženy skutečně používaly obě svá jména, jak víme z různých úředních pramenů, v 19. stoletím již jen to první, jak víme z jejich vlastnoručních podpisů v matrikách.

Proto jsem řadu jmen v 19. a 20. století upravil do jejich „prosté“ podoby tak, jak je samy ženy používaly. Neboli: Narodila-li se třeba v roce 1720 Maria Elisabeth, celý život si říkala „Marliese“. Narodila-li se taková Maria Elisabeth třeba v roce 1850, celý život si říkala „Maria“, resp. „Mari“.

Podle Českého statistického úřadu (zdroj zde) se v České republice v roce 2024 narodilo 40 920 dívek (zdroj). Těchto více než 40 tisíc děvčátek dostalo 3 592 jmen (zdroj).

Byla tedy v minulosti větší uniformita jmen? Ano, dá se to tak říct. I kdybychom zmíněné Marie, Maríe a Márie brali jako jedno jméno, je dnes větší variabilita jmen.

Ukážeme si to na číslech třech nejoblíbenějších jmen dnes a v minulosti:

Ocitujeme předsedu Českého statistického úřadu Marka Rojíčka: „Prvních pět jmen tvoří 14–15 % z celkového počtu dětí.“

V této severočeské vesnici „prvních pět jmen“ neodstávalo 14-15 % dívek, ale - 50-90 %!

Tak třeba v letech 1651-1675 dostala třetina narozených dívek jméno Dorothea a třetina Elisabeth, po desetině dívek jména Anna a Eva a dvacetina Justina. 90,8 % dívek narozených mezi lety 1651-1675 dostala jedno z těchto pěti jmen.

Zvolil jsem „nejextrémnější“ čtvrtstoletí, ale ani v jiných to nebylo o mnoho jinak.

Ukážeme si graf, kolik procent dívek dostalo jedno z pěti tehdy nejoblíbenějších jmen:

Vidíme, že po celé 17. i 18. dostávalo osm devět dívek z deseti jedno z pěti nejčastějších jmen. Až v 19. století začal podíl pěti nejčastějších jmen klesat, ale i tak byl nejméně poloviční.

Jakých bylo pět nejoblíbenějších jmen mezi lety 1630-1945 v jedné severočeské vesnici, obývané německým obyvatelstvem?

Maria Anna! 1 923 děvčat, z nichž 263 dostalo jméno Maria Anna; to je 13,7 %.

Druhé místo by obsadily Theresie; takové jméno dostalo 9,4 % místních dívek. Třetím nejčastějším ženským jménem byla Maria s 8,3 %. Čtvrtým pak Anna se 7,2 % a pátým Anna Elisabeth s 5,7 %.

Pokud bychom brali v úvahu jen první jméno (tedy Marie Anny, Marie Elisabeth, Marie Theresie a další dvojité varianty bychom brali jen jako „prosté“ Marie), pak nejoblíbenějším jménem byla Maria s  29,5 %, dále Anna s 18,1 %, Theresia s 9,4 %, Dorothea s 5,5 % a Elisabeth se 4,9 % (ovšem Elisabeth bylo velmi oblíbené druhé jméno); na šestém místě by v těsném závěsu za Elisabeth byla Brigitta.

Těchto pět „jednoduchých“ jmen tak dostalo 67,4 % dívek, na ostatní jména připadá 32,6 %.

Nyní se podíváme na jednotlivá čtvrtstoletí:

Matriky farnosti Česká Kamenice jsou dochovány od roku 1630. My se díky nim můžeme podívat ještě trochu dále do minulosti - do let kolem roku 1610.

Počítáme-li, že děti narozené mezi lety 1630-1650 rodily matky mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života, dostaneme se k rokům narození těchto matek mezi lety 1590-1630. Tedy kolem roku 1610…

Jaká jména měly ženy dětí, narozených v naší vsi mezi lety 1630-1650? Tedy ženy narozené přibližně mezi lety 1590-1630?

Anna, Barbara, Dorothea, Justina, Eva, Maria. Ann bylo něco přes 20 %, pětina žen se jmenovala Barbara a další pětina Dorothea, Justin bylo 12,5 %. Další jména byla Elisabeth, Klara, Christina a snad poněkud překvapivě Ludmila, i když se téměř jistě jednalo o Němku. To je vše - jen deset jmen.

Od roku 1630 máme k dispozici matriky a známe jména pokřtěných dětí.

Na první místo ze třetího poskočila Dorothea se 21,3 %. Anna klesla s 19,1 % na druhé místo, o které se dělila s Justinou. Čtvrtým nejoblíbenějším jménem byla Barbara a pátým Elisabeth. Vyskytla se ještě dvě jména - Eva a Maria. A to je opět vše: za celých dvacet let bylo použito jen sedm dívčích jmen! Pravda, kvůli válečným událostem se dětí rodilo málo…

První poválečné roky…

Žebříček oblíbenosti stále vede Dorothea. Pozici nejoblíbenějšího ženského jména posílila, když mezi lety 1651-1675 více než třetina narozených dívek dostala toto jméno; přesně to bylo 36,8 %.

Na druhé místo z pátého poskočila Elisabeth, místo dřívějších 10,6 % se jich nyní rodilo 30,3 %; a rovnou prozradím, že v následujícím čtvrtstoletí bude Elisabeth jménem vůbec nejoblíbenějším.

Všimněme si - dvě třetiny dívek, 67,1 %, se jmenovaly buď Dorothea, nebo Elisabeth…

Anna se propadla z druhého na třetí a místo původních 19,1 % se jich nyní rodilo 10,5 %. Eva se držela s osmi procenty na čtvrtém místě.

Pátá byla Justina. Toto jméno zcela ustupovalo - v letech kolem roku 1610 jich bylo 12,5 %, v letech 1630-1650 dokonce 19,1 %, nyní již jen 5,3 %. V roce 1663 se narodila malý Justýnka Eschlerová - to byla poslední Justina v celé historii až do konce druhé světové války. Ještě nedávno velmi oblíbené jméno zcela vymizelo…

Obdobně byla na ústupu Barbara - kolem roku 1610 jich bylo 20 %, v letech 1630-1650 17 %, nyní jen 2,6 %. Poslední Barbara se narodila v roce 1656 a obdobně jako u Justiny žádnému dalšímu děvčátku nebylo až do konce druhé světové války dáno jméno Barbara.

I poslední čtvrtstoletí 17. století se neslo ve znamení dvou jmen - první místo obsadila Elisabeth s 31,9 %, druhé Dorothea s 27,7 %; 59,6 % dívek dostalo jedno z těchto dvou jmen.

Velký pokles nastal u Anny - místo 10,5 % v předchozím čtvrtletí (a 22,5 % kolem roku 1610) se jich na konci 17. století rodilo již jen 4,3 %. Na čtvrtém místě se umístila Maria s 9,6 %.

Ale jak již víme, nastává ke konci 17. století století dvojitých jmen: V roce 1681 byla pokřtěna první Maria Elisabeth a jméno se velmi rychle ujalo; v celém tomto čtvrtstoletí jich bylo 11,7 % a ve čtvrtstoletí následujícím bylo toto jméno již tím nejčastějším.

Dalším oblíbeným dvojitým jménem, které nahradilo dosavadní „Annu“ byla Anna Elisabeth. V celém čtvrtstoletí jich sice bylo jen 8,5 %, ale v následujícím čtvrtstoletí obsadí druhé místo za Marií Elisabeth. Éra těchto dvou jmen vlastně nastala již v roce 1695, kdy zcela vytlačila původní Elisabeth a Dorothey. Tak například od srpna 1695 do srpna 1696  se v obci narodilo devět děvčátek a všechny dostaly jméno buď Maria Elisabeth, nebo Anna Elisabeth…

Poprvé se v tomto čtvrtstoletí objevuje také další za chvíli oblíbené dvojité jméno - Dorothea Elisabeth. První se narodila až v roce 1699 a o pár let později již takové jméno dostane pětina narozených děvčat.

Hlavní jména si ukážeme na dvou grafech:

Prvním je graf oblíbených jmen na začátku 17. století, která postupem století ustupovala jménům jiným: Anna, Justina, Barbara:

Druhým je naopak graf jmen, která v průběhu 17. století stoupala na oblibě: Dorothea a Elisabeth; k nim připadáme také tradiční Marii:

Století dvojitých jmen…

Víme, že na konci 17. století se objevila dvojitá jména, především Maria Elisabeth, Dorothea Elisabeth a Anna Elisabeth, která zcela vytlačila jména původní.

V prvním čtvrtstoletí 18. století bylo nejoblíbenějším jménem Maria Elisabeth s 26,4 %, na druhém místě byla Anna Elisabeth s 25,6 % a na třetím Dorothea Elisabeth s 20,8 %. Čtvrté místo pak obsadilo další dvojité jméno Anna Maria; takové jméno dostalo 9,1 % děvčátek.

Až na pátém místě je původní „lídr“ Elisabeth. Jeho obliba se v druhé polovině 17. století pohybovala kolem 30 %, nyní to bylo již jen 6,5 %. Ovšem při pohledu na výše uvedená dvojitá jména je jasné, že jméno Elisabeth bylo stále v oblibě, jen se před něj nyní předřazovalo jméno jiné - jméno Elisabeth, ať jako jediné nebo ve jménu dvojitém, dostalo dokonce 79,3 % děvčat.

Dalším „propadlíkem“ je Dorothea. Místo 27,7 % na konci 17. století se jich nyní rodilo jen 5,2 %. Pokud bychom k nim ovšem připočetli Dorothey Elisabeth, bylo by jich 26 %.

Ann i Marií bylo nyní shodně jen 2,6 %. Zcela ustoupilo jméno Eva, které se dříve pohybovalo kolem 7 %; žádná Eva se nyní nenarodila, ta poslední přišla na svět v roce 1686 a další se narodí až v roce 1781; to bude poslední Eva do konce druhé světové války.

Obdobný obrázek vidíme také v tomto čtvrtstoletí. I nyní vládnou tři oblíbená dvojitá jména, jen si trochu prohodila pořadí: Na prvním místě je Anna Elisabeth s 27,2 %, na druhém Maria Elisabeth s 23,9 % a na třetím zůstala Dorothea Elisabeth, která klesla na 13 %. Čtvrtá byla Anna Maria s 9,8 %.

Pozorný čtenář asi stále postrádá Marii Annu; pozorný čtenář totiž už ví, že to bylo vůbec nejčastější jméno mezi třicetiletou a druhou světovou válkou. První Maria Anna se narodila až v roce 1734 a velmi rychle „celou soutěž“ ovládla. Celkem se jich v tomto čtvrtstoletí narodilo 7,6 %.

Po Marii Anně následuje další nové jméno - Maria Magdalena. Až za ní se se 4,4 % umístilo první „jednoduché“ jméno Anna. Jméno Dorothea zcela vymizelo; přitom ještě v letech 1676-1700 jich bylo 27,7 %. Stejně tak se nenarodila ani jedna Elisabeth.

Nástup dvojitých jmen si ukážeme v grafu:

A ještě jeden graf - ústup oblíbených jmen Dorothea a Elisabeth:

Jak vlastně víme, že se skutečně ona dvojitá jména používala i doma "dvojitě"? Poněkud překvapivě z čistě úředních pramenů - z pozemkových knih. Tak v roce 1733 koupil zdejší statek čp. 11 Daniel Zeckert. Měl sestry Dorotheu Elisabeth, Marii Elisabeth a Annu Elisabeth, kterým vyplácel jejich dědické podíly. A úředník, zapisující tyto splátky do pozemkové knihy, místo oficiálních jmen použil jejich domácké podoby: Dorliese, Marliese a Anneliese. Z jiné kupní smlouvy víme, že Maria Anna byla „Marjan“.

Žebříček poprvé, a prozradím, že na celých sto let, opanovala Maria Anna; 25 % narozených holčiček dostalo takové jméno.

V oblibě se držela Anna Elisabeth s 21,2 % a Maria Elisabeth s 15,9 %; naopak téměř vymizely Dorothey Elisabeth, kterých se narodilo jen 5,3 % místo původních 13, resp. 20,8 % v předchozích čtvrtstoletích. Častěji se naopak používalo jméno Maria Magdalena - 8,3 %.

Ještě jedno nové jméno se objevuje. Snad nebude těžké ho uhodnout. Kdo panoval v tomto čtvrtstoletí? Správně, Marie Terezie. 6,1 % kunratických děvčátek dostalo toto jméno; v dalších čtvrtstoletích nabude velké obliby jméno Theresia.

Na prvním místě byla stále Maria Anna - 29,3 %. Druhé místo obsadila Theresia, kterých se narodilo 15,6 %; přitom v celém dlouhém období od roku 1630 až do roku 1776 se nenarodila ani jedna. Je tedy trochu s podivem, že jméno Theresia se uchytilo až okolo smrti Marie Terezie, když tato panovnice vládla dlouhých čtyřicet let (Marie Terezie zemřela roku 1780). Marií Terezií bylo v těchto letech 1776-1800 7,8 % a obsadily páté místo.

Přeskočili jsme třetí a čtvrté místo: Třetí byla Anna Elisabeth, jejíž obliba ale poklesla z 21,2 % na 12,7 %; a od přelomu 18. a 19. století se nedávalo již vůbec. Pokud se používalo dvojitého jména „Anna a někdo“, pak nikoli Anna Elisabeth, ale Anna Franziska; k 19. století se samozřejmě dostaneme později.

Čtvrté bylo nové jméno - Brigitta. Poprvé se v této vsi objevilo v roce 1783 a velmi rychle získalo na oblibě; v celém tomto čtvrtstoletí tak bylo pojmenováno 10,7 % děvčátek.

Pátá byla Maria Theresia, na šestém místě Veronika. Veronika se objevuje již v minulém čtvrtstoletí, tehdy jich bylo 6,1 %, nyní 5,4 %; a již na začátku 19. století opět vymizí. Za zmínku stojí ještě „samostatná“ Magdalena s 5,4 %, která nahradila původní Marii Magdalenu, takové dvojité jméno se již nyní nedávalo.

Začátek století znamenal potlačení „jednoduchých“ jmen a nástup jmen dvojitých - Maria Elisabeth, Anna Elisabeth a Dorothea Elisabeth byla ta nejčastější; ve druhé polovině 18. století žebříčkům vévodila Maria Anna, v první polovině 18. století byla používána i Anna Maria, ale ve druhé polovině století toto jméno vymizelo:

Nově se ke konci století objevila dříve „neexistující“ jména - Theresia, Brigitta, Veronika, Magdalena. Veroniky a Magdaleny brzy „zaniknou“, Theresia a Brigitta budou oblíbené do poloviny 19. století.

Před 19. stoletím ještě jedna poznámka k pověrčivosti tehdejších lidí. Je zajímavé a snad poněkud překvapující, že v tehdejší době plné pověr, se rodiče v případě pojmenování svých dětí pověr moc nedrželi: Narodilo se děvčátko a dostalo jméno Theresia. Při tehdejší vysoké dětské úmrtnosti (psal jsem o ni v tomto článku) malá Theresia žila jen pár dnů. Za dva roky se narodilo další děvčátko. A rodiče mu opět dali jméno Theresia. I tato Theresia brzy zemřela. A narodilo se třetí děvčátko. Jaké jméno rodiče vybrali, když jim krátce předtím zemřely dvě Theresie? Ano, správně - opět Theresia… Nebylo to nic výjimečného!

V průběhu 19. století budeme svědky dalších trendů:

Předně budou ubývat dvojitá jména. Děti sice i nadále budou křtěny více, nejčastěji dvěma, jmény, ale již to nebudou dvojitá jména, v občanském životě budou používat jen jedno.

Druhé jméno totiž bude po kmotrovi. Tento trend můžeme vypozorovat až ve druhé polovině 19. století. I v předchozí době se sice stávalo, že se kmotra i děvčátko jmenovaly stejně, ale jednalo se spíše o výjimky; většinou se jejich jména lišila. Ve druhé polovině 19. století se naopak stávalo pravidlem dávat druhé jméno po kmotrovi, resp. v našem případě po kmotrách.

Druhým trendem je rozšiřující se „paleta“ dívčích jmen. V letech 1776-1800 se v této obci narodilo 205 dívek a rodiče si vystačili se 17 jmény. V letech 1801-1825 to bylo 229 dívek a stále pro všechny stačilo jen 18 různých jmen. V letech 1826-1850 se narodil jen o málo větší počet dívek - 262, ale jmen bylo místo původních 18 již 29. „Paleta“ se rozšiřovala i nadále: 1851-1875 se narodilo 274 dívek, jmen bylo dáno 30.

Poté se počet dětí začal snižovat: v letech 1876-1900 se narodilo jen 223 dívek, kterým ale bylo dáno 34 jmen. V letech 1900-1925 to již bylo jen 144 dívek a jmen bylo 27. V letech 1925-1945 pak trend pokračoval - nízký počet dětí - jen 68 dívek, ale těchto 68 dívek dostalo 30 různých jmen; tedy stejný počet jmen, kolik jich o necelé století dostalo 274 dívek. Jména byla samozřejmě v letech 1925-1945 od těch „sto let starých“ samozřejmě odlišná, dostaneme se k tomu…

Již tři čtvrtě století jménům vládne Maria Anna a stejně tomu tak bylo i v tomto čtvrtstoletí. Jen jejich podíl se trochu snížil - z 29,3 % na 25,8 %. Trend bude pokračovat a Maria Anna o svůj „stoletý“ primát brzy přijde.

Ani další místo se nezměnilo: druhá byla Theresia s 23,6 % (dříve 15,6 %) . Původně čtvrtá Brigitta skončila s 18,8 % na místo třetí. Na čtvrté místo se skokem z původních čísel kolem 2 % dostala Anna Franziska - takové jméno dostalo 13,5 % děvčátek; toto jméno zcela nahradilo „původní“ Annu Elisabeth, ale i obliba tohoto dvojitého jména pak rychle opadne.

I na pátém místě se objevuje nováček - Johanna Theresia; bylo jich ale jen 3,5 %, stejně jako Magdalen. I tato jména upadnou brzy v zapomnění - Johannu Theresii nahradí prostě Johanna, Magdalena bude opuštěna.

Na prvním místě opět Maria Anna. Ovšem její „sestup“ pokračuje - je jich nyní jen 23,3 % a v následujícím čtvrtstoletí o svůj „stoletý“ primát přijde (prozradím, že jich bude již jen 7,3 %).

Další dvě místa stejná jako v předchozím čtvrtstoletí: Theresia, jejíž obliba mírně poklesla na 20,6 %, a Brigitta, jejíž obliba poklesla na 11,1 %.

Vidíme, že obliba třech nejčastějších jmen oproti minulosti poklesla. Z původních přibližně 2 % se na 8 % dostala Johanna a 7,3 % bylo Franzisek.

Důležitý vzestup zaznamenala Marie - víme, že v 17. století jich bylo přibližně 5-10 %, v 18. století pak jen kolem 1 %; ještě v letech 1801-1825 to bylo 0,4 %, nyní ale již 7,3 %. A „prostá“ Maria převezme pozici nejoblíbenějšího jména místo „Marie Anny“ a zůstane jím (s jednou výjimkou) až do roku 1945.

Anna Franziska klesla z 13,5 % na 3,8 %, místo Anna Franzisek se nyní dávalo prosté Franziska, a místo čtvrtého obsadila Anna Franziska až sedmé místo. I tak byla po Marii Anně druhým nejoblíbenějším dvojitým jménem. Víme, že před sto lety (tedy myšleno před sto lety od roku 1830) dostávalo dvojitá jména více než 80 % dívek; nyní to bylo již jen 29,8 %. A tento trend bude pokračovat.

A objevuje se další trend - neobvyklá jména. Nově tak byla „nalezena“ jména jako Amalia, Agnes, Regina, Antonia, Julia, Wilhelmine, Emerentia, Rosalia, Albine, Florentine nebo Kreszenzia.

Střídání stáží na prvním místě po sto letech - Maria Anna klesla na 7,3 % a spolu s Reginou obsadila až dělené páté místo. Na prvním místě ji vystřídala „prostá“ Marie s 16,8 %.

Znovu se do módy dostala také „prostá“ Anna bez druhého jména, Ann bylo 13,9 %. Theresia skončila třetí s 12 %; již v dalším čtvrtstoletí toto oblíbené jméno zcela vymizí. Čtvrtá skončila s 8,4 % Antonia; jméno, které se poprvé objevilo teprve v minulém čtvrtstoletí. Dále jsou tedy na pátém místě shodně Maria Anna a Regina, sedmým nejoblíbenějším jménem byl další „nováček“ - Emilie; obliba tohoto jména poroste. Pak následují Franzisky, Julie a Johanny; těch bylo již jen několik procent.

I v tomto čtvrtstoletí byla „objevena“ další nová jména: za chvíli budou velmi oblíbené Augusty a Berty, naopak dočasná „sláva“ Karolin a Mathild zase rychle vyhasne…

Na prvních dvou místech žádná změna - Marie 16,1 %, Anna 15,2 %.

Třetí a čtvrté místo obsadila „nová“ jména - shodně po 8,1 % měly Emilie a Augusta. Dlouholetý lídr Maria Anny byla pátá s 6,3 %. Následovaly Antonie, Anny Marie, Berty, a Julie; každé z těchto jmen mělo kolem 5 %.

Již na přelomu 18. a 19. století začala ubývat dvojitá jména. Až do poloviny století sice žebříček vedla Maria Anna, ale kromě Anny Franzisky v letech 1801-1825 to bylo v podstatě jediné rozšířené dvojité jméno. I Maria Anna ve druhé polovině 19. století ustupuje do pozadí.

V první polovině 19. století byla dalšími oblíbenými jmény Theresia a a Brigitta, které ve druhé polovině 19. století vystřídaly Marie a Anny. Rozšiřuje se „paleta“ jmen a žádné nejoblíbenější jméno po roce 1850 již nebude mít víc než 20 %. Dvě nejoblíbenější jména budou dávána asi třetině dívek, zatímco ještě v polovině 18. století to byla více než polovina a v polovině 17. století dostaly jedno ze dvou nejoblíbenějších jmen dvě třetiny dívek (bez ohledu na to, které jméno to zrovna bylo).

Změnu obliby jmen si opět ukážeme graficky, s přesahem do 18. i 20. století.

Nejprve dříve oblíbená, v průběhu 19. století upadající jména: Maria Anna, Theresia, Brigitta a Anna Franziska:

A naopak - graf vývoje obliby jmen, které se dostaly do popředí ve druhé polovině 19. století: Maria, Anna, Emilie, Augusta, Antonia:

Z grafu vidíme, že některá jména si udržela oblibu i ve století dvacátém; jiná, hlavně Antonia, opět vymizela.

Asi by bylo lépe jako hranic zvolit rok 1914 nebo 1918, ale nechám raději další čtvrtstoletí…

Anna se poprvé od začátku třicetileté války dostala na první místo žebříčku nejoblíbenějších jmen; toto jméno pro svá děvčátka nyní zvolilo 19,4 % rodičů. Marie obsadila se 17,4 % druhé místo.

Kromě Anny zaznamenalo svou renesanci také jméno Elisabeth. Jméno Elisabeth ve druhé polovině 17. století dostalo přibližně 30 % narozených dívek, ale postupně vymizelo ve prospěch dvojitých jmen jako Maria Elisabeth a Anna Elisabeth a jméno Elisabeth jako jméno samostatné nedostala jediná místní dívka mezi lety 1719-1885! Po 166 letech toto jméno „obnovili“ Josef a Berta Höhneovi. A v první čtvrtině 20. století již toto jméno dostalo 15,3 % dívek.

Čtvrté místo s 10,4 % udržela Emilie. Augusta se z děleného čtvrtého místa propadla na šesté, když ji s 6,3 % předběhla Frieda. Augusta měla nyní 4,2 %, za ní byla s 3,5 % Anna Maria shodně s novým jménem Elfriede; to bude brzy velmi oblíbené. A až za nimi je s 2,8 % Maria Anna, stoletá vládkyně oblíbenosti. Shodné procento má další jméno Gertrud.

Ve 20. letech se poprvé objevují „germánská“ jména - Elfriede, Gertrud, Herta, Hidlegard, Waldtraud, Edeltraud, Irmgard. Kromě Elfriede a Hildegard mnoho dívek tato jména ovšem nenosila, dříve však nebyla vůbec.

Anna se propadla kamsi dozadu, když toto jméno dostalo místo 19,4 % jen 1,5 % dívek; důvod tohoto náhlého a razantního propadu neznám.

První místo tak znovu obsadila Maria, vlastně nyní již moderněji psáno Marie; 17,6 %. Druhé skončily shodně s 8,8 % Elfriede a Hildegardy. Poté následovalo se 7,4 % tradiční jméno Maria Anna, které prodělalo mírnou renesanci; snad na úkor zmíněné Anny.

Nově se objevila také Christina a hned obsadila páté místo. Na šestém byly s 5,9 % shodně Elisabethy (pokles z 15,3 %) a Eriky, následovala nová jména Ilse a Edith.

Zřetelné jsou dva trendy:

Za prvé: Dívkám se hledala jedinečná jména. V letech 1925-1945 se v obci narodilo jen 68 dívek, o desetinu méně než v letech 1651-1676, ale těchto 68 dívek dostalo 30 různých jmen; v minulosti věc nevídaná - v letech 1651-1676 to bylo jen osm jmen pro 76 dívek.

Za druhé: Byla „objevována“ jména z „germánského dávnověku"; pověděli jsme si o tom výše - různé Gertrudy, Hildegardy, Waldtraudy a podobně.

Také některá dříve oblíbená, potom opuštěná jména prodělala svou renesanci: Marie, Anny, Elisabeth; zajímavé je, že v 17. století velmi oblíbená Dorothea zůstala zcela zapomenuta. Také jiná, především dvojitá jména zůstala zcela nebo téměř zcela zapomenuta: Marie Elisabeth, Anna Elisabeth nebo Dorothea Elisabeth.

Na četnost těchto dvou kategorií mezi lety 1610-1945 se podíváme v posledních dvou grafech (v grafu raději bez čísel, bylo by to nepřehledné; na ose y uvedena procenta):

Zde je graf jmen oblíbených jmen v 18. století (opět bez čísel, osa y v procentech):

Uvidíme, zda se ještě Maria Elisabeth nebo Anna Elisabeth dočkají své renesance… I Dorotky čekají…

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, matriky farnosti Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu obce Kunratice.

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/615012-ceska-jmena-roku-2024-narodilo-se-nejvic-jakubu-a-elisek-ubyva-treba-simonu?utm_source=chatgpt.com

https://www.babyonline.cz/nejoblibenejsi-jmena-2024

https://csu.gov.cz/produkty/detskym-jmenum-loni-opet-kralovali-jakub-a-eliska

https://csu.gov.cz/narozeni?pocet=10&start=0&podskupiny=133&razeni=-datumVydani