Z kolébky hned do hrobu: dětská úmrtnost mezi třicetiletou a první světovou válkou

Jako i v mých minulých článcích se podíváme do jedné typické severočeské podhorské obce na bývalém panství Česká Kamenice, dnes v okrese Děčín.

Matriční zápisy od roku 1630 a vrchnostenské soupisy lidu od roku 1669 dovolují pečlivě rekonstruovat jednotlivé rodiny: kdy se lidé rodili, kdy se brali, kolik měli dětí nebo kolik z nich se dožilo dožilo dospělosti.

A právě na dětskou úmrtnost se podíváme v tomto článku.

V historické demografii se tomu říká rekonstrukce rodin. Pomocí pečlivého (a časově velice náročného) zkoumání matrik a dalších archivních materiálů se rekonstruuje podoba rodiny v minulosti. Všichni lidé se řadí do jednotlivých rodin, takže z „nudných“ archivních záznamů vysvítá obraz rodinného života našich předků.

Pokud odečteme různé osoby, které v této jedné konkrétní severočeské obci pobývaly pouze dočasně, pak v průběhu třech staletí můžeme sledovat desítky rodů a stovky a stovky rodin:

Třeba takoví Eschlerovi vlastnili bývalou dědičnou rychtu čp. 1 nejméně od roku 1613 až do konce druhé světové války. Kolem roku 1613 (datum sestavení nejstaršího dochovaného urbáře) tento statek vlastnil Michael Eschler, od něj jej krátce poté koupil syn Georg, od něj v roce 1667 jeho syn Georg, a tak dále a tak dále, až do roku 1914, kdy jej koupil Julius Eschler, který statek vlastnil až do roku 1945. Julius byl 8×pravnukem Michaela Eschlera: 11 generací jednoho rodu, desítky jednotlivých, tzv. nukleárních rodin z tohoto rodu.

Takovou rekonstrukcí rodin jsem zjistil půl tisíce rodin, které v Kunraticích setrvaly „od kolébky, resp. svatby, do hrobu“ a u kterých vím, kolik měly dětí a kolik z nich se dožilo dospělosti.

O těchto několika tisících dětech bude tento článek…

Jaká tedy byla dětská úmrtnost v jedné typické severočeské vesnici mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Předtím, než se podíváme na konkrétní čísla, musí ovšem předcházet kritika pramenů:

Od poloviny 19. století jsou matriky téměř zcela spolehlivé, pro starší dobu to ovšem neplatí.

Jak jsem psal v článku o mrtvě narozených dětech (odkaz zde), nouzově pokřtěné děti byly do matrik v této farnosti zapisovány až od 80. let 18. století, mrtvě narozené až od 20. let 19. století. Počet mrtvě narozených měl stoupající tendenci a činil 1 % v letech 1826-1850, 3 % v letech 1851-1900 a dokonce 7 % v letech 1901-1910. To bylo ovšem číslo velmi vysoké: celozemsky činil počet mrtvě narozených dětí v těchto letech přibližně 2 %. Počet nouzově pokřtěných se po celé 19. století pohyboval mezi 2 a 3 %.

Mrtvě narozených a nouzově pokřtěných dětí tak v 19. století bylo přibližně 5 %.

Tyto děti ovšem v matričních zápisech 17. a 18. století téměř jistě chybějí. A tak bude třeba k níže uvedeným číslům těchto přibližně 5 %, možná ale i 10 %, přičíst. Kolik přesně se rodilo mrtvě narozených dětí třeba v 17. století ovšem již zjistit nelze.

Celý problém je samozřejmě ještě složitější, ale pro účely popularizačního článku to snad takto postačí.

Ještě jedna poznámka - hranice dospělosti byla v různých dobách stanovena různě, někdy se ve stejné době lišila tato hranice pro chlapce a pro dívky (např. u dívek 15 let, u chlapců až 18 let). Já jsem jako hranici dospělosti zvolil dnešní hranici, tedy 18 let.

V této obci se mezi lety 1630-1914 narodilo 3 790 dětí (číslo bude pravděpodobně z výše uvedených důvodů o něco vyšší).

Z těchto 3 790 dětí se mi u 2 364 podařilo zjistit, zda se dožily dospělosti, nebo naopak zemřely ještě před 18. narozeninami. To je tedy přesné číslo statistického vzorku, na kterém si ukážeme dětskou úmrtnost v průběhu téměř tří století.

Z těchto 2 364 dětí se dospělosti dožilo 1 503, před dosažením dospělosti zemřelo 861.

Celková dětská úmrtnost v průběhu téměř tří století tedy v této severočeské obci činila 36,4 %.

Pokud bychom z výše uvedených důvodů k těmto dětem připočetli oněch 5-10 %, dostaneme se na přibližně 40-45 % dětí, které se nedožily 18. narozenin.

Předně musím upozornit, že níže prezentovaná čísla jednotlivých čtvrtstoletí a půlstoletí se týkají roku narození matky. Tedy pokud bude uvedeno, že ve čtvrtstoletí 1700-1725 byla dětská úmrtnost x %, jedná se ve skutečnosti o dětskou úmrtnost přibližně v letech 1720-1770 (o tom, kdy ženy rodily první dítě, jsem psal v tomto článku, o tom, kdy rodily poslední dítě, v tomto článku).

Vím, že z hlediska historické demografie je to chybné, ale mám hotovou jen statistiku matek (tedy počtu narozených a dospělosti se doživších dětí), nikoli dětí samotných, ta mi bude trvat snad i několik let…

Také musím upozornit, že původní dostatečný vzorek více než 2 000 dětí, se rozčleněním do jednotlivých časových úseků zmenšuje na několik set, čímž se ovšem statistika stává ne zcela spolehlivou.

Ale tento článek je populárně-naučný, nikoli vědecký, takže k přehledu o vývoji dětské úmrtnosti to takto postačí.

Teď už zpět k číslům:

Víme tedy, že v průběhu tří staletí mezi třicetiletou a první světovou válkou byla celková míra dětská úmrtnosti 36,4 %. Pokud bychom připočetli v matrikách v 17. a 18. století neuváděné mrtvě narozené a nouzově pokřtěné děti, dostaneme se asi na 40-45 %.

Nejmenší míra dětské úmrtnosti byla samozřejmě v době první republiky (číslo platí pro třicátá léta), kdy činila 14,3 %. To již ovšem v České Kamenici stála okresní nemocnice, která leží jen půl hodiny chůze z této obce a nemocnice měla i vlastní sanitku…

V předchozích staletích byla ovšem vyšší:

Z čísel se zdá, že dětská úmrtnost narůstala a poněkud paradoxně byla nejmenší v 17. století: Matky narozené v letech 1630-1675, tedy ty, které své děti rodily přibližně v letech 1650-1715 (opět upozorňuji, že jde jen o rodiny, u nichž znám osud všech členů rodiny alespoň do 18. narozenin všech dětí), porodily 216 dětí, z nichž před 18. narozeninami zemřelo „jen“ 58, takže míra dětské úmrtnosti byla 26,9 %. K tomuto číslu bude třeba připočítat oněch zmíněných 5-10 %, a pro tuto dobu možná i o něco více.

Pokud bychom k těmto starším ženám připočítaly i ty narozené v letech 1676-1700, pak celková míra dětské úmrtnosti dětí matek narozených mezi lety 1630-1700 byla 30,7 %.

Dětská úmrtnost narůstala i nadále: ženy narozené v letech 1701-1750 porodily 333 dětí, z nichž 114 se nedožilo 18. narozenin. Dětská úmrtnost tak činila 34,2 %.

Ženy narozené v letech 1751-1800 (tedy ty, které děti rodily přibližně mezi lety 1770-1840) porodily 569 dětí, z nichž 233 zemřelo ještě v dětském věku. Dětská úmrtnost tak činila 40,9 %.

Přibližně ve stejné výši se míra dětské úmrtnosti držela i u dětí žen narozených v letech 1801-1850. Tyto ženy porodily 703 dětí, z nichž se dospělosti dožilo 434, takže dětská úmrtnost byla 38,3 %.

Podobná míra dětské úmrtnosti panovala i u dětí žen, narozených v letech 1851-1875. Tyto ženy rodily své děti přibližně v letech 1870-1915, tedy v době, kdy již byly matriční zápisy zcela spolehlivé a oněch zmíněných 5-10 % připočítávat nemusíme. Tyto ženy porodily celkem 316 dětí, z nichž 123 zemřely ještě jako děti. Ještě kolem přelomu 19. a 20. století tak v severočeské vsi míra dětské úmrtnosti dosahovala 38,9 %.

Ženy narozené v letech 1876-1900 pak porodily 141 dětí, z nichž „jen“ 34 zemřelo, takže míra dětské úmrtnosti činila 24,1 %. Tedy výrazné snížení u dětí narozených přibližně od začátku 20. století do dob první republiky.

A ve třicátých letech pak byla míra dětské úmrtnosti výše zmíněných 14,3 %.

Graf vypadá takto (uvedené roky jsou roky narození matky, čísla jsou v procentech):

Z grafu se zdá, že v 17. století umíralo méně dětí než ve dvou stoletích následujících. Pokud bychom ovšem k uvedenému číslu 30,7 % připočetli výše zmíněných 5-10 %, dostaneme se na 35-40 % dětí, které se nedožily dospělosti. V o něco vyšších číslech, 40-45 %, se dětská úmrtnost pohybovala také v 18. i 19. století.

Až od poloviny 19. století dětská úmrtnost pomalu klesá pod 40 %, ale i na přelomu 19. a 20. století stále asi třetina dětí umírala před dosažením 18. roku života. Na začátku 20. století to byla asi pětina a v dobách první republiky asi šestina či sedmina.

V žádném období od třicetileté do druhé světové války dětská úmrtnost (zřejmě) nepřesáhla 50 %, ale až do konce 19. století tuto hranici atakovala.

Na závěr článku se podíváme ještě na jednu statistiku:

Dětská úmrtnost podle věkových skupin

V historické demografii se standardně pracuje se třemi dětskými věkovými skupinami: do 1 roku života, 1-4 roky a 5-14.

V článku jsem počítal dětskou úmrtnost do 18, nikoli 15 let, takže pro tuto statistiku vyřadím všechny mladé lidi zesnulé mezi 15. a 18. narozeninami; těch ostatně nebylo moc - „jen“ 3,7 % ze zemřelých dětí.

Po jejich odečtení nám stále zbývá statistický vzorek o téměř tisících dětech, které zemřely do 15. narozenin.

Z těchto dětí pak 58,7 % zemřelo ještě před prvními narozeninami, 29,3 % ve věku 1-4 roky a zbylých 12 % mezi 5 a 14 rokem života.

Ze severočeské farnosti Česká Kamenice se pro srovnání těchto čísel podíváme na opačný konec Čech - do jihočeské farnosti České Budějovice.

Historik Josef Grulich ve své (doporučeníhodné!) knize Migrace městského a venkovského obyvatelstva: Farnost České Budějovice 1750-1824 uvádí podíl těchto věkových skupin: do 1 roku - 60,5 %, 1-4 roky 28,7 %, 5-14 - 10,8 %.

Tedy až na „pár desetinek“ procenta bylo rozdělení dětské úmrtnosti podle věkových skupin na opačných koncích Čech zcela shodné.

Ještě pro srovnání - jinde to bylo mnohem méně: ve Francii byl podíl dětí zemřelých do prvních narozenin v letech 1760-1769 „jen“ 35,3 % a ve Švédsku v letech 1820-1829 „jen“ 32,8 %.

O dětské úmrtnosti se Josef Grulich nezmiňuje, uvádí jen tabulku zemřelých podle věkových skupin: Z 12 316 zesnulých ve farnosti České Budějovice v letech 1750-1800 jich 56,1 % bylo mladších 15 let, k tomu dalších 1,6 % ve věku 15-19 let. To ovšem není číslo dětské úmrtnosti, protože není očištěno o migraci.

O této problematice jsem psal v tomto článku:

Pokud bychom srovnali údaje jen na základě věku zesnulých, pak v naší severočeské obci umíralo do 19 roku života 60,6 %, tedy jen o několik procent více než ve farnosti České Budějovice. Z předchozího textu ale víme, že skutečná míra dětské úmrtnosti (po očištění o migraci) byla „jen“ asi 40-45 %. Snad taková byla i dětská úmrtnost i v Českých Budějovicích…

V návaznosti na předchozí text by bylo možné položit další otázky: Ovlivňoval věk matky šanci na přežití dítěte do dospělosti? Lišila se dětská úmrtnost podle počtu sourozenců? Lišila se podle pořadí narození dětí?

O těchto a dalších otázkách bude ale až další článek…

SOA Litoměřice, sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy obyvatel obce Kunratice.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.

Josef GRULICH: Migrace městského a venkovského obyvatelstva: Farnost České Budějovice 1750-1824, České Budějovice 2013.

Eduard MAUR: Základy historické demografie, Praha 1983.