Kolik se rodilo mrtvě narozených dětí v 19. století?

V posledních letech se podíl mrtvě narozených dětí pohybuje kolem 0,35–0,4 % ze všech narozených (zdroj a zdroj).

Kolik se rodilo mrtvě narozených (novějším termínem mrtvorozených) dětí v 19. století? Podíváme se na matriky jedné severočeské vesnice.

Jméno vesnice není důležité, takových vsí byly v severních Čechách stovky. Kdy by přesto chtěl vědět konkrétně: jsou to Kunratice, dříve Litoměřický kraj - panství Česká Kamenice, později Litoměřický kraj - politický okres Děčín - soudní okres Česká Kamenice, dnes Ústecký kraj, okres Děčín.

V obci žilo v 19. století kolem 500 obyvatel: 1850 - 523 obyvatel, 1869 - 564, 1890 - 522, 1900 - 484 a 1910 - 501 obyvatel. Více o obci v polovině 19. století jsem psal v jiném článku:

Mezi lety 1630, odkdy jsou v českokamenické farnosti dochovány matriky, a koncem 19. století (tedy 31. prosincem 1900) se v Kunraticích narodilo 3 560 dětí (ve skutečnosti o trochu více, protože záznamy z let 1630-1648 nejsou z důvodů válečných událostí zcela kompletní).

Z nich bylo 1 818 chlapců a 1 742 dívek, tedy chlapců o 4,4 % více, což odpovídá běžně udávanému číslu 105 chlapců na 100 dívek (zdroj).

Nás ale bude zajímat jen 19. století, konkrétně děti narozené po 1. lednu 1826. To proto, že až od tohoto data byly do matrik zapisovány i mrtvě narozené děti.

Mezi 1. lednem 1826 a 31. prosincem 1900 se v Kunraticích narodilo 1 577 dětí.

Z nich bylo 789 chlapců a 788 dívek, takže v tomto třičtvrtěstoletí byl poměr téměř přesně 1:1.

Kolik mrtvě narozených dětí bylo mezi 1 577 narozenými v letech 1826–1900?

Přesně 37, což je 2,35 % ze všech narozených dětí. Tedy přibližně 6× více, než se mrtvě narozených dětí rodí dnes.

Jak se lišil poměr mezi chlapci a dívkami? Z 789 chlapců se jich mrtvých narodilo 20, tedy 2,53 %, z 788 dívek 17, tedy 2,16 %.

Měnil se průměrný počet mrtvě narozených v průběhu těchto 75 let?

Mezi lety 1826-1850 se narodilo 504 dětí, z nich 5 mrtvých, tedy „jen“ 1 %.

Mezi lety 1851-1875 se narodilo 573 dětí, z nich 14 mrtvých, tedy 2,4 %.

Mezi lety 1876-1900 se narodilo 500 dětí, z nich 18 mrtvých, tedy 3,6 %.

Vidíme stoupající tendenci. Pro ověření se podíváme ještě na následující desetiletí 1901-1910 (roku 1910 končí poslední přístupná kunratická matrika). V tomto desetiletí se narodilo 174 dětí, z nich 12 mrtvých, což je dokonce 6,9 %!

Zatímco tedy v letech 1826-1850 se narodilo asi 3× více mrtvě narozených dětí (v poměru k celkově narozeným) než dnes, v letech 1901-1910 to bylo již 18× více než dnes.

K tomu je třeba dodat, že 6,9 % mrtvě narozených dětí je číslo velmi vysoké i na tehdejší dobu. I v hladových letech první světové války 1917 a 1918 se celozemsky rodilo mrtvě narozených dětí výrazně méně - v zemích Koruny české to bylo „jen“ 2,89 % a 2,94 % (dnes tedy kolem 0,35-0,4 %).

Nejjednodušší vysvětlení je to, že počet mrtvě narozených dětí skutečně stoupal.

Že by ale počet mrtvě narozených dětí za necelé století mezi lety 1826 a 1910 stoupl téměř sedminásobně? Nezdá se to příliš pravděpodobné, a tak se podíváme na další možnost:

Katolickou věroukou se zde zabývat nebudeme, takže jen odkaz na wikipedii: nepokřtěné dítě se nedostalo do nebe, ale nebylo ani v pekle - bylo v tzv. limbu.

Aby se dostalo do nebe, bylo třeba jej pokřtít. V případě, že hrozilo, že by se dítě nedožilo křtu, mohla jej nouzově pokřtít i porodní bába. A protože u porodu byla jen matka, porodní bába a pomocnice (a o chvíli později snad také přivolaný otec), otevírala se možnost „podvodu“: Mrtvě narozené dítě bylo porodní bábou pokřtěno a ovšem ihned poté prohlášeno za zemřelé.

Pokud by správné bylo druhé vysvětlení, pak by snad v průběhu let měl se stoupajícím počtem mrtvě narozených dětí naopak klesat počet nouzově pokřtěných dětí.

U nouzově pokřtěných dětí čísla vypadají takto:

Začneme rokem 1782, protože tehdy se v matrikách poprvé objevují nouzově pokřtěné děti:

1782-1825 - 2,6 % nouzově pokřtěných dětí (a nula mrtvě narozených!).

1826-1850 - 1,6 % nouzově pokřtěných dětí (v součtu s mrtvě narozenými tedy 2,6 %).

1851-1875 - 2,3 % nouzově pokřtěných dětí (v součtu s mrtvě narozenými 4,7 %).

1876-1900 - 2,8 % nouzově pokřtěných dětí (v součtu s mrtvě narozenými už 6,4 %).

1900-1910 - 2,9 % nouzově pokřtěných dětí (v součtu s mrtvě narozenými 9,8 %!).

Zatímco tedy ve druhé čtvrtině 19. století počet nouzově pokřtěných dětí oproti předchozímu půlstoletí skutečně poklesl, od roku 1850 opět narůstal.

Takže vysvětlení zvyšujícího se počtu mrtvě narozených dětí „podvodnými“ křty mrtvých dětí platné nebude, protože i součet mrtvě narozených a nouzově pokřtěných mezi lety 1826 a 1910 dramaticky, téměř čtyřnásobně, narostl.

Vysvětlení třetí

Nudné, ale pravděpodobně správné - zpřesňující se záznamy v matrikách.

Čísla jsou podána výše, tři možná vysvětlení také. Oněch vysvětlení je samozřejmě více, a protože jediné nepochybně správné vysvětlení dramaticky zvyšujícího se počtu mrtvě narozených nemám, snad jen jeden závěr:

V době, kdy se již na záznamy v matrikách lze spolehnout, v prvním desetiletí 20. století se v této vesnici téměř 10 % dětí narodilo mrtvých nebo bylo ihned po porodu jasné, že se nedožijí případného křtu.

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, matriky obce Kunratice.

https://www.wikiskripta.eu/w/Hlavní_statistické_ukazatele_v_porodnictví

https://www.uzis.cz/res/f/008423/rodnov2016-2021.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poměr_pohlaví

https://csu.gov.cz/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_svetove_valky_v_publikaci_csu?utm_source=chatgpt.com

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.